Mont-Cenis Academy

Historie vzdělávacího centra v jedné z městkých částí města Herne začíná v roce 1991, kdy ve dvoukolové architektonické soutěži zvítězila lyonská dvojice (tehdy ještě manželů) Jourda a Perraudin. Předmětem soutěže byl návrh doškolovacího střediska německého ministerstva vnitra. Náplní centra jsou seminární místnosti, konferenční sál, ubytování hotelového typu, restaurace, tělocvična, knihovna, volnočasové aktivity a venkovní hřiště. Tomuto megaprogramu přísluší patřičně rozlehlé staveniště, které se nachází na místě vytěženého uhelného dolu Mont-Cenis, projekt je tedy z typologického hlediska regenerací průmyslem zdevastovaného území. Konceptem celého domu je nahradit bývalou těžkou technologii místa novým čistým duchem, prezentujícím se především ultraekologickou koncepcí budovy.
Již v roce 1993 se Jourda s Perraudinem spojili se stavařskými bohy z londýnské kanceláře Ove Arupa a vytvořili projekt mikroklimatické obálky, jejíž princip v podstatě spočívá v tom, že tlumí vlivy klimatických výkyvů v exteriéru a stabilizuje vnitřní pohodu v obálce. Sama obálka je v praxi mamutí skleník s dřevěnou nosnou konstrukcí, tak typickou pro francouzskou dvojici (architektka Jourda je mj. autorkou pavilonu Francie na Expu 2000 v Hannoveru). Střechu skleníku pokrývá 10 000 m² fotovoltaických panelů, které produkují 1 MW čisté elektrické energie. Veškerý stavební program se nachází v obálce ve dvou lineárních hmotách vymezujících vnitřní veřejnou promenádu. Hlavním stavebním materiálem vnitřních objektů je dřevo - materiál ryze ekologický.
Objekt doškolovacího centra v Herne-Sodingenu je skvělým pilotním projektem regenerace zdevastovaného území Porýní a Porúří, především v souvislosti s jeho ekologickým posláním.