Add new comment
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
A ještě jedna věc. Jedná se o Národní knihovnu. Nemělo by se též přihlédnout k tomu, co si o umístění vítězné stavby na Letné myslí národ? Příspěvků se dát najít v diskusích na Internetu mnoho. Zdůrazňuji o umístění, ne o stavbě samotné. Z historie je známo mnoho příkladů, že zde hlas lidu kvalitu mnohdy nerozpozná! Viz ona citovaná Paříž a co se dělo kolem postavení její, dnes již neodmyslitelné, dominanty. Spolu s historikem architektury Rostislavem Šváchou se ale domnívám, že, při vší úctě k architektovi Kaplickému, není jeho projekt tohoto druhu a jeho určitá módnost může časem vyčpět, jak pan Švácha píše.
Ještě jednu poznámku si neodpustím. Zaujal mě snímek pohledu z budoucí restaurace Národní knihovny oním velkým okem na nádherné panoráma Prahy. Jsem si naprosto jist, že opačný pohled již nebude pro oko tak potěšující, pane architekte Kaplický. Vy, díky práci předchozích generací, které tvořily zmíněný panoramat, jste jej mohl začlenit do svého projektu. Dodnes je pro mě velmi iritující dívat se z Hradčan na město, jehož nádherné panoráma ničí žižkovský vysílač, jinak stavba toť velmi pozoruhodná.
Pražský primátor Pavel Bém si zřejmě velmi zakládá na tom, aby byl viděn jako odvážný člověk. Je tedy jen logické, že jako odvážný člověk miluje i "odvážnou architekturu" a předpovídá-li odpor "konservativních památkářů" proti nové letenské stavbě, myslí tím zcela jistě odpor vyhublých a pobledlých individuí, jejichž odvaha a životní elán dávno zanikly pod vrstvami archivního prachu. Nuže co ale je "odvážné" a co "konservativní"? Roku 356 před Kristem zapálil Řek Herostrates Artemidin chrám v Efezu, aby se tímto "odvážným" činem dostal do dějin (což se mu podařilo), o čtyři století později ronil Nero slzy nad vlastnoručně zapáleným Římem a u zrodu moderní doby debatovali italští futuristé o tom, jak by bylo "odvážné" bombardovat Benátky. Benátky nakonec bez dlouhých debat bombardovali Rakušané. Moc se s tím nepárali. Dokázali to i bez umělecké motivace. Jednoduše shodili bomby na renesanční zdivo a hotovo.
Útok na kulturní hodnoty je již po více než jedno století jakýmsi modem operandi nejen válek ale i moderního umění, metodou, která vzhledem k přesycené postmoderní společnosti neznající téměř žádných kulturních přestupků čím dál tím hůř funguje. Jakési zbytky humanistického myšlení ale ještě existovat musí, neboť když německý hudební skladatel Karl-Heinz Stockhausen před šesti lety prohlásil kolabující twin towers za "velkolepé umělecké dílo", sklidil bouři veřejného odporu. Odvaha tohoto typu, ať už se jedná o umělecky motivovaný atentát na ten či onen kulturní axiom, nebo jen o prostou (většinou krátkodobou) publicitu té či oné ideologie, je víc než problematická. Pokud jde o konservatismus, ten bývá většinou vykládán jako způsob myšlení, kterému se jedná o zachování toho, co se všeobecně prokázalo být cenným. Na tom samo o sobě není nic špatného. Památkář, který v dobrém slova smyslu není konservativní (samozřejmě existuje i hloupý konservatismus, právě tak jako existuje i hloupá odvaha), je památkářem špatným.
