Obnovenou synagogou ve Čkyni prošlo za čtyři roky 10.000 lidí

Čkyně - Synagogu v jihočeské Čkyni, kterou nadšenci v roce 2014 obnovili, navštívilo od té doby zhruba 10.000 lidí. Provozovatelé památky z roku 1828 v ní chtějí zrestaurovat černou kuchyni a pořídit malé varhany. Vedle koncertů se tam pořádají výstavy či workshopy včelařů, nově přibude kurz hebrejštiny. ČTK to řekla ředitelka společnosti Synagoga ve Čkyni Jindra Bromová.

Budova je spolu se synagogou v Bechyni nejstarší dochovanou židovskou svatyní v kraji. Podařilo se ji zachránit díky dobrovolníkům, obci, sponzorům a zejména česko-bavorskému grantu, oprava stála deset milionů Kč. Dnes je zde jediná funkční židovská modlitebna v jižních Čechách.

Synagoga slouží i jako inspirace k obnově jiných, v ČR i v Německu. Příkladem je synagoga v západočeské obci Podmokly. "Je opravdu vesnická, uplácaný domeček z hlíny, venku pramen. Je to evropský unikát, protože vesnických synagog bylo víc, ale buď jsou zbořené nebo jsou z nich rodinné domy. Tuhle se podařilo vykoupit - měla tam být ubytovna pro dělníky - a už začíná fungovat," řekla Bromová. Příklad ze Čkyně by mohl pomoci i synagoze v jihočeské Volyni, kde je podle Bromové dnes diskotéka, second hand. Oltář i knihy z ní skončily na skládce.

Provoz synagogy ve Čkyni, který ročně vyjde na 180.000 Kč, platí obec. Od kraje získává synagoga malé granty na akce. Konají se zde koncerty, včelařské dílny, promítání i výstavy, jednou z úspěšných byla kolekce originálů 23 listů z knihy Šumava od Josefa Váchala.

V prosinci bývá až šest koncertů. "Máme akustiku, za kterou se sem lidé sjíždějí. A kdybychom získali malé varhany, koncerty by dostaly jinou dimenzi a měli bychom další tahák," řekla Bromová. V regionu má tradici keltské bubnování, na jednu z těchto akcí přišlo 300 lidí.

Bromová a její tým chtějí přitáhnout zejména místní. Jezdí i lidé z Prahy, z Německa i potomci Židů. Ne všichni místní ale synagogu přijali. "Zdědily se předsudky vůči Židům stylu: děda to říkal," řekl ČTK průvodce Miroslav Knotek. K plánům synagogy otevřené od dubna do listopadu patří i obnova černé kuchyně, kde by se pekly macesy, nekvašené placky.

Druhá židovská modlitebna ve Čkyni je z roku 1828. Částečné opravy začaly v 90. letech 20. století, kdy ji získala obec. Na západní straně zaniklé mikve vysadili Židé v roce 1922 vinnou révu, dodnes plodí.

Počátky židovského osídlení ve Čkyni sahají do 16. století. V roce 1825 žilo v městečku 677 obyvatel, z toho 151 Židů, v roce 1930 jich bylo už jen 11. Poslední zdejší Židovka a obyvatelka synagogy Karolina Španingerová zemřela v Březnici v roce 1984. Zachovalý a opravený je i židovský hřbitov. Na 2058 metrech čtverečních je téměř 400 náhrobků. Zvláštností je západní orientace většiny náhrobků směrem k márnici u vchodu. Nadšenci před časem opravili i opěrnou zeď, která se zřítila.

V roce 2013 se otevřela po opravě i synagoga v Českém Krumlově. Víc než deset let se chystá obnova synagogy v Písku.