"Budujeme lepší zítřky..."
Plakat je namístě. Plíživě, ale zřetelně si podřezáváme vlastní větev.
Rozum říká, že bude ještě hůř. - A nebude to na koho hodit! Nestoudnost "ekonomicko-mocenských šíbrů" právě protrhává přehradu a valí se do údolí. Člověk jde spát s ústřední otázkou, do čeho se druhý den probouzet.
tak to by mě zajímalo, čím se zdůvodnila tahle demolice. asi ničím. škoda, dala by se z toho udělat třeba dobrá galerie.. no, v Praze se holt dočkáme ještě hodně "pěkných" bouraček. (
no snad s tím náš nový Ministr Zubař něco udělá ! ))
Libeň je bohužel "pouze" ochranné pásmo Pražské památkové rezervace, to zn. že památková péče tady žádné pravomoce nemá, rozhodnutí je na stavebním odboru MČ. Proto třeba zmizela naproti i celá židovská čtvrť. Ale galerie v docích by byla skvělá, kromě Designbloku před pár lety se tu nic nedělo. Možná by se mohl najít nějaký osvícený investor jako je naproti přes vodu majitel DOXu - ale to je jen zbožné přání....
Milý "Petře", když nebudu vědět, na kterou stěnu si doma pověsit například obraz Jiřího Koláře, tak ho vyhodím?
Dál: Když se v tom baráku projektovaly a vyráběly lodě, unese taková stavba snad každý z programů, pro které se dnes staví nové domy. Adaptace industriálních prostor na bydlení, na kanceláře, na ateliéry nebo na drobnou výrobu, je lahůdkovým zadáním pro skutečného architekta. Na začátku by se "jenom" muselo hodně přemýšlet, hodně studovat a hodně analyzovat. To samozřejmě něco stojí a dnešním developerům se těžko vysvětluje, že do takové dušení práce je potřeba na začátku takové developerské události solidně investovat.
Galerie je až poslední v řadě možných nových programů využití. A to i třeba taková galerie, která dokáže lidem interpretovat rozdíl mezi stavebnictvím a stavitelstvím (architekturou) nebo mezi mechanistickým přežíváním a skutečným prožíváním života. Nebo takové galerie, která lidi seznámí s dnešní hodnotou staveb Jaroslava Fragnera.
Samozřejmě, že takové téma je na hlubokou a vážnou debatu. Když budete mít chuť na můj příspěvek reagovat, prosím, podepište se celým jménem. Promiňte, nedokážu diskutovat s anonymem.
Vážený a respektovaný pane architekte Línku, to, že se dnes za titulem architekta skrývá i řada lidí bez profesní morálky a cti, je asi následek stavu celé společnosti. Ale myslím si, že architektská profese má z přirozené podstaty své definice potenciál s tím něco zásadního udělat. Takže kdyby se architekti postarali o vlastní veřejnou profesní platformu, kde by si dokázali zásadní věci pravidelně vyříkávat, myslím si, že společný étos povolání architekta by byl dřív nebo později přirozeným následkem. Nejdřív by to dost bolelo a stálo to dost sil i prostředků, ale časem by se prostě muselo "zrno oddělit od plev". Pak by si například nikdo nedovolil veřejně pronášet zásadní soudy, aniž by se představil. A pak by se také ze světa nemohly v tichosti vytrácet nejhodnotnější stavby, jaké jsme v uplynulém století vyprodukovali. Ale to je samozřejmě na hlubší debatu. Zdravím Vás a přeji hodně fyzických i duševních sil. JS
Jak jste řekl,za titulem architekta se skrývá i řada lidí bez profesní morálky.Bylo by dobré je ale postupně znát.Již výstavbu bytů na levém břehu Vltavy považuji za zvěrstvo-domy jsou převýšené a vytvářejí neproniknutelnou hradbu pohledům jak na řeku tak na stráně pod Bulovkou.Modní trend byty u řeky vybavené motorovými čluny zasáhl i holešovický meandr ,zřejmě je to přirozený vývoj,jen záleží jak se to udělá.Sáhnutí na Frágnerovu stavbu mě ale obzvláště štve,protože znám osud Frágnerovy rozvodné stanice elektro v Kostelci nad Č/L,kam jsme jezdili jako studenti dílu vyslovit obdiv a ejhle před několika lety byla přestavěna na dům s bavorskou vizáží.Kde jsou tedy pokud, jsou architekti pra...a, například mimo jiné bojovníci z památkových úřadů,ti museli bourání jistě schválit.
