Architekt Jindřich Kumpošt si v roce 1922 navrhl vlastní rodinný dům v Barvičově ulici č. 15. Tehdy byla stavební činnost v Masarykově čtvrti teprve ve svých začátcích a Kumpošt se jako vedoucí Regulačního a architektonického oddělení Stavebního úřadu města Brna na tomto rozvoji velkou měrou podílel.
Dvoupodlažní stavbu na jižně svažitém pozemku tvoří hlavní hmota se sedlovou střechou, k níž je připojen další kubický objem zakončený střešní terasou. V okolní zástavbě dům vyniká cihlovou fasádou spojující v sobě strohost anglické tradiční architektury a expresivitu amsterodamské školy Wendingen, která se projevuje hlavně na plastičtějším zahradním průčelí. Zde vynikají horizontální betonové římsy a překlady, jejichž racionální ráz narušuje kanelovaný sloup se sochou Hráče na niněru od Václava H. Macha a zdobná balustráda terasy.
Hlavní vstup do domu je umístěn v uličním průčelí a vede přímo do rozlehlé vstupní haly v přízemí, kde se dále nachází kuchyně a obývací pokoj vedoucí na zahradní terasu. První patro domu koncipoval architekt částečně jako vlastní ateliér orientovaný do ulice, který je od rodinných prostor zcela provozně oddělen a má i samostatný boční vstup, schodiště, kuchyň a lázeň. Dvě soukromé ložnice jsou orientovány na východní a jižní stranu s terasou. Další rozlehlá terasa se nachází na ploché střeše bočního křídla. Obytné je i podkroví a zahradní suterén, který skrývá byt domovníka, garáž a technické zázemí.
Po dokončení stavby v roce 1924 byl Kumpošt nucen z finančních důvodů dům až do roku 1931 pronajímat. Poté se sem s rodinou a celou projekční kanceláří přestěhoval. Objekt je dochován až na menší úpravy interiérů v původním stavu, protože rodina Kumpoštova ho do dnešní doby neopustila.