Londýn/Praha - Pětašedesáté narozeniny oslaví 31. října britská architektka iráckého původu Zaha Hadidová, první žena, která kdy získala nejprestižnější světové ocenění pro architekty - Pritzkerovu cenu. Rodačka z Bagdádu ji obdržela v roce 2004 a stala se také jedním z nejmladších laureátů ocenění označovaného za Nobelovu cenu za architekturu. V Česku je známá hlavně jako členka poroty, která vybrala nakonec neuskutečněný návrh architekta Jana Kaplického na novou budovu Národní knihovny v Praze na Letné. Zaha Hadidová se narodila v liberální rodině v Bagdádu, její otec byl ekonom a podnikatel. "Nikdy jsem neměla tradiční muslimskou východu," vzpomínala. Nejdříve vystudovala matematiku na Americké univerzitě v libanonské Bejrútu, v letech 1972-1977 studovala architekturu na Architectural Association v Londýně, kde se potkala s dalšími slavnými architekty, jako byli Alvin Boyarski, Rem Koolhaas či Daniel Libeskind. Krátce působila v ateliéru OMA, vlastní ateliér založila v Londýně v roce 1980. Hadidová byla dlouhá léta známá především tím, že její modernistické projekty byly sice vyzdvihovány jako výjimečné a dynamické, ovšem jen zřídkakdy se dočkaly realizace. K jejím nejslavnějším realizovaným dílům patří hasičská zbrojnice v německém Weilu nad Rýnem, lyžařský skokanský můstek v Innsbrucku, Rosenthalovo středisko současného umění v americkém Cincinnati, muzeum moderního umění MAXXI v Římě, londýnský olympijský plavecký bazén, opera v čínském městě Kuang-čou či egyptský pavilon na výstavě Expo 2010 v Šanghaji. Naposledy také vyhrála soutěž o podobu hlavního stadionu pro olympijské hry v roce 2020 v Tokiu, stadion se ale nakonec podle jejího návrhu nepostaví. Japonská vláda totiž snížila původní rozpočet na výstavbu a Hadidová se do nové soutěže nepřihlásila. Nositelka řady ocenění též vyučovala či vyučuje na řadě prestižních škol a věnuje se také designu, interiérům, nábytku či scénografii. Věnovala se i malování.