Říkal jsem si, že tohle nikdo v posledních časech, co se tak pořád mluví o tom nešťastném náměstí Curieových, nezmínil... Totiž možnost, že by erár vykoupil ten nešťastný, zchátralý Intercontinental a jeho městiště spolu s piazzettou mezi Pařížskou, Bílkovou a Elišky Krásnohorské využil pro stavbu Koncertní síně. Po finanční stránce asi věc náročná, ale zaznít by to mělo. Navíc, sama doba k tomu svým způsobem vybízí – majitele čeká mimořádně vysoká investice do přestavby, turistika a hotelnictví je přitom na huntě. Možná by s ním teď byla lepší řeč, než by bývala, řekněme, před dvěma roky. A navíc Vltavská také není „zadarmo“, jak si ještě na konci řekneme...
Už jsme to tu probírali horem dolem a mluvilo se i obecně, která místa by vůbec byla vhodná pro stavbu tohoto významu. Z diskuse tu kousek cituji:
Musí to být V CENTRU, nebo alespoň v místě, které lze považovat za širší centrum. Budova opery, divadla či koncertní síně totiž potřebuje dostatečně reprezentativní okolí, jehož prožívání před začátkem a zvláště po skončení akce je pro návštěvníka rovnocennou součástí celého kulturního zážitku. Patřičnou atmosféru nelze vykouzlit žádným zázrakem někde na rozvojových plochách mezi budovami kancelářských objektů a "manažerským bydlením v zeleni". Staveniště případné koncertní síně se tedy v žádném případě nesmí nalézat mimo čtverec, který je na západě ohraničen Prašným mostem, na východě Florencí, na severu Molochovem a na jihu Palackého mostem.
Místo musí mít perfektní dopravní dostupnost, neboť jakákoliv komplikace spojená s cestou má kromě pochopitelných dopadů na pohodlí návštěvníků degradující vliv i na jejich vnímání uměleckého zážitku. Návštěva divadla, opery či koncertu by měla svým charakterem, tempem a prostředím ze všeho nejvíce připomínat procházku po lázeňské kolonádě. Luxus tady spočívá v počtu možností, které nám situace poskytuje. Luxusní je možnost nespěchat, kochat se, svobodně se rozhodnout v kterýkoliv okamžik pro vybraný cíl či aktivitu, luxusní je svoboda pohybu bez potřeby vázat se na nespolehlivou dopravu, bez nutnosti spoléhat výlučně na vlastní nohy. Ideální je tedy pěší dostupnost od jiných kulturních stánků, významných veřejných staveb a dalších atraktivních cílů v centru. V tomto ohledu je nábřežní osa na pravém břehu Vltavy od Rudolfina k Národnímu divadlu příkladná! To znamená, že METRO NESTAČÍ! I tak kombinace metra s tramvají představuje jen povinné minimum; optimální je mít v daném místě síť provozních vztahů a i jiných urbanistických vazeb co možno nejbohatší, neboť to zvyšuje komfort a tím i exkluzivitu pořádaných kulturních akcí.
Staveniště musí být dostatečně VELKÉ, aby měla budova koncertního sálu náležitý prostor nejenom pro svou vnitřní náplň, ale též v okolí dost místa pro vytvoření důstojného nástupu. Pokud to tedy nebude solitér, musí vstup alespoň navazovat na nějaké dostatečně velkorysé městské prostranství . širokou městskou třídu, nábřeží a podobně.
... Dále z diskuse plyne, že to místo kdysi nenapadlo mě, ale druhé účastníky debaty. Já v té diskusi tenkrát v dalším příspěvku tuhle lokalitu naopak zkritizoval a hlásím se k tomu:
Divná žulová plocha za hotelem Intercontinental
Jako místo pro koncertní sál je to dobrá adresa. Sice není tak reprezentativní jako Staroměstský rynek a čistě formálně by hierarchie měla vypadat spíš tak, že koncerthaus bude vidět z nábřeží, zatímco hotel má být zastrčený někde za ním uvnitř zástavby. Ale to asi není nejpodstatnější výtka.
Dopravní dostupnost je zde opět maličko vachrlatá – oproti staveništi na Staroměstském náměstí je tu sice blíže tramvaj, ovšem metro je ještě dál.
Opět problém s velikostí vůči stavebnímu programu – je to malé. (Jinak, nechci se plést, ale mám takový dojem, že se pod tou plochou nacházejí podzemní garáže hotelu Intercontinental...)
(Kdyby to někoho hodně zajímalo, tak celá diskuse je zde: tinyurl.com/yoxobmye.)