Ve společnosti, kde funguje hodnotový řád a přirozené dorozumívací mechanismy, už by ti nejodvážnější déle volali, že "KRÁL JE NAHÝ"! Bušili by na poplach, že architektura českých zemí jako jeden z nejvýznamnějších společenských statků jde ke dnu! Ale ve společnosti atomizované jen do soukromých zájmů a řízené obludným "klientelismem" to není ani kde účinně volat! Proč se například profesní časopisy dostaly do prakticky impotentní pozice? Protože žádný z mocenských šíbrů nemá zapotřebí nastavovat si tak nelichotivé zrcadlo. Proč Galerie Jaroslava Fragnera prezentuje především sebeoslavné výstavky privilegovaných a zcela pomíjí architekturu jako obor formující veškeré vystavěné prostorové prostředí? Proč Obec a Komora dodnes nemají články, které dokáží za architekturu účinně lobbovat v rámci celé společnosti? Protože polistopadová mocenská elita dodnes dezinterpretuje architekturu jako věc soukromou a každý opačný hlas mocensky dusí hned v zárodku.
Řítíme se do obrovského sociálně ekonomického průseru! Ne proto, že lidé českých zemí nejsou talentovaní, pracovití a chytří, ale protože jsme se dodnes nezbavili falešného a hloupého elitářství, takže se neprosazuje kvalita, ale prosazují se ostré lokty! Toto elitářství v principu lidi proti sobě štve, namísto toho, aby lidi propojovalo a harmonizovalo.
Na tomto prostoru o tom můžu psát jenom, jak to přijde na jazyk. Na jiném prostoru se tím zabývám dlouhodobě, strukturovaně a argumentovaně - každou myšlenku podkládám fakty (vypozorovanou nebo přečtenou skutečností). Zatím jasi enom pro sebe, ale pořád s jiskřičkou naděje, že romantismus, selský rozum, chytrost a poetismus jednou přeleze i ploty našich soukromých zahrádek.
Jednatelem firmy Docks development s.r.o. je Omar Koleilat, o této firmě Google podrobnosti nemá, ale ví, že je zároveň šéfem developerské firmy CRESTYL: architektem DOCK A je italská architektonická kancelář Mediapolis. Na projektu DOCK spolupracují celkem tři přední architektonické kanceláře – 4A Architekti, Mediapolis a S.H.S architekti: www.crestyl.com/pageparam-project-id@40.html
Celkem je mi jedno co si pánové na daném místě vymýšlí,nic moc to není,ale zbourání loděnice je zcela mimo mé chápání.Pravděpodobně vůdčí úlohu má pan architekt z Mediapolisu ,který asi moc neví kdo byl Fragner a chlapci se musí nějak živit,jinak by od takové spolupráce dali ruce pryč.Bylo by hezké kdyby svoji účast na devastaci díla jiného architekta dokázali na těchto stránkách objasnit a eventuelně odkázat nás remcaly do patřičných mezí kvalifikovaným vysvětlením.
Panu architektu Janu Línkovi nad stavební událostí
Ze zmizení budovy Fragnerovy loděnice nepřestane bolet srdce. - Ale co dál? - Co z toho vyplývá? - A co s tím?
