Sir Tate zbohatl díky cukru, peníze věnoval na stavbu galerie
Source Markéta Veselá
Publisher ČTK
11.03.2019 07:55
White Coppice - Britský průmyslník sir Henry Tate vešel ve známost jako cukrovarnický magnát a filantrop. Byl ale rovněž uměnímilovným mužem a sběratelem, který se zasloužil o vznik známé londýnské galerie, jež nese jeho jméno. Tateova galerie (nyní pod názvem Tate Britain) je dnes jedním z turistických magnetů města nad Temží a hojně navštěvovanou kulturní institucí s několika budovami. Od narození Tatea uplyne 11. března 200 let.
Svoji uměleckou sbírku 65 viktoriánských současníků se mecenáš v roce 1889 rozhodl nabídnout britskému národu pod podmínkou, že pro kolekci vystaví důstojnou budovu. Na její stavbu Tate věnoval 80.000 liber. Na místě starého vězení na nábřeží Millbank asi kilometr proti proudu Temže od parlamentu tedy vznikla podle plánů architekta Sydneyho Smithe vznešená neobarokní budova. V ní byl 21. července 1897 slavnostně zahájen provoz nové galerie.
Ve svých počátcích však nebyla nezávislou institucí, jak si Tate přál, ale byla podřízena Národní galerii. Její oficiální název proto zněl Národní galerie britského umění, i když se jí vždy říkalo Tateova. Galerie se zcela osamostatnila až v roce 1955. K jejím nejcennějším kouskům patří portréty z doby Alžběty I., díla Williama Hogartha, Thomase Gainsborougha, J. M. W. Turnera, Williama Blakea, Stanleyho Spencera, Henryho Moora nebo Francise Bacona.
Sbírky se během let rozrostly a síť galerií Tate dnes zahrnuje čtyři budovy: Tate Britain (1897), Tate Liverpool (1988), Tate St Ives (1993) a Tate Modern (2000). Především posledně jmenovaná galerie, která vznikla odvážnou konverzí elektrárny Bankside, láká denně až desetitisíce návštěvníků. Srdce Tate Modern architekti umístili do původní turbínové haly vysoké přes sedm pater, což umožňuje instalaci i opravdu velkých exponátů současných umělců.
Tate pocházel z vesničky White Coppice v hrabství Lancashire, kde se v roce 1819 narodil do rodiny duchovního. Začínal jako hokynářský učeň, který si po několika letech otevřel vlastní obchod. Tateovi se v podnikání dařilo, ještě než mu bylo 35 let, vlastnil už řetězec šesti obchodů. V roce 1859 se stal podílníkem v cukrovaru a svůj byznys s potravinami se rozhodl prodat. O desetiletí později pak nad společností převzal kontrolu a přejmenoval ji na Henry Tate & Sons.
Významným byl pro Tatea rok 1872, kdy odkoupil patent na výrobu kostkového cukru. Své podnikání tak mohl dále rozšiřovat, vystavěl nové cukrovary v Liverpoolu a v Silvertownu u Londýna. Byl znám i tím, že myslel na dobré pracovní podmínky a mimopracovní vyžití svých zaměstnanců. Milionářem se Tate stal poměrně rychle a svoji pozornost poté upřel také na charitu. Dary často poskytoval anonymně, podporoval zejména vzdělání a zdravotnictví.
Tate byl ženatý s Jane Wignallovou, měli tři syny. Zemřel 5. prosince 1899 ve věku 80 let. Pohřben je v Londýně.