Lichtenštejnové nabízí státu mimosoudní urovnání sporu o majetek

Praha - Nadace knížete z Lichtenštejna je připravena vzdát se vlastnických nároků na majetek v Česku výměnou za vytvoření společného fondu, na který budou vlastnická práva ke spornému majetku převedena. Knížecí nadaci by v takovém případě byla svěřena povinnost odpovědně a udržitelně s majetkem ve fondu hospodařit. Návrh mimosoudního urovnání sporů dnes v tiskové zprávě představil mluvčí Nadace knížete z Lichtenštejna v ČR Michal Růžička. Lichtenštejnové u českých soudů usilují o vrácení rozsáhlého majetku, mimo jiné zámků v Lednici a ve Valticích na Břeclavsku.

Lichtenštejnové přišli o majetek v tehdejším Československu v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Podle Nadace knížete z Lichtenštejna ale byla konfiskace nezákonná, a proto podala žaloby k 26 českým okresním soudům. Podle dostupných informací Lichtenštejnové zatím se žádnou z těchto žalob neuspěli, a to ani následně u Ústavního soudu.

Nyní Nadace knížete z Lichtenštejna navrhuje mimosoudní urovnání sporu. Spočívalo by v tom, že se vzdá vlastnických nároků a nároků na odškodnění výměnou za založení společného fondu s Českou republikou, do něhož budou převedena veškerá vlastnická práva ke spornému majetku. Výkon vlastnických práv by zajišťovala správní rada fondu jmenovaná knížecí nadací a státem, přičemž knížecí nadaci by byla svěřena povinnost s majetkem převedeným do fondu odpovědně a udržitelně hospodařit.

"Navržená podoba mimosoudního urovnání by vyřešila nejen tzv. otevřené otázky, ale umožnila by lichtenštejnským subjektům, zejména Nadaci knížete z Lichtenštejna, v České republice investovat," uvedl v dnešní tiskové zprávě mluvčí nadace. Podotkl také, že soudní řízení trvají již téměř deset let, což není výhodné ani pro jednu stranu a ani pro kulturní a přírodní dědictví, které vyžaduje neustálou a nerušenou péči bez blokád trvajících desetiletí.

Rod Lichtenštejnů v Česku usiluje o vrácení rozsáhlého majetku, mimo jiné zámků v Lednici a ve Valticích na Břeclavsku. Minulý týden krajský soud v Brně potvrdil rozhodnutí soudu v Břeclavi, podle kterého stát a další instituce nemusí rodu Lichtenštejnů tyto zámky vracet. Právní zástupce nadace Aleš Linhart novinářům po jednání řekl, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu.

Nadace podala žaloby k 26 českým okresním soudům na konci roku 2018, jedním z nich byl i soud v Břeclavi. Nadace v žalobách poukazuje na to, že poslední držitel rodových majetků na českém území František Josef II. nebyl občan Německa, ale neutrálního Lichtenštejnska, navíc hlava suverénního státu. Konfiskace majetku tak podle nadace byla nezákonná. Lichtenštejnský kníže František Josef II. se ale podle tehdejšího správního orgánu přihlásil ve 30. letech 20. století k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl po 2. světové válce na základě Benešových dekretů státu.

Okresní soudy o žalobách nadace rozhodují různým tempem. Podle dostupných informací Lichtenštejnové zatím se žádnou z těchto žalob neuspěli. A to ani následně u Ústavního soudu, který například letos v květnu zamítl stížnost Lichtenštejnů ve sporu o nemovitý majetek na Kolínsku.

Nadace má aktuálně podaných osm ústavních stížností a v případě, že Nejvyšší soud bude rozhodovat i nadále v její neprospěch, plánuje podat další. "Už delší dobu je zjevné, že je v podstatě jedno, kolik českých soudů nyní rozhodne ve prospěch českého státu. Spor se rozhodne na mezinárodní úrovni, neboť v řízeních na území České republiky docházelo a dochází k závažnému porušování základních práv," uvedl mluvčí nadace minulý týden.