Krajina hřebčína v Kladrubech se bude ucházet o zápis do UNESCO

Kladruby nad Labem - Ministerstvo kultury podá v pátek 29. září žádost o zařazení kulturní krajiny Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Návrh nominace dnes v Kladrubech podepsali ministři zemědělství Marian Jurečka a kultury Daniel Herman (oba KDU-ČSL). Cílem návrhu je deklarovat, že kulturní krajina, hřebčín a vše, co je provázáno s chovem koní, je unikátním areálem v rámci Evropy, řekl novinářům Jurečka.

Návrh nese název Krajina pro chov ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem. "Je tady vážená krajina z hlediska polí, luk, pastvin, lesních porostů, parkových krajinných prvků, To všechno slouží půl tisíciletí k chovu unikátního starokladrubského koně. To je něco, co by Česká republika měla chránit a mělo by se to chránit i v rámci UNESCO," uvedl Jurečka.

Krajina v Kladrubech v sobě spojuje vliv chovu koní a dlouhodobého hospodaření a krajinných úprav. V celkové rozloze 1310 hektarů je zastoupeno několik typů krajiny. "Centrálně je to pásmo luk a pastvin, zajímavostí je, že pastviny jsou uspořádány striktně symetricky," uvedl ředitel hřebčína Jiří Machek.

Ze severu je území ohraničeno blokem smíšeného lesa, z jihu okrasným parkem zvaným Mošnice. Ten vznikl na místě bývalých lužních lesů, na což upomínají slepá ramena Labe. Řeka tvoří i jižní hranici krajiny. Oblastí protéká Kladrubský náhon, odbočka Opatovického kanálu, který je hlavním napájecím kanálem areálu hřebčína. Výrazný krajinný prvek tvoří starobylé aleje.

Hřebčín je od roku 1995 kulturní památkou včetně základního kmenového stáda starokladrubských koní, od roku 2002 národní kulturní památkou. V roce 2007 byla kulturní krajina hřebčína na indikativním seznamu UNESCO.

Po podání návrhu bude následovat zapracování připomínek zástupců centra UNESCO do finálního dokumentu a další procedury, což by mělo trvat do začátku příštího roku. Rozhodnutí o zápisu na seznam UNESCO by mělo padnout během dvou až tří let.

V posledních letech prochází kladrubský hřebčín rozsáhlou rekonstrukcí. První etapa oprav skončila předloni. Za 350 milionů korun hřebčín opravil 17 budov a tři volná prostranství se sousošími, 300 milionů korun dostal z evropských dotací. Nyní připravuje další etapu obnovy za 180 milionů korun.

V loňské sezóně dorazilo do Kladrub a hřebčína ve Slatiňanech a výcvikového střediska Heřmanův Městec, které k Národnímu hřebčínu patří, rekordních 60.000 návštěvníků. Podle odhadů vedení hřebčína by případný zápis na seznam UNESCO hřebčínu přineslo až desetkrát více návštěvníků.

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším velkým hřebčínem na světě. Jeho základy položil císař Maxmilián II., který založil v roce 1563 hřebčinec, Rudolf II. potom 4. dubna 1579 povýšil původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín a toto datum je považováno za datum založení. V roce 1918 převzal hřebčín stát, jeho novým účelem se stal odchov plemenných hřebců pro jednotlivé zemské chovy. Chov starokladrubských koní byl v té době téměř zničen. Teprve profesor František Bílek ve 40. letech 20. století chov starokladrubských vraníků obnovil a ti se vrátili do pobočky hřebčína ve Slatiňanech. V současnosti je hřebčín příspěvkovou organizací ministerstva zemědělství.