Příběh proměny "libeňských doků" začal před mnoha lety a řadu let ještě bude pokračovat. Z hlediska rozměru času jde tedy o významnou - zásadní stavební událost. Stejně tak jde o významnou stavební událost z hlediska prostoru (lokace, terénní konfigurace, fenomén vodního toku, dopravní vztahy, rozměr stavební plochy...). A stejně tak jde o významnou stavební událost z hlediska lidí (silný zahraniční developer, vůdčí projektant z Itálie, významní projektanti s dobrými jmény na české partnerské straně...).
Řekl bych, že jenom takto nastíněný obrys dané stavební události dostatečně vypovídá o komplikovanosti celé zápletky. A řekl bych, že to je ten hlavní důvod, proč se v rámci například i této "chatové" debaty na internetovém portálu nelze dočkat fundovaného objasnění všech klíčových složek příběhu "libeňských doků", tedy fundovaného vysvětlení příčin všeho dobrého a zlého, co se v prostoru libeňských doků děje a bude dít. A tím jsem se dostal k podstatě mého příspěvku: Pane architekte Línku, píšete, že "by bylo hezké, kdyby svojí účast na devastaci díla jiného architekta dokázali kvalifikovaně objasnit." Já si dovolím k tomu poznamenat, že dnes není kde takovou událost kvalifikovaně objasňovat, že není žádná plaforma, kde by mohla probíhat účinná profesní debata o takových tématech.
Bylo by hezké a správné, kdyby se vůdčí osobnosti současné architketonické scény dokázaly zasadit o to, aby v českých zemích fungovalo i třeba jediné FUNDOVANÉ PROFESNÍ A KONCEPČNÍ VEŘEJNÉ PERIODIKUM, které by dokázalo příběhy tohoto typu stavebních událostí předkládat ke komplexní a zasvěcené veřejné debatě. Kde je takové médium? Odváží si někdo veřejně obhájovat, že tuto roli plní časopis Architekt? - Značka, kterou vlastní Obec architektů ČR?
Usillujeme o svobodnou demokratickou společnost, ve které fungují přirozené společenské mechanismy, a proto neznám jiný způsob, jak prosazovat dobré veřejné věci, než ten, že nejvyšší profesní a lidské autority berou za svou morální povinnost zasazovat se o klíčové veřejné věci svými jmény. - Kdo jiný?
Samozřejmě, že "jedna petice" nic nevyřeší. Věci se mohou dát do pohybu správným směrem při soustavném a konsolidovaném tlaku, při soustavné a koncepční práci v rámci společného cíle. - Ne vzájemné hádky a podrazy, ale spolupráce a soulad ve společné věci, ve věci kvality architektonického prostředí v naší zemi. S úctou přátelsky JS.
Pane Schmidt, tady jsou stále snahy o soulad a spolupráci a pozitivní kritiku a propagaci architektury a pak se stane toto. Nebo Palladium. Nebo účast členů Sboru expertů v soutěžích a bylo by možno vesele dál a dlouho pokračovat. To zaštiťování se konstruktivní kritikou je děsně zavádějící. Všechny tyto excesy je třeba co nejtvrději kritizovat a trestat a pak se možná nebudou dít, nebo trochu méně. Dock je prostě špatný projekt. A špatné projekty dělají špatné kanceláře pro špatné developery. Bez servítků a nekompromisně.
Vážený pane Jiří Schmidte,
když nebudu vědět, na kterou stěnu si doma pověsit například obraz Jiřího Koláře, tak ho nevyhodím, ale rovnou hodím do kamen a ani nebudu uvažovat, že bych si takovou hrůzu pověsil na stěnu.
Nevidím jediný důvod proč by daňoví poplatníci měli platit galerie kdejakého mazala a jiné obdobné fantasmagorie.
Krásné architektonické památky po našich přecích, které mají staletími prověřenou kvalitu, v celé republice povětšinou chátrají, viz. třeba Broumovské kostely, chrám sv. Michala v Olomouci a my stavíme všemožné odpudivé hrůzy jako je je například betonové mauzoleum středoevropského fóra, kde se pak má vystavovat právě takové nepodřené mazanice všho schopných neumělů.