Jenomže doba pokročila a ledacos se změnilo. Nikoho tenkrát v roce 2013 nenapadlo, že hotel Intercontinental zpustne. Ani to, že se souběžně objeví realitní spekulace s náměstím Curieových v sousedství. S ohledem na rozsah uvažovaných rekonstrukčních prací je možno pozemek zastavěný hotelem, považovat za uvolněný pro další stavební činnost. (Skelet, který majitel hodlá z původního objektu ponechat, se nedá považovat za „stavbu“. Maximálně tak ve smyslu stavebního práva, ale nikoliv z hlediska stavební podstaty.)
1) Exkluzivitou a důstojnosti splňuje místo – oproštěné od té nešťastné zátěže v podobě hotelu – podmínky na jedničku. Je to přesně ona reprezentativní „kulturní osa“ na pravém nábřeží: Mánes, Národní, promenáda Smetanova nábřeží, Holar, Karlův most, Rudolfinum, UMPRUM museum...
... Takže slušnou „repre“ bychom měli!
2) Z hlediska velikosti staveniště věc také nevyhlíží špatně. Plocha, kterou by bylo lze zastavět s využitím současného pozemku hotelu Intercontinental a s připojením části náměstí Curieových, obnáší cca 1,18 ha. To je více než dvojnásobek toho, kolik zaujímá budova Rudolfina – a to myslím celá, včetně prostorů galerie. Území v sousedství stanice metra Vltavské, které pro umístění koncertní síně vymezuje Pelčák s Reimannem ve své studii Buben a Zátor, má sice rozlohu odhadem 2,58 ha. Ale tam je počítáno s volným prostranstvím natolik štědře, že samotná budova z toho zaujímá sotva třetinu.
... Místo pro hřiště by taky bylo!
3) Dopravní dostupnost není nic moc – na tom jediném se nic nezměnilo. A nezmění se, ani když bude vystavěn druhý výstup z metra na Staroměstské. Dost mě to mrzí, ale s tím se reálně nedá nic dělat. Nakonec ani to Národní není na metru...
... Tady se nám tréninková příprava trochu zadrhla, ale já myslím, že se to usadí.
4) Cena za vykoupení pozemků na Josefově bude velká, ale na Vltavské nás teď taky nečeká páska k přestřihnutí.
... Vltavská nabízí výhodu domácího prostředí... až zasypeme ten kráter na místě budoucího stadionu.
Takže jak? Na Vltavské nebo na Josefově?
Z hlediska velikosti je to asi jedno. Koncertní síň se vejde tam i onam.
Porovnám-li úroveň a symbolickou hodnotu místa, je jasné, kdo má navrch.
Na Vltavskou si zajedete taxíkem, tramvají, metrem... Pěšky to ale ze žádného důležitého místa v centru není ani trochu lázeňská vycházka. Na Josefově vám bude chybět metro.
... A na závěr: Josefov bude drahý na zakoupení pozemku, Vltavská bude drahá na to, aby se z dopravního slumu stal pozemek!
Ano, pryč s tou odpudivou komunistickou betonovou hrůzou jménem Intercontinental.
A hlavně ne Koncertní sál! To je jen vyhazování peněz daňových poplatníků a dělaní dluhů.
Nedaleko je přeci Dům umělců.
Jsem rád, že ministerstvo konstatuje, že: "Diskutabilní je ostatně již samotné umístění stavby hotelu do daného urbanisticky pohledově i významově exponovaného místa vltavského nábřeží (...)"
V blogu https://blog.aktualne.cz/blogy/tomas-vich.php?itemid=38664 na to upozorňuji, že ochrana rezervace jako celku je nadřazena ochraně hotelu. Rostislav Švácha sice říká, že hotel je nejdůležitější stavba českého brutalismu, já si to nemyslím, je to stavba ze 70. let, kdy už brutalismus byl ideově v podstatě mrtvý, tou dobou se v Praze již stavěla hala Hlavního nádraží nebo Transgaz a Máj, které mají mnoho znaků postmoderní architektury, výrazné barvy, důraz na architektonický detail, hitech konstrukce, respekt k uličním čarám. Pozdní brutalismus konce 60. let a začátku 70. let je spíše ukázkou opožděného vývoje u nás, než něčím, na co je třeba být nějak hrdý a chránit to. Jo, kdyby byl postavený v padesátých nebo šedesátých letech, asi bych k němu byl vlídnější. Progresivnost a schopnost držet prst na tepu doby je pro současnou a moderní architekturu její důležitou historicky výpovědní kvalitou. Kopie starých vzorů s dvacetiletým zpožděním jsou bolavým místem i dnešní české architektury, která nedokáže držet krok se světem. Smutným příkladem je i ta nešťastná kostka v Pařížské, která se stylově hlásí k architektuře hotelu, jen místo keramického obkladu na fasádě pracuje s křišťálovým obkladem připomínající záclonu vodopádu padajícího ze střechy. Kýčové pozlátko obchodů se sklem ve mně vyvolává smutek.
