Kladrubský hřebčín musí dopracovat žádost do UNESCO

Kladruby nad Labem - Hřebčín v Kladrubech nad Labem musí dopracovat žádost o zařazení na seznam UNESCO. Vyplývá to z rozhodnutí mezinárodní rady, která se konala v Paříži. Nové podklady hřebčín dodá do konce února, uvedl Pardubický kraj v tiskové zprávě.

"Nominaci posuzují mezinárodní experti jako zajímavou, protože kulturní krajiny tohoto typu nejsou na Seznamu světového dědictví zastoupeny. Nicméně si ještě vyžádali některé doplňky, které by vyzdvihly specifickou pozici chovu a výcviku kočárových koní jako zvláštního vztahu člověka a koně," řekl náměstek hejtmana Roman Línek (KDU-ČSL).

Mezinárodní rada památek a sídel je poradním orgánem UNESCO. V první polovině letošního roku zveřejní své stanovisko. Pokud nominaci doporučí, projedná ji výbor pro světové dědictví na začátku července v Baku.

Hřebčín usiluje o zápis krajiny, která je více než pět století utvářená chovem koní. Na indikativním seznamu je od roku 2007. Česko na něm má 17 položek, které plánuje postupně nominovat na seznam UNESCO. Pardubický kraj již má dva unikáty, které se dostaly na seznam světového dědictví, renesanční zámek Litomyšl a vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku.

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším velkým hřebčínem na světě a chová zhruba 500 koní, starokladrubské bělouše a ve Slatiňanech vraníky. Je to jediné původní české plemeno chované na našem území. Od roku 2002 je komplex hřebčína spolu s kmenovým stádem koní národní kulturní památkou.

Hřebčín v Kladrubech a Slatiňanech loni navštívilo kolem 80.000 turistů. Díky opravám památkově chráněných objektů i investicím do zázemí cestovního ruchu jejich počty ještě porostou. Pokud navíc získá ocenění UNESCO, význam hřebčína jako turistického cíle ještě vzroste.