Doufám, že jsem Vás hodně naštval.
vinit lidstvo za demoliční přístup Crestylu, jeho architektů, památkářů a stavebního odboru mi přijde dost pokrytecký. Teď najednou budou všichni jmenovaní dělat, že neumí do pěti napočítat.
Možná máte, pane roberte, pravdu. Jenže zrovna tak má občan nárok, aby jím placené instituce zjišťovaly, v čem je problém a podle výsledků zjišťování případně i konaly. Proto nelze říci, že "jsou lidé lhostejní", protože oni si zřídili orgán. Je dobré, že i běžný občan může "podat návrh". Ale chápejte, že jde o doplňkový institut k tomu, že státní instance samy konají výzkumy, hodnocení apod., a na jejich základě kvalifikovaně prohlašují památky za chráněné. Zbourání tedy padá na vrub nejen lidské, ale i státní lhostejnosti. Lidé se možná už jinými cestami ptají, proč stát zaváhal. Nebo bude s Vámi vyčítat občanům, že nepodali návrh? Jako diskusní téma to může být aspoň na chvíli zajímavé.
Je škoda, že si nikdo z kritiků demolice nedal tu práci a neprotlačil toto téma včas do médií, aby si ho vůbec širší veřejnost všimla. Celospolečenskou debatu totiž nemůžete vést, když o problému nikdo neví. Já sám jsem zaznamenal, že se něco děje jen proto, že okolo každý den jezdím do práce, ovšem například to, že jde o dílo Fragnera, jsem se dozvěděl až tady.
Reaguji na obsah příspěvku označeného přezdívkou "beowulf".
Máme zde více nebo méně zavedená profesní periodika v čele s časopisy Architekt, Era 21 a Stavba. Zde pracují lidé, kteří mají sledování právě takových témat v popisu práce - jsou za to placení a mají na to čas. Zásadní otázka je, proč tuto roli neplní. Předkladatelem aktuálních architektonických témat přece odjakživa jsou architektonická média - ze své přirozené podstaty. Architektonická média jsou nástrojem k výběru toho nejvýznamnějšího z aktuálního projekčního a stavebního dění a architektonická média jsou přece právě tím nástrojem, který předkládá analýzu tohoto dění. Tím pak vznikají podmínky pro veřejný architektonický diskurz: ze specializovaných architektonických médií pak mohou čerpat běžná masmédia - společenské týdeníky i deníky, televizní zpravodajci a televizní publicisté. Mohou odborně analyzovaná témata přebírat a předkládat je ve svém jazyku široké veřejnosti.
Přesto si nemyslím, že za současný stav nesou přímou vinu architektonická periodika. Myslím si, že dělají, co mohou v ekonomických podmínkách, v jakých existují. Myslím si, že příčina zcela fatálního nedostatku veřejné debaty o zásadních architektonických tématech má mnohem hlubší kořeny a začíná až u vztahu veřejnosti k vlastnímu vystavovanému (stavěnému) prostorovému prostředí. Ve své podstatě tedy začínáme u duševního stavu celé společnosti. Té, společnosti, která má kořeny v morálně pokroucených 80. letech.
Duch společnosti, národní vědomí, étos obnovované demokratické společnosti se může začít konstituovat (vstávat z popela), až se v naší duchovně vyprázdněné společnosti začnou prosazovat první "noví" duchové typu Karla Čapka, Bohuslava Brouka a dalších podobných osobností, kteří si "mleli" svou navzdory tomu jak vyla smečka.
