Obelisk V květnu 1921 se prezident republiky rozhodl na Pražském Hradě zasadit pamětní desku Čechům a Slovákům padlým během první světové války, nicméně architekt Josip Plečnik Masarykovi představil jiný způsob uctění památky a to monolitový žulový sloup – Sloup svobody. K vytěžení žulového monolitu došlo až roku 1925, po vylomení měřil 19m, ale při nadzvedávání se jeho horní 3,33m dlouhá část odlomila. Josip Plečnik nesnášel plýtvání a zbylé kusy ze svých staveb skladoval na své zahradě, takže předpokládáme, že i daný kus žulového odlomku zde uskladnil a to je stěžejní část našeho návrhu. Na jeho zahradě vztyčujeme daný úlomek, do kterého jsme navrhli díru odpovídající přesně Sivkovým potřebám. Bouda je konzervativní, vytříbená, monumentální, nikoli však marnivá.