Politika architektury pomůže kvalitním stavbám i vzdělání

Zuzana Hošková, tisková mluvčí ČKA

Praha - Do konce roku by měla vláda dostat dokument Politika architektury a stavební kultury. Měl by podobně jako v ostatních zemích pomáhat například veřejným institucím, jak postupovat v podpoře a prosazování kvalitní architektury, a klade také například důraz na výchovu a vzdělávání v oboru. Dokument, který by také mohl upravit pozici městského architekta, předloží ministerstvo pro místní rozvoj. Podkladem pro něj je Politika architektury, kterou loni připravila Česká komora architektů (ČKA), řekla ČTK mluvčí komory Zuzana Hošková.
    Pro funkci hlavního architekta města by Hošková ráda viděla výslovnou oporu v zákoně, což dnes není a města ji mohou zřídit podle svého uvážení. O podobě českých měst rozhodují především úředníci, svého hlavního architekta má dnes asi desetina měst, přestože vznik této pozice často politici před komunálními volbami slibují.
    "Příčinou je zřejmě nespokojenost veřejnosti se stavebními zásahy ve městech a obcích, s bezkoncepčností jejich rozvoje, s účelovým zasahováním do platných územních plánů pod vlivem rozličných zájmových skupin i s často problematickým stavem dopravy a dalších problémů," uvádí ČKA. Pokud v některých obcích dnes ještě hlavní architekt působí, jde spíše o jiný název pro úřad územního plánování nebo rozhodování podle stavebního zákona.
    Základem úspěšného fungování hlavních architektů je spolupráce odborníků, přinášejících vize a koncepce, s politickou reprezentací, která bude mít politickou vůli tyto koncepce prosazovat, a ochotu odborné názory respektovat, uvedla mluvčí. ČKA mezi městy a obcemi pozici hlavního architekta propaguje. "Pomáhají nám pozitivní příklady, třeba v Hradci Králové má tato pozice dlouholetou tradici," uvedla. Hlavního architekta má i Litomyšl, Ostrava a nově o ní uvažuje Český Krumlov. Někteří politici tuto funkci ale zřídit nechtějí právě proto, že by zasahoval do jejich práce.
    Při přípravě Politiky architektury vzniklo také memorandum o vzdělávání, které vedle komory podpořily organizace Architekti ve škole, Nadace Proměny, Plzeň 2015 a ARCHIP. Dostanou ho ministerstva školství, pro místní rozvoj i životního prostředí a jeho autoři by jím chtěli změnit aktuální stav, kdy se architektura i příbuzné obory vyučují pouze na vysokých školách.
    "Architektura hraje zásadní roli v utváření vztahu k okolí již ve velmi raném věku. Přesto děti nejsou na českých školách v dostatečné míře vedeny k rozvoji základního povědomí o kvalitě prostředí, k rozvoji představivosti, estetického a prostorového vnímání, pochopení tvorby urbánního prostředí a utváření vztahu k veřejnému prostoru měst a krajiny jako prostoru pro život," říká mluvčí. Nedostatečná informovanost, osvěta a vzdělávání v této problematice se pak v dospělosti podílejí na rozhodnutích, která negativně ovlivňují životní prostředí, kvalitu života a společnost.
    Podobný dokument už se zástupci ČKA podepsal v roce 2009 tehdejší ministr školství Ondřej Liška, výraznější dopad do praxe a výuky ale tato skutečnost neměla. "Jeho text je spíše obecnější a neposkytuje oproti novému memorandu praktické ukázky toho, jakým způsobem lze architekturu do vzdělávání zahrnout. Memorandum z roku 2009 sice naznačilo ochotu MŠMT v oblastech vzdělávání s ČKA spolupracovat, nikdy však nebylo cíleně uplatňováno. I proto se připravuje Politika architektury, která by měla zasáhnout do více oblastí, než je jen vzdělávání," říká mluvčí.