Závěr? Myslím si, že potřebujeme hledat vlastní filosofii žití, protože teprve ta vytvoří nástroje a mechanismy k jejímu naplňování. Pak nás budou i profesní média automaticky, včas a zsvěceně informovat o nejdůležitějších stavebních událostech v zemi.
jak bylo psáno, může podat návrh na prohlášení nemovitosti kulturní památkou. Proto se ptám, co jsme tu my všichni zatím dělali? Po bitvě je každý generál. Nejsem z Prahy, i když se mi stala druhým domovem, takže tu ztrátu chápu. Ale, zbourali vám loděnici. Kosmická tragédie! Pocházím z Ústí nad Labem, američani nám vybombardovali historické jádro, komunisti nám to, co zbylo z polovičky asanovali, aby nám potom naši současní magistrátčíci v historickém jádru povolili vybudování gigantického obchodního centra. A plánují dále, místo 4 bloků domů tu má stát Interspar, hned vedle historického centra. A Vy, mi tu pláčete nad jedinou loděnicí a básníte cosi o galerii. Je mi trapně. Na Zahradním městě byla továrna s logem Praga. Součástí byla i malá trafačka, hezká stava, skvělé proporce, kouzelné. Dnes už ta továrna není, ani ta trafačka. Ta trafačka pánové byla proti té loděnici psí bouda. Ale, měla větší koule! Za to, že vám jí zbourali nemohou architektonická periodika, to by každé číslo takového časopisu musela přivést nákladní Tatra. Za to nemohou úředníci MČ, těm je to, kdo to postavil, naprosto fuk. Za to si můžeme my architekti sami!
Není spíše skutečným problémem dnešní doby spíše to, že dnes téměř každý dokáže obsáhle popsat, co by měli dělat jiní a jak to jiní dělají špatně, místo aby pro to raději člověk něco udělal sám?
Není. Kde se můžu setkat s "obsáhlými popisy toho, co by měli dělat jiní"?
A také si nemyslím, že by mělo nějaký smysl, kdybychom příspěvky o fungování obecných společenských mechanismů vztahovali na kritiku jednotlivých osob.
Vy jste se stavem veřejné architektonické debaty v českých zemí spokojený?
Tady bují takové vzájemné mrskačství,kdo co mohl udělat,ale zapomínáme na to,že do chvíle než se začne bourat o stavbě většinou ani nevíme jak architekti,tak media.Není snad přečinem vědět co jak a kdo za tím stojí,jména si pamatovat a s tím následně pracovat.S loděnicí již mnoho nenaděláme-o tom mohou media až nyní psát a jít po stopě jak schvalování probíhalo a jak se k tomu staví ti co u toho projektu asistovali.
Čtu tady diskusi a říkám si, kde bychom dnes asi bydleli, kdyby třeba nedošlo k požárům měst ve středověku, nebo nebylo-li by těch "osvícených", kteří si nechali vybudovat barokní palác místo původních několika domů... loděnice se mi líbí, jsou jasné i kvality architekta.. ale města se vyvíjí. Sledujete-li stavby vznikající po Evropě, tak v Praze za posledních 20let zas tolik staveb nevzniklo. A to nerozlišuji ani dobré, ani špatné. Otázka je, zda zmiňovaný projekt s 80tisíci m2 kancelářské plochy a k tomu celkem asi 400byty je v tom správném vzájemném poměru ploch. Je to jestli se nepletu tak asi 12tisíc lidí by tam mělo pracovat a asi jen 1000 bydlet. Chvílemi to bude mrtvé město... ale je to věcí developera. Já se tam určitě stěhovat nebudu, i když nabídka vypadá lákavě, tak v dispozičních řešeních mi chybí jedno velice důležité - šatna a dostatek úložných prostor. Mně zkrátka jedna skříň nestačí...ale to už jsem zase někde vedle
kdo za to může? v pravé řadě investor, který celý pozemek bere jako zelenou louku. zahraniční investoři se u nás chovají doslova jako prasata a proč? protože za nimi stojí obrovské finance, před kterými se ohýbají paragrafy a lidé jako rákosí. architekti se předhání, aby dostali zakázku a decentně zamlčují kulturně-historické hodnoty. úředníci a politici taky rádi vezmou - na zvelebení nevzhledného areálu a získání nových bytových jednotek se také dají vytřískat politické body. a památkáři? ti jsou buď slabí ( NPÚ), nebo zkorumpovaní finačně nebo politicky (Magistrát, Ministerstvo). u ministerstva je navíc známa nechuť prohlašovat za památky stavby z dvacátého století, natož pak indistriální a technické.
