Sporná místa paměti - vernisáž v Galerie VI PER

Galerie VI PER Vás srdečně zve na zahájení výstavy Sporná místa paměti, která je součástí Fotograf Festivalu #12.

Svědky ničení pamětních či pietních míst se stáváme nejen v situaci válečného konfliktu. Pomník Winstona Churchilla před sídlem britského parlamentu nese po zásahu příznivců hnutí Black Loves Matter z roku 2020 nápis „CHURCHILL byl rasista". Stejně byla dotvořena i pražská varianta sochy tohoto státníka. Část veřejnosti tehdy akt odmítla jako vandalismus a mnohá kritika pak byla vedena přesvědčením, že na sto let staré činy či slova nelze nahlížet dnešní optikou. Jiné hlasy, ke kterým se řadí i tato výstava, však zdůrazňují, že paměť – a obzvlášť tu kolektivní – je nutné podrobovat určitým pochybám a pečlivému přezkoumávání. Demolice pomníků „starých přátelství" pak často symbolicky stvrzuje konec určitého politického spojenectví. Jde o akt ve své podstatě násilný, třebaže na jeho pozadí se většinou odehrává násilí daleko větší a skutečnější. Zatímco bronzové hlavy státníků létají vzduchem, nebo jsou naopak nově osazovány, aby demonstrovaly ideologické zájmy vládnoucích politických uskupení, stranou zůstávají daleko subtilnějším „místa paměti", vznikající a zanikající mimo větší společensko-politické debaty.

Výstava Sporná místa paměti odkazuje k dílu francouzského historika Pierra Nory a jeho teorii „míst paměti" (les lieux de mémoire). Ta se stala východiskem mnohých úvah o úloze a roli architektury v utváření historického vědomí imaginárního společenství a náležitosti k němu. Ovšem Norova idealizovaná představa jednotné národní identity, jež se manifestuje v místech paměti, byla v uplynulých třech desetiletých konfrontována s kritikou ze strany postkoloniální teorie i dekolonizačních hnutí. „Místa paměti", tak nelze vnímat jako stabilní a nedotknutelné monumenty, ke kterým se upíná historická paměť většiny. Je tedy potřeba překonat myšlenku, že taková autoritativně vytvořená místa mohou promlouvat řečí všech, a naopak se zaměřit na ideologicky nejednoznačná místa, tedy místa, na jejichž sporné půdě může probíhat diskuze a která mohou být dlouhodobě proměňována i mimo oficiální rovinu. Vybrané umělecké projekty proto zkoumají funkci a význam „pomníků" (v širokém slova smyslu) a úmyslně opouštějí představu tradičního memoriálu – tyčící se sochy státníka.

Vystavující: Christina Werner, Anetta Mona Chisa & Lucia Tkáčová, Tomáš Kajánek & Artur Żmijewski, Jakob Ganslmeier, Jasmina Cibic
Kurátorky: Tereza Rudolf, Elisabeth Pichler, Markéta Mansfieldová