ČVUT koupilo budovu Fragnerovy galerie na Betlémském náměstí

Praha – Galerii Jaroslava Fragnera na Betlémském náměstí, která se věnuje prezentaci architektury, koupilo od Nadace české architektury České vysoké učení technické (ČVUT). Galerie sídlí v objektu, který se tak stal součástí areálu školy, k němuž patří i Betlémská kaple. Ta vznikla znovu v 50. letech právě podle návrhu architekta Fragnera, významného představitele českého funkcionalismu. O koupi objektu ČTK informovala mluvčí školy Andrea Vondráková. Cenu transakce smluvní strany nezveřejnily.

Cílem koupě podle ní není pro ČVUT primárně zisk, ale vytvoření kulturního prostoru v historickém centru Prahy. "Takovéto místo nejen oživí stávající kulturní prostředí, ale posílí povědomí o ČVUT u veřejnosti a přivede k nám nové studenty," uvedl rektor ČVUT Vojtěch Petráček.

Kombinací všech prostor a spojením Betlémské kaple s galerií vznikne celek, který umožní spojit výstavy s hudebními událostmi v galerii, v Betlémské kapli nebo ve studentském klubu, soudí škola. Spojení umožní i pořádání konferencí v areálu.

ČVUT patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult a studuje na něm přes 18.000 studentů.

Jaroslav Fragner patří k nejvýznamnějším představitelům českého funkcionalismu. Přesto většina lidí zná spíše jeho rekonstrukce historických objektů. Podařilo se mu v těžkých 50. letech znovu postavit sakrální stavbu, právě Betlémskou kapli. Jeho velká stopa je i v Karolinu, sídle univerzity. Podle Rostislava Šváchy, respektovaného historika moderní architektury, je rektorát UK jedna z nejlepších pražských staveb 60. let.

Nadace české architektury vznikla v roce 1997 oddělením od Nadace Český fond umění, organizace společné pro výtvarné umělce a architekty. Od roku 2001 spravovala Fragnerovu galerii.

Fragner, osobnost inspirující generace architektů, zemřel v roce 1957. Díky svým postojům v 50. letech, kdy se odmítal podřizovat diktátu socialistického realismu, byl podle Šváchy velmi respektovanou osobností. Historik v dřívějším rozhovoru s ČTK připomněl i jeho zásluhu o prosazení metra v Praze. Fragner od 20. do 40. let postavil ve středních Čechách množství vil ve stylu funkcionalismu a moderního klasicismu. Některé stavby vybočují z klasického českého funkcionalismu, přiklánějí se k organičtějšímu výrazu inspirovanému cestou do USA a stavbami třeba Franka Lloyda Wrighta.

Fragner byl členem skupiny Puristická čtyřka, tvořené studenty ČVUT. Již od 20. let se zaměřoval i na jiné stavby - s projektem blízkým realizaci a týmem avantgardních architektů se v roce 1927 zúčastnil soutěže na budovu České tiskové kanceláře v Opletalově ulici. V Praze je výraznou Fragnerovou stavbou palác Merkur na konci Revoluční ulice, jemuž se Praha snaží už desítky let najít vhodný protějšek.