vyspělá společnost by takovou stavbu za památku snad ani neprohásila - bralo by totiž za samozřejmé, že je ZBYTEČNÉ a hloupé takovou stavbu zbourat. a bylo by bráno jako COOL ji využít a opravit.
tato společnost je bohužel chudá a zmasírovaná lživou reklamou na štěstí v podobě peněz. navíc už tady čechům patří málo co. těžko čekat od cizince, že se bude k českému domu chovat jako k vlastnímu.
s ohledem na podobné akce bych rád upozornil na fakt, že berlínské letiště TEMPELHOF bylo nedávno otevřeno jako veřejný park! Berlín je přitom považovaný za nejzelenější hlavní město Evropy. v Čechách se nicméně staví a zastavuje jako o život. někde se ten kapitál totiž nahrabat musí. ( ))
Add new comment
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Plakat je namístě. Plíživě, ale zřetelně si podřezáváme vlastní větev.
Rozum říká, že bude ještě hůř. - A nebude to na koho hodit! Nestoudnost "ekonomicko-mocenských šíbrů" právě protrhává přehradu a valí se do údolí. Člověk jde spát s ústřední otázkou, do čeho se druhý den probouzet.
...Sakra!
no snad s tím náš nový Ministr Zubař něco udělá ! ))
Hurá do Švýcar!
Dál: Když se v tom baráku projektovaly a vyráběly lodě, unese taková stavba snad každý z programů, pro které se dnes staví nové domy. Adaptace industriálních prostor na bydlení, na kanceláře, na ateliéry nebo na drobnou výrobu, je lahůdkovým zadáním pro skutečného architekta. Na začátku by se "jenom" muselo hodně přemýšlet, hodně studovat a hodně analyzovat. To samozřejmě něco stojí a dnešním developerům se těžko vysvětluje, že do takové dušení práce je potřeba na začátku takové developerské události solidně investovat.
Galerie je až poslední v řadě možných nových programů využití. A to i třeba taková galerie, která dokáže lidem interpretovat rozdíl mezi stavebnictvím a stavitelstvím (architekturou) nebo mezi mechanistickým přežíváním a skutečným prožíváním života. Nebo takové galerie, která lidi seznámí s dnešní hodnotou staveb Jaroslava Fragnera.
Samozřejmě, že takové téma je na hlubokou a vážnou debatu. Když budete mít chuť na můj příspěvek reagovat, prosím, podepište se celým jménem. Promiňte, nedokážu diskutovat s anonymem.
Vážený a respektovaný pane architekte Línku, to, že se dnes za titulem architekta skrývá i řada lidí bez profesní morálky a cti, je asi následek stavu celé společnosti. Ale myslím si, že architektská profese má z přirozené podstaty své definice potenciál s tím něco zásadního udělat. Takže kdyby se architekti postarali o vlastní veřejnou profesní platformu, kde by si dokázali zásadní věci pravidelně vyříkávat, myslím si, že společný étos povolání architekta by byl dřív nebo později přirozeným následkem. Nejdřív by to dost bolelo a stálo to dost sil i prostředků, ale časem by se prostě muselo "zrno oddělit od plev". Pak by si například nikdo nedovolil veřejně pronášet zásadní soudy, aniž by se představil. A pak by se také ze světa nemohly v tichosti vytrácet nejhodnotnější stavby, jaké jsme v uplynulém století vyprodukovali. Ale to je samozřejmě na hlubší debatu. Zdravím Vás a přeji hodně fyzických i duševních sil. JS
Řítíme se do obrovského sociálně ekonomického průseru! Ne proto, že lidé českých zemí nejsou talentovaní, pracovití a chytří, ale protože jsme se dodnes nezbavili falešného a hloupého elitářství, takže se neprosazuje kvalita, ale prosazují se ostré lokty! Toto elitářství v principu lidi proti sobě štve, namísto toho, aby lidi propojovalo a harmonizovalo.
