Deset let po neúspěchu blobu sází vedení knihovny na jiné řešení

Praha - Sláva s vyhlášením výsledků mezinárodní architektonické soutěže a návratem uznávaného architekta Jana Kaplického do vlasti před deseti lety skončila fiaskem. Kritiku sklidila Národní knihovna za údajně špatně definovanou soutěž, odvážný návrh se stal předmětem půtek politiků, kteří dávno opustili veřejný život. Praha nedostala ani novou knihovnu, ani výraznou současnou architekturu, na jejímž vzniku by se podílela veřejná správa. V hlavním městě kromě technické knihovny nevyrostla žádná veřejná kulturní stavba. A knihovníci, byť to vedení NK oficiálně neříká, o potřebě nové budovy znovu mluví.

Novostavbou chtěl tehdejší ředitel NK Vlastimil Ježek řešit prostorové nedostatky instituce. Soutěž posvěcená Mezinárodní architektonickou unií ale skončila u soudu kvůli tomu, že se v jejím průběhu měnila pravidla. Porota se bránila tím, že vypisovatel soutěže si nedokázal představit, že by bylo možné zajistit, aby knihy v podzemním depozitáři odolaly všem nástrahám, jak to nakonec navrhl Kaplický. Novostavbu ale především pohřbili politici a úředníci, kterým se kritika blobu hodila v politickém boji.

Projekt stál Ježka místo a jeho nástupci se přiklonili k politicky nedráždivému řešení, tedy nákladné rekonstrukci Klementina a rozšíření depozitáře na okraji Prahy. Depozitář sice nabízí dostatečnou kapacitu na uskladnění knih, pro živý provoz knihovny ale znamená překážku. Knihy se musejí vozit ke čtenářům do Klementina, mezi centrem Prahy a Hostivaří se ročně přepravuje přes 250.000 knih, a to knihovníci kritizují.

V NK proto už loni vznikl materiál, který nabízí několik variant dalšího fungování knihovny po velké revitalizaci Klementina. Ta neskončí dříve než v roce 2019. Výhledy počítají opět i s novostavbou v širším centru Prahy. Petr Kroupa pověřený řízením NK už dříve ČTK k rozhodnutí svých předchůdců nahradit novostavbu dostavbou centrálního depozitáře řekl: "Celý ten systém je špatně, to snad každý vidí." Rozhodování o novostavbě ale nechá svému nástupci. Dnes uvedl, že je nyní prioritou revitalizace Klementina a dostavba a rekonstrukce stávajícího depozitáře.

V Praze se kromě Národní technické knihovny, která vyrostla v tichosti v době sporů o Kaplického blob, nepostavila žádná veřejná stavba pro kulturní účely. Léta se mluví o nové koncertní síni, o nové stavbě pro Národní galerii či budově pro Muchovu epopej. Především stát ale investuje pouze do rekonstrukcí budov převážně z 19. století, v nichž sídlí národní kulturní instituce. Pokud vznikají nové kulturní prostory, stojí za nimi soukromý sektor. Mimo Prahu je tomu jinak, v Praze ale za státní peníze vyrostlo pouze několik depozitářů, jež za stavby pro veřejnost nelze považovat a většinou nejsou nikterak architektonicky významné.

Soutěž na budovu NK byla jedna z mála veřejných soutěží v kulturní oblasti, které se v Praze konaly. Česká komora architektů kritizuje fakt, že se k nim iniciátoři staveb či rekonstrukcí neuchylují. Soutěž je přitom podle komory nejúčinnější nástroj, jak připravit transparentní výběr i ušetřit veřejné peníze. Loni ale bylo vyhlášeno nejvíce soutěží za posledních 25 let, sdělila ČTK mluvčí komory Zuzana Hošková.

Bylo jich 54 na úpravy veřejných prostranství, územní studie či prostory pro vzdělávací a státní instituce. Mezi investory byla města, kraj, pražská zoo či státní muzea. Přes velký nárůst zůstávají architektonické soutěže stále marginální formou zadávání veřejných zakázek. V celkovém objemu vypsaných investic představují pouhé jedno procento.