Lidé si dnes prohlédli obnovený Památník Tomáše Bati ve Zlíně

Památník se po dnešním slavnostním otevření opět uzavře, možné však budou předem dohodnuté prohlídky, běžný provoz zahájí na jaře. Rekonstrukce stála 50 milionů korun.

Gahura chtěl stavbou vyjádřit Baťovu velkorysost, optimismus, vzlet, prostotu, jasnost a pravdivost. "Udělal to tak, že zlínský architektonický kánon mírně modifikoval. Zase je to typické trojlodí, železobetonový skelet, ale velkorysost chtěl vyjádřit redukcí materiálu na úplné minimum, trojicí materiálů, beton, železo a sklo," uvedl Všetečka.

V kompozici stavby je důležité číslo tři. "Stavba je členěna všude do trojic nebo násobků trojky. Každé pole je děleno na šest skleněných polí, skleněná pole jsou na výšku dělena na devět," uvedl architekt. Podle něho je památník důležitý proto, že završuje gahurovskou kompozici moderního města Zlína. "Léta sem jezdím a vždycky si říkám, že dokud ´hlava města´ nebude v pořádku, tak město nebude fungovat. Je to pro mě jakási urbanistická satisfakce," řekl Všetečka.

Památník je podle něj manifestem otevřeného prostoru. "Prázdno má svůj důvod, protože architektura se vnímá nejlépe, když je nezaplněná. Je to něco jako kostel, i když to není kostel," uvedl. V prostoru jsou proto také schované veškeré technické drobnosti, například zásuvky jsou v podlaze. Velká část původní stavby se podařila zachovat.

Centrálním motivem původního památníku bylo letadlo Junkers F 13, ve kterém přišel Baťa o život. "Gahura stavbu opsal kolem letadla, které zavěsil do hlavní haly. Kompozičně levitující kříž letadla určil další vztahy té stavby, těžiště objektu bylo v kabině letadla v místě, kde Baťa naposledy vydechl. To je velmi symbolická věc," uvedl Všetečka.

V obnoveném památníku letadlo zatím chybí, vyrábí se však maketa, která do něj bude umístěna příští rok na jaře. "Věřím tomu, že 1. května 2019 tady Junkers bude. Základní kostra letadla je už na světě, teď je na to třeba dát vlnité plechy, které Junkers charakterizují," uvedl ředitel Nadace Tomáše Bati Pavel Velev. V památníku si však již dnes lidé mohli prohlédnout zlaté kapesní hodinky Tomáše Bati, které měl na sobě v den havárie, také kousek vrtule a palubní teploměr letadla či Baťovu kravatovou sponu. Podle Veleva obnovou památníku vznikl nový symbol města Zlína. "Je to konečně místo, které bude perfektně připomínat Tomáše Baťu. Je to jedinečná stavba pro jedinečného člověka," uvedl Velev.