Na tomto prostoru o tom můžu psát jenom, jak to přijde na jazyk. Na jiném prostoru se tím zabývám dlouhodobě, strukturovaně a argumentovaně - každou myšlenku podkládám fakty (vypozorovanou nebo přečtenou skutečností). Zatím jasi enom pro sebe, ale pořád s jiskřičkou naděje, že romantismus, selský rozum, chytrost a poetismus jednou přeleze i ploty našich soukromých zahrádek.
(7:- P)
Příběh proměny "libeňských doků" začal před mnoha lety a řadu let ještě bude pokračovat. Z hlediska rozměru času jde tedy o významnou - zásadní stavební událost. Stejně tak jde o významnou stavební událost z hlediska prostoru (lokace, terénní konfigurace, fenomén vodního toku, dopravní vztahy, rozměr stavební plochy...). A stejně tak jde o významnou stavební událost z hlediska lidí (silný zahraniční developer, vůdčí projektant z Itálie, významní projektanti s dobrými jmény na české partnerské straně...).
Řekl bych, že jenom takto nastíněný obrys dané stavební události dostatečně vypovídá o komplikovanosti celé zápletky. A řekl bych, že to je ten hlavní důvod, proč se v rámci například i této "chatové" debaty na internetovém portálu nelze dočkat fundovaného objasnění všech klíčových složek příběhu "libeňských doků", tedy fundovaného vysvětlení příčin všeho dobrého a zlého, co se v prostoru libeňských doků děje a bude dít. A tím jsem se dostal k podstatě mého příspěvku: Pane architekte Línku, píšete, že "by bylo hezké, kdyby svojí účast na devastaci díla jiného architekta dokázali kvalifikovaně objasnit." Já si dovolím k tomu poznamenat, že dnes není kde takovou událost kvalifikovaně objasňovat, že není žádná plaforma, kde by mohla probíhat účinná profesní debata o takových tématech.
Bylo by hezké a správné, kdyby se vůdčí osobnosti současné architketonické scény dokázaly zasadit o to, aby v českých zemích fungovalo i třeba jediné FUNDOVANÉ PROFESNÍ A KONCEPČNÍ VEŘEJNÉ PERIODIKUM, které by dokázalo příběhy tohoto typu stavebních událostí předkládat ke komplexní a zasvěcené veřejné debatě. Kde je takové médium? Odváží si někdo veřejně obhájovat, že tuto roli plní časopis Architekt? - Značka, kterou vlastní Obec architektů ČR?
Usillujeme o svobodnou demokratickou společnost, ve které fungují přirozené společenské mechanismy, a proto neznám jiný způsob, jak prosazovat dobré veřejné věci, než ten, že nejvyšší profesní a lidské autority berou za svou morální povinnost zasazovat se o klíčové veřejné věci svými jmény. - Kdo jiný?
Samozřejmě, že "jedna petice" nic nevyřeší. Věci se mohou dát do pohybu správným směrem při soustavném a konsolidovaném tlaku, při soustavné a koncepční práci v rámci společného cíle. - Ne vzájemné hádky a podrazy, ale spolupráce a soulad ve společné věci, ve věci kvality architektonického prostředí v naší zemi. S úctou přátelsky JS.
když nebudu vědět, na kterou stěnu si doma pověsit například obraz Jiřího Koláře, tak ho nevyhodím, ale rovnou hodím do kamen a ani nebudu uvažovat, že bych si takovou hrůzu pověsil na stěnu.
