Oprava Žižkových kasáren by mohla do Terezína přivést nové obyvatele

Ústí nad Labem - Vedení Ústeckého kraje si od investice do Žižkových kasáren a dalších historických objektů ve špatném stavu v Terezíně na Litoměřicku slibuje, že se do Terezína začnou stěhovat noví obyvatelé. O byty na Litoměřicku je zájem, protože okres je blízko Prahy. Novinářům to dnes řekli hejtman Jan Schiller (ANO) a jeho radní Tomáš Rieger (ODS).

Stát schválil podporu pro Terezín v následujících deseti letech ve výši téměř 1,5 miliardy korun. Kraj v následujících deseti letech přispěje v součtu okolo 700 milionů korun. Ještě letos by se měla začít opravovat zbrojnice, příští rok kasárny.

"Není to jen proto, že nám padá barák a my ho chceme zachránit, ale my potřebujeme zachránit hlavně ducha toho místa," uvedl Schiller. Z Terezína v polovině 90. let odešla armáda. Město postupně upadalo, odcházeli jeho obyvatelé, rušily se služby. "To město začalo umírat," doplnil Rieger.

Terezín má necelé 3000 obyvatel, dřív jich ve městě žilo asi o polovinu víc. "Nyní je třeba začít budova strategický rozvojový plán města s primárním zaměřením na budoucí využití nejen těch opravovaných objektů," nastínil další kroky Rieger. Plán by měl zhodnotit stav budov a budoucí rozvoj a využití lokality pevnostního města s důrazem na polyfunkční využití. "Není řešením, aby v těch objektech vznikly další depozitáře a město zůstalo v podstatě mrtvé a opravené. My potřebujeme do města dostat život," řekl radní. Po příchodu nových rezidentů podle něj přijdou také soukromí investoři.

Pevnostní města Terezín a Josefov dal v 18. století vybudovat císař Josef II. jako obranu proti vpádům z Pruska. Šlo o komplexy s rozsáhlým podzemím i složitou nadzemní částí, která sloužila k ubytování vojska i vedení bojů. Za druhé světové války se Terezín stal symbolem perzekucí a genocidy, když v něm nacisté zřídili věznici gestapa a židovské ghetto.

V prosinci 1941 začali být do kasáren umísťováni vězni. Nejdříve ženy s jejich dětmi. Část rozlehlého prostoru sloužila v hrůzné době jako společenský prostor, vedle kulturních akcí ale kasárny prosluly především fotbalem. "Pokud vím, ozývaly se a dodnes ozývají hlasy, které navrhují, aby se objekt Žižkových kasáren strhl. To by byl zločin s mezinárodními důsledky," řekl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus. Dodal, že se v září uskuteční připomínka fotbalu, který se v ghettu hrál, což iniciovala saská strana.