Nová publikace mapuje knižní tvorbu sochaře Františka Bílka

Praha - Nová publikace od Pavla Myslína mapuje knižní tvorbu významného českého sochaře Františka Bílka. Čtenářům nabídne soupis publikací, které Bílek graficky či výtvarně zpracoval a představuje i Bílkovy vlastní texty. Galerie hlavního města Prahy (GHMP), ve spolupráci s nakladatelstvím Arbor vitae, publikaci František Bílek a kniha vydává jen několik dní poté, co uplynulo 70 let od autorova úmrtí. ČTK o tom informovala mluvčí GHMP Michaela Moučková.
    Slavnostní křest publikace se uskuteční 24. října přímo v autorově sochařském ateliéru, který je součásti nedávno zrekonstruované Bílkovy vily na Praze 6. Křest se koná v rámci odborného sympozia, na kterém vystoupí například kurátoři Karel Srp, Hana Larvová a Sandra Baborovská, kunsthistorici a odborníci Petr Wittlich, Pavel Křepela, Martin Krumholz či Roman Musil.
    "Kniha v osmi oddílech představuje veškerou knižní tvorbu Františka Bílka z let 1898 - 1941. Významný sochař českého symbolismu, známý svými pracemi jako je Mojžíš, Slepci, Úžas, Význam slova Madona a mnohými jinými, svoji vizi duchovního umění přenesl i do svých knižních prací," uvedla Moučková a tím, že Bílek ve svých vlastních textech a grafických cyklech (Otčenáš, Stavba budoucího chrámu v nás, Cesta, Mystický traktát) představuje a vysvětluje svoji duchovní cestu. "Pozornost je věnována i knižní vazbě, reliéfní, pergamenové a celokožené, návrhům vazeb i individuálním vazbám řezaným do kůže," dodává ke knižní novince Moučková.
    Bílek graficky či výtvarně doprovodil například knihy kněze a spisovatele Jakuba Demla (Miriam, Slavík svatého Bonaventury), básníka Otokara Březiny (Ruce), Julia Zeyera (Román o věrném přátelství Amise a Amila) a mnoha dalších. Titul František Bílek a kniha kromě bohaté fotografické dokumentace a Myslínových textů obsahuje také kompletní chronologický soupis všech knih, na kterých se Bílek podílel.
    František Bílek se narodil 6. listopadu 1872 v Chýnově u Tábora. Jako student se zaměřil na malířství, nakonec jej ale musel opustit kvůli oční vadě - trpěl totiž takzvaným daltonismem (částečnou barvoslepostí). Právě proto dal přednost práci s tvarem a pevným materiálem a začal se věnovat sochařství a částečně také architektuře. Jeho dílo bylo od počátku formováno hlubokou zbožností, kromě biblických námětů se Bílek zajímal i o národní dějiny a myšlenky českých náboženských reformátorů. Inspiraci nalézal také v přírodě. Mistr českého secesního symbolismu zemřel 13. října 1941.