Počet nových pasivních domů v Česku loni vzrostl zhruba o třetinu

Praha – Počet nově dokončených pasivních domů, tedy domů s velmi nízkou spotřebou energie, loni v Česku meziročně vzrostl zhruba o třetinu na 1600. Celkově jich je asi 8800. Většinou jde o rodinné domy. ČTK to sdělil ředitel Centra pasivního domu Tomáš Vanický. Podíl nových pasivních domů na celkovém počtu nově postavených rodinných domů loni stoupl o 2,5 procenta na 8,3 procenta. Podle Českého statistického úřadu bylo v Česku loni dokončeno 19.248 rodinných domů, meziročně o 0,1 procenta více.

"Díky kontinuální podpoře Státního fondu životního prostředí do udržitelných opatření vedoucí k připravenosti na změnu klimatu se domy s velmi nízkou potřebou energie těší stále většímu zájmu. Pouze v oblasti podpory pasivních domů a domů s velmi nízkou potřebou energie bylo v uplynulém roce podáno více než 1500 žádostí," uvedl Vanický.

Ne všichni stavebníci pasivních domů podle něj žádají o státní podporu. Z dostupných informací proto centrum usuzuje, že novostaveb směřujících k pasivnímu energetickému standardu bylo loni zahájeno zhruba 1600. "Tento nárůst je způsoben jak zpřísňováním legislativy směrem k budovám s téměř nulovou spotřebou energie, tak odhodlanosti lidí více investovat do zdravého bydlení s nízkými provozními náklady," uvedl dále Vanický.

Pro pasivní dům je klíčové zpětné získávání tepla, takzvaná rekuperace, kdy systém trubek vyměňuje vzduch a teplo zůstává uvnitř. První dům, kterému se říká pasivní, byl postaven v roce 1990 v německém Darmstadtu.

Centrum pasivního domu podle něj eviduje zvýšený zájem o výstavbu základních a mateřských škol, dále veřejných knihoven, hasičských stanic, úřadů práce a dalších veřejných budov. V pasivním standardu byly postaveny třeba mateřská škola v Moravských Budějovicích nebo Semilech, základní umělecká škola Karla Malicha v Holicích, základní škola v Židlochovicích, dům pro seniory v jihomoravských Modřicích, nemocnice v Olomouci a ve Šternberku nebo veřejná knihovna v Rožnově pod Radhoštěm.