Tallinn - Jen čtyři měsíce po bouřích kolem přesunu kontroverzního památníku osvobození ze sovětských dob se v estonském hlavním městě Tallinnu rozhořel nový boj, tentokrát o pomník Svobody, který má symbolizovat vznik státu v roce 1918. Umělci, architekti a část estonské veřejnosti protestují proti návrhu schválenému vládní komisí, protože je prý nadměrný, nenápaditý a nemá v sobě "ani trochu umělecké invence", informovala dnes agentura APA. "Pomník získané Svobody" má tvořit takzvaný berličkový kříž posazený na vrchol 28 metrů vysokého sloupu, umístěného na baště Harju na Dómském vršku v historickém centru Tallinnu. Uprostřed kříže má být obrys Estonska. Návrh je dílem dvou architektů a dvou inženýrů-statiků, a má být podle investora, kterým je ministerstvo obrany, odhalen k 90. výročí vzniku samostatného Estonska, které připadá na 28. listopadu 2008. Představitelé estonského svazu architektů se ale za své kolegy-spoluautory nepostavili. Návrh je většinou odborníků označován za amatérský, nudný a tvořený jen na politickou objednávku, aniž by vyjadřoval něco z "duše národa". Estonská média navíc dostávají od zveřejnění návrhu také nesouhlasné dopisy a maily řadových občanů, z nichž některým vadí ryze křesťanská symbolika pomníku, jiným zase návrh připomíná jen obří náhrobní kříž a ptají se, zda to snad má symbolizovat "hrob národa". Pomník osvobození Estonska z let 1918 až 1920 je plánován již od roku 1930. Aby mohl být nynější návrh skutečně realizován, musí jej schválit městské zastupitelstvo Tallinnu. Odpůrci návrhu doufají, že se tak nestane, zvláště když starostou města je opoziční předák Edgar Savisaar, první premiér země po obnovení nezávislosti v roce 1991. Estonský berličkový kříž, kde každé ze čtyř ramen kříže má na svém konci ještě menší příčné břevno, je v podstatě historickým dědictvím po řádu německých rytířů, který území dnešních pobaltských republik ovládal ve středověku. Ne náhodou proto připomíná i kříže různých německých nacionalistických organizací, včetně současných. Rakouská agentura APA poukazuje na to, že stejný kříž měl ve znaku také rakouský polofašistický režim v letech 1935 až 1938 a tehdejším kancléřem Engelbertem Dollfussem vytvořená Vlastenecká fronta. Heslem rakouských fašistů bylo Dobrý Rakušan = dobrý Němec, uznání německých nacistů se jim ale za to nedostalo. Země nakonec po "anšlusu" na jaře 1938 skončila jako provincie hitlerovské Velkoněmecké říše.