Díky šakale za tu úvahu s koncertním sálem, asi na ni ještě časem zareaguji, hledání vhodného místa pro důležité budovy v centru je kapitola sama pro sebe.
Add new comment
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Už jsme to tu probírali horem dolem a mluvilo se i obecně, která místa by vůbec byla vhodná pro stavbu tohoto významu. Z diskuse tu kousek cituji:
Musí to být V CENTRU, nebo alespoň v místě, které lze považovat za širší centrum. Budova opery, divadla či koncertní síně totiž potřebuje dostatečně reprezentativní okolí, jehož prožívání před začátkem a zvláště po skončení akce je pro návštěvníka rovnocennou součástí celého kulturního zážitku. Patřičnou atmosféru nelze vykouzlit žádným zázrakem někde na rozvojových plochách mezi budovami kancelářských objektů a "manažerským bydlením v zeleni". Staveniště případné koncertní síně se tedy v žádném případě nesmí nalézat mimo čtverec, který je na západě ohraničen Prašným mostem, na východě Florencí, na severu Molochovem a na jihu Palackého mostem.
Místo musí mít perfektní dopravní dostupnost, neboť jakákoliv komplikace spojená s cestou má kromě pochopitelných dopadů na pohodlí návštěvníků degradující vliv i na jejich vnímání uměleckého zážitku. Návštěva divadla, opery či koncertu by měla svým charakterem, tempem a prostředím ze všeho nejvíce připomínat procházku po lázeňské kolonádě. Luxus tady spočívá v počtu možností, které nám situace poskytuje. Luxusní je možnost nespěchat, kochat se, svobodně se rozhodnout v kterýkoliv okamžik pro vybraný cíl či aktivitu, luxusní je svoboda pohybu bez potřeby vázat se na nespolehlivou dopravu, bez nutnosti spoléhat výlučně na vlastní nohy. Ideální je tedy pěší dostupnost od jiných kulturních stánků, významných veřejných staveb a dalších atraktivních cílů v centru. V tomto ohledu je nábřežní osa na pravém břehu Vltavy od Rudolfina k Národnímu divadlu příkladná! To znamená, že METRO NESTAČÍ! I tak kombinace metra s tramvají představuje jen povinné minimum; optimální je mít v daném místě síť provozních vztahů a i jiných urbanistických vazeb co možno nejbohatší, neboť to zvyšuje komfort a tím i exkluzivitu pořádaných kulturních akcí.
Staveniště musí být dostatečně VELKÉ, aby měla budova koncertního sálu náležitý prostor nejenom pro svou vnitřní náplň, ale též v okolí dost místa pro vytvoření důstojného nástupu. Pokud to tedy nebude solitér, musí vstup alespoň navazovat na nějaké dostatečně velkorysé městské prostranství . širokou městskou třídu, nábřeží a podobně.
... Dále z diskuse plyne, že to místo kdysi nenapadlo mě, ale druhé účastníky debaty. Já v té diskusi tenkrát v dalším příspěvku tuhle lokalitu naopak zkritizoval a hlásím se k tomu:
Divná žulová plocha za hotelem Intercontinental
Jako místo pro koncertní sál je to dobrá adresa. Sice není tak reprezentativní jako Staroměstský rynek a čistě formálně by hierarchie měla vypadat spíš tak, že koncerthaus bude vidět z nábřeží, zatímco hotel má být zastrčený někde za ním uvnitř zástavby. Ale to asi není nejpodstatnější výtka.
Dopravní dostupnost je zde opět maličko vachrlatá – oproti staveništi na Staroměstském náměstí je tu sice blíže tramvaj, ovšem metro je ještě dál.
Opět problém s velikostí vůči stavebnímu programu – je to malé. (Jinak, nechci se plést, ale mám takový dojem, že se pod tou plochou nacházejí podzemní garáže hotelu Intercontinental...)
(Kdyby to někoho hodně zajímalo, tak celá diskuse je zde: tinyurl.com/yoxobmye.)
