Železniční zastávka Čeladná

Když Anton Dachler, architekt vídeňské stavební kanceláře Severní dráhy císaře Ferdinanda, na konci 19. století navrhoval typové plány výpravních budov pro Dráhu moravskoslezských měst, zřejmě netušil, že budova železniční zastávky Čeladná bude muset být zbourána. Stalo se tak v roce 2010 z důvodů špatného technického stavu a nevyhovujících výškových poměrů vzniklých vlivem průběžných změn nivelety kolejiště a nástupiště.
Tak se nám naskytla příležitost popasovat se s výzvou navrhnout budovu novou. Výzvou o to zajímavější, že vůle po uplatnění tradičních postupů, tradičních materiálů, a navození tradiční atmosféry zde jakoby sálala ze všech pórů.
Současně jsme si byli jisti skutečností, že nová budova musí být mladá, svěží. Jako čerstvý plod letitého stromu - dítě v náruči matčině.
Navrhli jsme tedy dům z cihel, dřeva a kamene. Dům s klasickým sedlovým štítem přivráceným do ulice, ale se svébytným způsobem tvarovanou střechou a živě rozehranými okny. Celkový výraz domu je ovšem střídmý, stejně jako návrh vnitřního uspořádání. Mírně akcentováno je pouze tradiční venkovní kryté nástupiště s navazujícím prostorem pro úschovu jízdních kol.

Zastávka Čeladná se nachází cca 750 m severně od centra obce a je přístupná veřejnou pozemní komunikací.

Urbanistické řešení
Poloha objektu zastávky se významně nemění oproti stávajícímu stavu, stejně tak komunikační napojení na navazující přístupy k objektu zůstávají koncepčně stávající, lze konstatovat, že urbanistický koncept se stavbou nemění.

Architektonické řešení
Nový objekt zastávky je navržen jako přízemní nepodsklepená budova, jejímž dominantním architektonickým výrazem je kompaktní hmota opláštěná obezdívkou lícových cihel. Architektonický koncept vychází především z místa stavby, kterým je podhůří Beskyd. Zastávka je situována mimo centrum obce a pro příchozí drážní cestou je tak branou do přírody beskydských hor. Při objemovém návrhu objektu bylo vycházeno záměrně z jednoduchého půdorysného tvaru s akcentujícím tvarem vystupující střechy s třemi sklony střešních rovin.
Pro návrh stavby byla zavedena podmínka, že bude využito základních přírodních materiálů - dřevo, cihla a dále doplňující konstrukce kamene - zídky vymezující venkovní prostor a komunikační přístupy, rovněž tak zpevněné plochy z nepravidelně opracované kamenné dlažby - dotváří ucelený prostor zastávky.
Výškové osazení objektu a dispoziční uspořádání umožňuje bezbariérový přístup do objektu i na nástupiště. Navrženým řešením se podařilo zlepšit přístupové trasy cestujících k čekárně bez obcházení budovy přirozeně vedenou trasou pod krytou částí budovy ústící ke komunikaci.
Dispozice budovy zahrnuje čekárnu s navazujícím sociálním zařízením pro cestující, pokladnu se zázemím personálu, místnost skladu a technologickou místnost železniční sdělovací techniky. Stavební řešení zahrnuje mimo vnitřní prostory krytou část pro cestující včetně prostoru pro úschovu jízdních kol.