Hotel Jalta bude rozšířen o další prostory

Praha - Hotel Jalta na Václavském náměstí v Praze, který byl postaven v duchu takzvaného Stalinova baroka, čeká rozšíření směrem k zadnímu traktu. V dnešní administrativní budově vzniknou nové luxusní pokoje i fitness centrum. Hotel uvažuje i o tom, že by byl nekuřácký.
    "Plány máme veliké, přání máme ještě větší. Plánujeme zhruba 20 pokojů v administrativní budově, která je za hotelem směrem do vnitrobloku," řekl na dnešním setkání s novináři generální ředitel hotelu Jan Adámek.
    Přestavba za 40 milionů korun, ve které by měly vzniknout velké luxusní pokoje o zhruba 60 metrech, ale nezačne letos. "Rádi bychom se také dohodli se sousedy, jestli by bylo možné od nich si pronajmout nebo odkoupit nějakou část, abychom i tam mohli vybudovat další pokoje nebo konferenční místnost," přiblížil další plány hotelu Adámek.
    V hotelových pokojích v retro stylu by si hosté už také nemuseli vychutnat viržínko. "Vážně zvažujeme, že se staneme výhradně nekuřáckým hotelem, tato profilace se nám zdá ekologická, jde s dobou, je správná," řekl Adámek.
    V hotelu postaveném na přání prezidenta Antonína Zápotockého se návštěvníci Prahy ubytovávají už půl století. Budova se nedávno dočkala rekonstrukce fasády, nyní se dokončují úpravy pokojů. Rekonstrukce všech 94 pokojů stála 20 milionů korun.
    Hotel Jalta zaplnil v 50. letech proluku na Václavském náměstí po bombardování za druhé světové války. Původně to měl být hotel třetí kategorie, ale díky architektovi Antonínovi Tenzerovi vyrost hotel, který je považován za nezdařilejší stavbu období socialistického realismu. Na podobě fasády se podílel i prezident Zápotocký, který pro ni doporučil spišský travertin a mramor. Rozpočet stavby 40 milionů korun československých byla v té době obrovská částka. V dnešních cenách byla samotná stavba vyčíslena na 750 milionů korun. Na výzdobě se podílela řada významných výtvarníků. Jan Jiříkovský navrhl sochy na sloupech průčelí, Václav Markup vytvořil vyřezávané kruhové dřevěné schodiště.
    První hosty přivítal hotel, který měl v případě válečného konfliktu sloužit jako štábní centrum Varšavské smlouvy, 1. června 1958. Ubytovávali se v něm například obchodníci se zbraněmi z RVHP. Tehdejší hosté si v jídelním lístku objednávali například ruské speciality jako pstruha na smetaně páleného vodkou. Už v době otevření měly všechny pokoje televizor, k dispozici měli hosté také například osobní automobily Škoda 1201.
    Druhý suterén sloužil jako prominentní protiatomový kryt, který byl vybaven i nemocnicí s operačním sálem nebo místností pro elektrické šoky. Podzemí také skrývá speciální nádrž na vodu, ze které by se čerpalo pro chráněné osoby a personál nemocnice.
    Proměn se kromě hotelu dočkalo samotné náměstí. Když hotel začal fungovat, jezdily kolem něj ještě tramvaje, nyní je na dosah magistrály. A v budoucnu by se okolí čtyřhvězdičkového hotelu opět mohlo změnit. "Spouštíme debaty o přeložce severojižní magistrály i rekonstrukce budovy Federálního shromáždění," řekl starosta Prahy 1 Petr Hejma. Není vyloučeno, že se na náměstí vrátí tramvaje. "Já tramvajím říkám ne, pojďme vybudovat krásný bulvár, další Champs-Elysées," uvedl Hejma.
    Jalta patřila nejdřív pod Restaurace a jídleny, od roku 1955 pod Čedok. V 70. letech v budově sídlila ambasáda SRN, býval tam noční klub a později diskotéka. Po kuponové privatizaci získala hotel Nomura Bank a cestovní kancelář Miki Travel. Roku 2003 koupila zařízení společnost Flow East.
     
Výtvarníci, kteří se podíleli na podobě hotelu Jalta a které vybíral sám architekt Antonín Tenzer:
Jan Jiřikovský – návrh soch na sloupech průčelí
Jaroslav Ducháček – provedení soch
Václav Markup – keramický reliéf vyřezávané kruhové schodiště z červeného dubu
Stanislav Libenský – leptaná skla s figurálním motivem jako výplně 16 oken v restauraci, reliéfy z hutního skla jako součásti osvětlovacích těles nad boxy ve vinárně
Jaroslava Zahradníková-Brychtová – vinárna
Milada Trčková – restaurace
Jindřich Soukup – keramické obložení sloupů segmentovanými kachly z pálené hlíny
Jindřich Wielgus – dřevěný reliéf do recepčních prostor
Antonín Kybala, Věra Drnková-Zářecká – návrhy textilií a koberců
Josef Růžička, Miloš Sedláček – mříže zakrývající vzduchotechniku a rozhlas