Jenomže doba pokročila a ledacos se změnilo. Nikoho tenkrát v roce 2013 nenapadlo, že hotel Intercontinental zpustne. Ani to, že se souběžně objeví realitní spekulace s náměstím Curieových v sousedství. S ohledem na rozsah uvažovaných rekonstrukčních prací je možno pozemek zastavěný hotelem, považovat za uvolněný pro další stavební činnost. (Skelet, který majitel hodlá z původního objektu ponechat, se nedá považovat za „stavbu“. Maximálně tak ve smyslu stavebního práva, ale nikoliv z hlediska stavební podstaty.)
1) Exkluzivitou a důstojnosti splňuje místo – oproštěné od té nešťastné zátěže v podobě hotelu – podmínky na jedničku. Je to přesně ona reprezentativní „kulturní osa“ na pravém nábřeží: Mánes, Národní, promenáda Smetanova nábřeží, Holar, Karlův most, Rudolfinum, UMPRUM museum...
... Takže slušnou „repre“ bychom měli!
2) Z hlediska velikosti staveniště věc také nevyhlíží špatně. Plocha, kterou by bylo lze zastavět s využitím současného pozemku hotelu Intercontinental a s připojením části náměstí Curieových, obnáší cca 1,18 ha. To je více než dvojnásobek toho, kolik zaujímá budova Rudolfina – a to myslím celá, včetně prostorů galerie. Území v sousedství stanice metra Vltavské, které pro umístění koncertní síně vymezuje Pelčák s Reimannem ve své studii Buben a Zátor, má sice rozlohu odhadem 2,58 ha. Ale tam je počítáno s volným prostranstvím natolik štědře, že samotná budova z toho zaujímá sotva třetinu.
... Místo pro hřiště by taky bylo!
3) Dopravní dostupnost není nic moc – na tom jediném se nic nezměnilo. A nezmění se, ani když bude vystavěn druhý výstup z metra na Staroměstské. Dost mě to mrzí, ale s tím se reálně nedá nic dělat. Nakonec ani to Národní není na metru...
... Tady se nám tréninková příprava trochu zadrhla, ale já myslím, že se to usadí.
4) Cena za vykoupení pozemků na Josefově bude velká, ale na Vltavské nás teď taky nečeká páska k přestřihnutí.
... Vltavská nabízí výhodu domácího prostředí... až zasypeme ten kráter na místě budoucího stadionu.
Takže jak? Na Vltavské nebo na Josefově?
Z hlediska velikosti je to asi jedno. Koncertní síň se vejde tam i onam.
Porovnám-li úroveň a symbolickou hodnotu místa, je jasné, kdo má navrch.
Na Vltavskou si zajedete taxíkem, tramvají, metrem... Pěšky to ale ze žádného důležitého místa v centru není ani trochu lázeňská vycházka. Na Josefově vám bude chybět metro.
... A na závěr: Josefov bude drahý na zakoupení pozemku, Vltavská bude drahá na to, aby se z dopravního slumu stal pozemek!
To jsem zvědav! (7:- ))
A hlavně ne Koncertní sál! To je jen vyhazování peněz daňových poplatníků a dělaní dluhů.
Nedaleko je přeci Dům umělců.
V blogu https://blog.aktualne.cz/blogy/tomas-vich.php?itemid=38664 na to upozorňuji, že ochrana rezervace jako celku je nadřazena ochraně hotelu. Rostislav Švácha sice říká, že hotel je nejdůležitější stavba českého brutalismu, já si to nemyslím, je to stavba ze 70. let, kdy už brutalismus byl ideově v podstatě mrtvý, tou dobou se v Praze již stavěla hala Hlavního nádraží nebo Transgaz a Máj, které mají mnoho znaků postmoderní architektury, výrazné barvy, důraz na architektonický detail, hitech konstrukce, respekt k uličním čarám. Pozdní brutalismus konce 60. let a začátku 70. let je spíše ukázkou opožděného vývoje u nás, než něčím, na co je třeba být nějak hrdý a chránit to. Jo, kdyby byl postavený v padesátých nebo šedesátých letech, asi bych k němu byl vlídnější. Progresivnost a schopnost držet prst na tepu doby je pro současnou a moderní architekturu její důležitou historicky výpovědní kvalitou. Kopie starých vzorů s dvacetiletým zpožděním jsou bolavým místem i dnešní české architektury, která nedokáže držet krok se světem. Smutným příkladem je i ta nešťastná kostka v Pařížské, která se stylově hlásí k architektuře hotelu, jen místo keramického obkladu na fasádě pracuje s křišťálovým obkladem připomínající záclonu vodopádu padajícího ze střechy. Kýčové pozlátko obchodů se sklem ve mně vyvolává smutek.
Díky šakale za tu úvahu s koncertním sálem, asi na ni ještě časem zareaguji, hledání vhodného místa pro důležité budovy v centru je kapitola sama pro sebe.