Brněnské tunely Dobrovského budou v provozu do 5 let

Brno - Brněnský velký městský okruh bude do pěti let o víc než kilometr delší. Dnes odstartovala výstavba silničních tunelů Dobrovského, přijde na víc než osm miliard korun. Po mimoúrovňové křižovatce Bauerova-Hlinky jsou tunely Dobrovského další miliardovou investicí do brněnské dopravní infrastruktury. Lidé budou moci tunely využívat nejpozději od roku 2011, řekl dnes novinářům Jiří Rupp z Ředitelství silnic a dálnic.
Stavba, kvůli níž bylo nutné zbourat asi 60 domů, by měla ulehčit provozu především v Králově Poli. Začátek projektu byl původně odložen na letošní podzim, nebylo jasné, odkud na něj půjdou peníze. Nakonec ale většinu zaplatí Státní fond dopravní infrastruktury. Brněnský magistrát dá asi 400 milionů. "Peníze z dalších zdrojů by zahájení stavby zdržely," míní Rupp.
Přípravu projektu provázely také protesty lidí, kteří v okolí stavby bydlí. Obyvatelé městské části Žabovřesky si stěžovali na nedostatečná ochranná opatření i na stavbu samotnou. "Za odstrašující příklad nevhodného řešení pokládáme mimoúrovňovou křižovatku na ulici Královopolské, která ulici Hradeckou zvedne do úrovně druhého patra okolních domů," uvedl Karel Štěpaník z občanského sdružení VMO.
Obyvatel se zastal i ombudsman Otakar Motejl. Ministrům dopravy a zdravotnictví poslal dopis, ve kterém kritizuje stavební úřady a hygieniky, kteří podle něj obyvatele dostatečně neochránili před nadměrným hlukem. "Stavbu budeme pravidelně monitorovat," ujistil ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL).
Letos má být na tunely uvolněno 357 milionů, příští rok asi o 50 milionů víc. Firmy OHL ŽS, Metrostav a Subterra budou peníze dostávat postupně do roku 2014, kdy má být celá stavba definitivně dokončena. V provozu by tunely měly být od roku 2011, stavba je podle odborníků jednou z nejnáročnějších. "Takových je asi osm na světě v těchto geologických podmínkách," uvedl ředitel Ředitelství silnic a dálnic Petr Laušman.
Tunely Dobrovského budou navazovat na křižovatky v  Žabovřeskách a u Svitavské radiály. První tubus by se měl razit v ose ulic Veleslavínova, Dobrovského a Žabovřeská, druhý paralelně 60 až 80 metrů jižněji v prodloužené ose ulice Pešinovy. Počítá se i se dvěma mimoúrovňovými křižovatkami.
Ministerstvo dopravy připravuje i další etapy okruhu, například stavbu mostu přes řeku Svitavu v lokalitě Tomkovo náměstí a ulice Rokytova, nebo budování tunelu pod brněnskou lokalitou Akátky. Brněnský velký městský okruh by mohl doplnit ještě další tunel. Jeho stavbu prosazují městské části Židenice a Vinohrady místo původního návrhu, který ve východní části města počítal s vedením takzvaného velkého městského okruhu ulicemi Rokytova a Žarošická.