Nevidím jediný důvod proč by daňoví poplatníci měli platit galerie kdejakého mazala a jiné obdobné fantasmagorie.
Krásné architektonické památky po našich přecích, které mají staletími prověřenou kvalitu, v celé republice povětšinou chátrají, viz. třeba Broumovské kostely, chrám sv. Michala v Olomouci a my stavíme všemožné odpudivé hrůzy jako je je například betonové mauzoleum středoevropského fóra, kde se pak má vystavovat právě takové nepodřené mazanice všho schopných neumělů.
Doufám, že jsem Vás hodně naštval.
Máme zde více nebo méně zavedená profesní periodika v čele s časopisy Architekt, Era 21 a Stavba. Zde pracují lidé, kteří mají sledování právě takových témat v popisu práce - jsou za to placení a mají na to čas. Zásadní otázka je, proč tuto roli neplní. Předkladatelem aktuálních architektonických témat přece odjakživa jsou architektonická média - ze své přirozené podstaty. Architektonická média jsou nástrojem k výběru toho nejvýznamnějšího z aktuálního projekčního a stavebního dění a architektonická média jsou přece právě tím nástrojem, který předkládá analýzu tohoto dění. Tím pak vznikají podmínky pro veřejný architektonický diskurz: ze specializovaných architektonických médií pak mohou čerpat běžná masmédia - společenské týdeníky i deníky, televizní zpravodajci a televizní publicisté. Mohou odborně analyzovaná témata přebírat a předkládat je ve svém jazyku široké veřejnosti.
Přesto si nemyslím, že za současný stav nesou přímou vinu architektonická periodika. Myslím si, že dělají, co mohou v ekonomických podmínkách, v jakých existují. Myslím si, že příčina zcela fatálního nedostatku veřejné debaty o zásadních architektonických tématech má mnohem hlubší kořeny a začíná až u vztahu veřejnosti k vlastnímu vystavovanému (stavěnému) prostorovému prostředí. Ve své podstatě tedy začínáme u duševního stavu celé společnosti. Té, společnosti, která má kořeny v morálně pokroucených 80. letech.
Duch společnosti, národní vědomí, étos obnovované demokratické společnosti se může začít konstituovat (vstávat z popela), až se v naší duchovně vyprázdněné společnosti začnou prosazovat první "noví" duchové typu Karla Čapka, Bohuslava Brouka a dalších podobných osobností, kteří si "mleli" svou navzdory tomu jak vyla smečka.
Závěr? Myslím si, že potřebujeme hledat vlastní filosofii žití, protože teprve ta vytvoří nástroje a mechanismy k jejímu naplňování. Pak nás budou i profesní média automaticky, včas a zsvěceně informovat o nejdůležitějších stavebních událostech v zemi.
A také si nemyslím, že by mělo nějaký smysl, kdybychom příspěvky o fungování obecných společenských mechanismů vztahovali na kritiku jednotlivých osob.
Vy jste se stavem veřejné architektonické debaty v českých zemí spokojený?
vyspělá společnost by takovou stavbu za památku snad ani neprohásila - bralo by totiž za samozřejmé, že je ZBYTEČNÉ a hloupé takovou stavbu zbourat. a bylo by bráno jako COOL ji využít a opravit.
tato společnost je bohužel chudá a zmasírovaná lživou reklamou na štěstí v podobě peněz. navíc už tady čechům patří málo co. těžko čekat od cizince, že se bude k českému domu chovat jako k vlastnímu.
s ohledem na podobné akce bych rád upozornil na fakt, že berlínské letiště TEMPELHOF bylo nedávno otevřeno jako veřejný park! Berlín je přitom považovaný za nejzelenější hlavní město Evropy. v Čechách se nicméně staví a zastavuje jako o život. někde se ten kapitál totiž nahrabat musí. ( ))