Soutěž na revitalizaci Velkého kina ve Zlíně začne prohlídkou

Zlín - Soutěž na úpravy zlínského Velkého kina začne v pátek úvodním workshopem, kde si účastníci prohlédnou prostory kina. Novinářům to dnes řekl primátor Jiří Korec (ANO). Památkově chráněné Velké kino, které postavila v roce 1932 firma Baťa, je kvůli problémům se statikou od března 2016 zavřené.

Soutěž bude mít podobu takzvaného soutěžního dialogu. "Soutěžní dialog je sice složitější a časově náročnější než klasická soutěž o návrh, jedná se však o otevřenější postup, který umožní porotě v průběhu soutěže aktivně zasahovat do podoby návrhu. Chtěli jsme také otevřít možnost, aby se mohli snadněji zapojit i zahraniční zájemci," uvedl Korec.

Zájem o soutěž byl podle vedení radnice velký, přišly desítky přihlášek. Do finále postoupilo šest týmů včetně zahraničních, vybíralo se na základě referencí. Všichni přihlášení dělali rekonstrukci významné veřejné stavby. "Jsou to erudované ateliéry, které dělaly velké zakázky, mnohdy miliardové stavby," uvedl primátorův náměstek Pavel Brada (ANO).

"Účastníci soutěžního dialogu si budou moci Velké kino prohlédnout za účasti statiků, kteří vykonávali průzkum. Také absolvují přednášku ohledně kunsthistorických souvislostí a seznámí se s kritérii památkové ochrany, které bude vyžadovat Národní památkový ústav," uvedl primátorův náměstek Miroslav Adámek (STAN). Své představy k budoucímu využití sdělí také zástupci Kongresového centra a zlínského filmového festivalu.

V porotě soutěžního dialogu usednou kromě zástupců města také odborníci, belgický architekt Pierre Hebbelinck, teoretik architektury Vladimír Šlapeta, slovenský architekt Martin Jančok, zlínská architektka Jitka Ressová a kunsthistorička Jana Kostelecká. Vítěz by měl být znám příští rok v září.

Náklady na soutěžní dialog včetně externí administrace i odměny soutěžícím týmům jsou téměř pět milionů korun. Náklady na rekonstrukci kina se odhadují na 250 milionů korun. V zadávacích podmínkách soutěže je zachování kinosálu a doplnění dalších funkcí. Zvažovalo se například vytvoření muzea kinematografie. Je také potřeba zvětšit zázemí.

Budova utrpěla několik zásahů při bombardování Zlína na sklonku druhé světové války. Při pozdějších přestavbách bylo neúměrně zvýšeno zatížení nosné konstrukce, do které bylo navíc neodborně zasahováno. Úvodní kapacita hlediště dosahovala až 2270 míst, postupně byla snížena na nynějších 1010 sedadel, šlo o největší kinosál s celoročním provozem v republice.