Výstava, u jejíž příležitosti vychází i stejnojmenná kniha, si klade za cíl důstojně uctít památku architekta Jiřího Stříteckého (14.3.1954 - 28.11.2012). Martin Krupauer, který od předčasného odchodu svého společníka řídí Atelier 8000 sám, řekl: "Odešla půlka mého já. Byl to úžasný chlap, kamarád a vynikající člověk." Oba projekty jsou zároveň jeho ohlédnutím za dílem přítele, nejbližšího kolegy a tvůrce usilujícího o souznění krajiny i zastavěného prostoru s uživatelem; rekapitulují a souhrnně prezentují tvorbu Atelieru 8000. Ten založili Jiří Střítecký s Martinem Krupauerem v roce 1989 v Českých Budějovicích a spolu jej i s pobočkou v Praze vedli až do listopadu 2012.
V Galerii Jaroslava Fragnera jsou práce prezentovány z pohledu "zevnitř", tak jak architekta a jeho tvorbu v rámci Atelieru 8000 znali, vnímali a sdíleli jeho žáci a spolupracovníci, expozice má hladinu dojmovou i konvenční, celkem představí na sedmdesát projektů. Koncept je kolektivním dílem současných i bývalých kolegů a přátel Atelieru 8000, zrodil se po třech celodenních workshopech. Byly vybrány a společným úsilím za podpory lidí z Atelieru 8000 zdokonaleny a zrealizovány ty nejvýmluvnější instalace. Jde o poctu, nikoliv o exhibici.
Prvním kontaktem pro návštěvníka je poutač před Betlémskou kaplí, dřevěné tříramenné schodiště zavěšené v trubkové lešenářské konstrukci. Autor Radko Květ, brněnský architekt a Stříteckého přítel, o díle s názvem "Schody do nebe" napsal: "Prvním motivem byla Jiřího skica hrubě tesaného schodiště. Vznikla měsíc před jeho úmrtím, když jsme vedli debatu o archetypech a jeho domech na vodě. Druhým motivem byly jeho rané práce a konstrukce. A nakonec se svorníkem stalo jméno písně Led Zeppelin Stairway to heaven". Tématem předprostoru je syrovost, upřímnost a pieta, mottem "pojďte ke mně nahoru" - přeneseně i fyzicky, po schodech do galerie.
Na zdi ve foyeru galerie je velkoformátová tapeta s pohledem na Stříteckého milovaný rybník a "časovou osou" složenou z černobílých koláží osobních fotografií i barevných snímků a vizualizací projektů Atelieru 8000. Je zde také instalováno typické pracoviště Jiřího Stříteckého - kolem stolu Chlupáč kusy rozmístěné nábytku z jeho kanceláře, modely, originály designerské tvorby a obrazy malířů Petra Písaříka a Palyho Paštiky. Foyer je spojujícím článkem mezi venkovními rustikálními schody a multimediálním hlavním sálem. U vstupu do hlavního sálu je zrcadlo s potiskem Stříteckého postavy s názvem "Setkání". Tématem foyeru je láska k přírodě, práci a lidem, mottem "vítám vás u sebe".
V zatemnělém hlavním sále je umístěn "kinoautomat" a objekt "hlava". "Kinoautomat" promítá na zdi na dvě strany velké fotografie vybraných realizací. "Hlava", to je zářící objekt, který návštěvník může sledovat zvenčí anebo do ní vstoupit. Spoluautoři a Stříteckého žáci Jan Lapčík a Vladan Píša uvádí: "V "hlavě" je nepřetržitý tok myšlenek a podnětů reprezentován promítanými obrazy, fotkami, videi a audiem. Život není jen práce. V případě Jirky Stříteckého to platilo dvojnásob. Miloval život a vše, co k němu patří a ze zážitků "všedního" života čerpal inspiraci pro svoje "nevšední" návrhy." Projekce v "kinoautomatu" i "hlavě" jsou propojeny a řízeny media serverem, realizace je dílem Rudolfa Stříteckého ml. Tématem hlavního sálu je inspirace, tvorba, živočišnost, mottem "podívejte se do hlavy architekta".
V katalogu k výstavě jsou formou osobních vzpomínek uvedeny pohledy na Jiřího Stříteckého jako architekta a tvůrce "zvenčí". Do knihy přispěli přední teoretici z oboru architektury, přátelé, souputníci, odchovanci i rodinní příslušníci. Cílem je vytvořit pro pečlivého čtenáře této "detektivky" co nejpestřejší obrázek architekta i člověka. Je zde také publikováno "top třináct" realizací Atelieru 8000: Advokátní komora, Zlatý Anděl, Stará Celnice, BB Centrum - budova A, obytný komplex Hanspaulka (vše v Praze); Československá obchodní banka, Dopravně obchodní centrum Mercury, Pavilon T - Výstaviště, Provozní areál Povodí Vltavy, Administrativní budova 1.JVS (vše v Českých Budějovicích); Rodinný dům v Šestajovicích; Rybníky a chaty v Dobčicích; Velíny a vltavská vodní cesta. Dále řada dalších realizací, studií a soutěžních návrhů Atelieru 8000; součástí knihy je i anglický sumář.
Výstava a kniha jsou nejen radostnou vzpomínkou na přítele i odvážného tvůrce, ale i snahou o přiblížení procesu architektonické tvorby i obecného obrazu architekta co nejširšímu publiku.
Jiří Střítecký - životopis Narozen 14. března 1954 v Třebíči, zemřel 28. listopadu 2012 v Brně. Vystudoval fakultu architektury na VUT v Brně. Pracoval od roku 1980 v Druposu v Českých Budějovicích, kde se setkal s Martinem Krupauerem, se kterým ho spojilo pracovní partnerství a osobní přátelství bez hranic. V roce 1989 založili v Českých Budějovicích Atelier 8000, záhy také pobočku v Praze a tento velký architektonický atelier společně až do roku 2012 vedli. S Martinem Krupauerem v 90. letech pracovali v atelieru Jeana Nouvela v Paříži, s nímž později spolupracovali na několika projektech v Praze. Jiří Střítecký učil architekturu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a na fakultě architektury VUT Brno. Přednášel o architektuře v mnoha městech u nás i na Slovensku, na školách i spolkových událostech. V roce 2004 s Martinem Krupauerem produkoval výstavu o práci Atelieru 8000 v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze a Kulturním centru Solnice v Českých Budějovicích. Společně napsali a vydali několik knih o své práci. Projekty Atelieru 8000 a rozhovory s nimi byly publikovány v odborných knihách i časopisech, stejně jako v novinách a populárním tisku. Realizace Atelieru 8000 se dočkaly řady ocenění. Ve škole a při práci Jiří Střítecký lidsky i profesně ovlivnil a vychoval desítky, dokonce stovky studentů, architektů a inženýrů.
Mariana Pančíková, Atelier 8000, v Praze 29. dubna 2014