Prof. Švácha chce prohlásit památkou i pražskou Kotvu

Praha - Historik architektury Rostislav Švácha pokračuje ve své snaze chránit moderní architekturu a po pražském Máji usiluje také v případě obchodního domu Kotva o jeho prohlášení za kulturní památku. "V úterý jsem na ministerstvo kultury odeslal návrh," řekl dnes ČTK.
Obchodní dům Máj, dnes Tesco byl otevřen v roce 1975 jen dva měsíce po Kotvě. Návrh na prohlášení stavby kulturní památkou podal Švácha loni v březnu - stavba podle něj patří k  nejvýznamnějším příkladům české architektury 70. let 20. století. Ministerstvo kultury, respektive ministr Martin Štěpánek, definitivně kladně rozhodl počátkem ledna.
Vlastníkovi Máje se statut památky příliš nelíbí a obává se, že nebude moci provést rekonstrukci podle svých představ. Švácha ale míní, že prohlášení za památku nebrání ani jejím úpravám. Věří, že existují architekti, kteří by uměli navrhnout pietní rekonstrukci Máje - včetně původních autorů.
Kotvu postavili v letech 1970 až 1975 manželé architekti Věra a Vladimír Machoninovi, přední představitelé české architektury v poválečném údobí. V 60. letech oba autoři získali mezinárodní uznání, v tuzemsku zvítězili ve veřejné soutěži na projekt hotelu Thermal v Karlových Varech (1965).
Kotva podle Šváchy "reprezentuje na vysoké úrovni českou architekturu první poloviny 70. let". Výtvarné i konstrukční pojetí budovy se svébytně vyrovnává s podněty několika směrů v poválečné světové architektuře, míní. Konstrukci tvoří železobetonový skelet členěný do šestibokých jednotek, které spolu různě srůstají a vytvářejí na každém podlaží prostorový celek. Podobný systém začal používat před druhou světovou válkou slavný Frank Lloyd Wright. Ve větší míře se tento systém prosadil až později, na světové výstavě Expo 1958 ho použili autoři několika pavilonů. V české architektuře jej uplatnili koncem 60. let Ivo Klimeš u divadla v Mostě a Karel Hubáček a Miroslav Masák u obchodního centra Ještěd v  Liberci.
Technicistní vzhled všech tří staveb odpovídá trendům tehdejší světové architektury a má výrazné stylové a estetické kvality, připomíná historik. Autoři kladli důraz na drsnou a syrovou krásu použitých materiálů, který má svůj původ ve stylovém programu takzvaného nového brutalismu 50. a 60. let 20. století. U Kotvy je to například kontrast drsného betonu, rýhovaného povrchu obkladových plechů a velmi hladkého skla.
"Věra Machoninová se plně staví za záměr prohlásit Kotvu za kulturní památku," uvedl Švácha. Nynější vlastník Kotvy podle jejího sdělení připravuje rozsáhlou rekonstrukci, aniž ji vyzval, aby tuto akci sama vyprojektovala. "To lze pokládat za neetické a za velmi nebezpečné pro památkovou hodnotu budovy," domnívá se historik. Vlastníkem Kotvy je společnost Markland Kotva.
Stejně jako Máj navrhoval Švácha za památku prohlásit obchodní dům Ještěd v Liberci, který také patří Tesku, které po jeho demolici plánuje novou stavbu. Úspěšný nebyl, zatímco prosadit se mu podařily čtyři stavby - ještědský vysílač, který se stal dokonce národní kulturní památkou a aspiruje na seznam UNESCO, budova Federálního shromáždění, hotelový dům v Praze na Invalidovně a Ústav makromolekulární chemie v Praze na Petřinách.
Švácha je přesvědčen o tom, že pro každé historické období by měl zůstat zachován reprezentativní vzorek staveb jako otisk doby. "Předpokládám, že ze 70. a 80. let by jich mohlo být tak asi 20," míní. Vedle zmíněných staveb by rád viděl chráněný i pražský Dům bytové kultury. I u moderních památek je ale třeba diferenciovat - naprosto odmítavě se Švácha i  další experti vyjadřují o Kongresovém centru.