Snad nejzávaznějším kulturním axiomem, který v architektuře přestává platit, je závaznost historickému kontextu, závaznost tomu, čemu říkáme respekt před dílem předků, respekt před charakterem místa, respekt před tím, co všeobecně označujeme jako genius loci. Nejpozději od mého syna, který vzhledem ke generačnímu konfliktu nenaslouchá radám otce ale radám Gregga Lynna na vídeňské akademii, vím, že "aby to bylo moderní", musí to vypadat přinejmenším jako slinivka břišní (Gregg Lynn sám dává přednost ananasu s čepicí, podobnou té, kterou nosí Jiří Stivín). Pro tuto architektonickou módu se ustálil výraz "blob", který v překladu znamená cosi jako "kapka" či "výron" - tj. jakýsi způsob ejakulace architekturou. Blob nedefinuje sám sebe v tektonických kategoriích měřitelného prostoru sloužícímu té či oné funkci, blob chce být funkcí sám o sobě, chce být událostí, chce být tím, čemu se v anglosaské terminologii říká "event". Tím se z architektury, která jako kulturní počin definovala svůj smysl mimo jiné i jistou permanencí, stává přechodná, tj. semipermanentní ideologicky motivovaná událost. Úspěch každé události spočívá v tom, že se toho stane co možná nejvíce, což samozřejmě platí i v event-architektuře. I v ní se toho musí stát pokud možno co nejvíce. Musí být hlučná, musí být v neustálém pohybu, musí gestikulovat, musí v každém případě ignorovat své okolí - a hlavně za každou cenu poutat pozornost, neboť v upoutání pozornosti tkví její smysl především. Tento smysl leží ale v příkrém rozporu s její fyzickou životností, ta má zpravidla dobré vyhlídky nejen na přežití svého tvůrce, ale i na přežití pozornosti svého konzumenta. Jistá obliba, které se tato architektura navzdory odstrašujícím příkladům těší (označil-li von Clausewitz válku jako pokračování politiky jinými prostředky, je více než oprávněné považovat kupř. architekturu Cookova "kunsthausu" v rakouském Grazu za pokračování války jinými prostředky) spočívá nejen v jejím zásadním populismu, ale možná i ve vzpomínce na dávné plácání dětských báboviček a jejich právě tak krátkodobou jako nezávaznou, jakoukoliv kulturní zkušeností neposkvrněnou estetiku.
Procházka pražskou památkovou rezervací, která nás doposud „nudila“ stavební rutinou minulosti, začíná mít konečně mezinárodni charakter, charakter vzrušující vize. Od Bílkovy vily, připomínající dávno zaniklou kulturu, přes most pro pěší od Bořka Šípka (jehož plechové voluty mne již od prvního dne přiváděly na pokraj extatického vzrušení), k vanilkovému pudingu od Jana Kaplického a odtud konečně k akváriu se žraloky na místě, z kterého kdysi velký Stalin mrzutě pohlížel na město, jehož sláva se dle dávného proroctví měla dotýkati hvězd.
Nemá to lehké ta naše stověžatá matička. Turbokapitalismus vylidnil centrum, pomaloval fasády a s miliardami turistů přilákal i architekturu mezinárodních hvězd. Ta je zaměnitelná a zcela nezávislá na lokalitě. Gehry v Praze je stejný jako Gehry v Düsseldorfu či v Bilbao, asi tak jako coca-cola nebo burger-king, jejichž internacionalismus nás zbaví přemýšlení o tom, na které polokouli či hemisféře této planety je právě konzumujeme.
Gehryho už máme, Nouvela též a Zahu Hadid jsme měli alespoň v porotě. Zbývá snad jen Friedensreich Hundertwasser, ale ten už je na pravdě Boží. Stejně tak jako pan profesor Krise, který, kdyby ještě žil, by snad našel v Praze pro to jednooké strašidlo nějaký ten dolík.
Prof.ing.arch.Mirko Baum
Roetgen, 7. 03. 2007
Pražský primátor Pavel Bém si zřejmě velmi zakládá na tom, aby byl viděn jako odvážný člověk. Je tedy jen logické, že jako odvážný člověk miluje i "odvážnou architekturu" a předpovídá-li odpor "konservativních památkářů" proti nové letenské stavbě, myslí tím zcela jistě odpor vyhublých a pobledlých individuí, jejichž odvaha a životní elán dávno zanikly pod vrstvami archivního prachu. Nuže co ale je "odvážné" a co "konservativní"? Roku 356 před Kristem zapálil Řek Herostrates Artemidin chrám v Efezu, aby se tímto "odvážným" činem dostal do dějin (což se mu podařilo), o čtyři století později ronil Nero slzy nad vlastnoručně zapáleným Římem a u zrodu moderní doby debatovali italští futuristé o tom, jak by bylo "odvážné" bombardovat Benátky. Benátky nakonec bez dlouhých debat bombardovali Rakušané. Moc se s tím nepárali. Dokázali to i bez umělecké motivace. Jednoduše shodili bomby na renesanční zdivo a hotovo.
Útok na kulturní hodnoty je již po více než jedno století jakýmsi modem operandi nejen válek ale i moderního umění, metodou, která vzhledem k přesycené postmoderní společnosti neznající téměř žádných kulturních přestupků čím dál tím hůř funguje. Jakési zbytky humanistického myšlení ale ještě existovat musí, neboť když německý hudební skladatel Karl-Heinz Stockhausen před šesti lety prohlásil kolabující twin towers za "velkolepé umělecké dílo", sklidil bouři veřejného odporu. Odvaha tohoto typu, ať už se jedná o umělecky motivovaný atentát na ten či onen kulturní axiom, nebo jen o prostou (většinou krátkodobou) publicitu té či oné ideologie, je víc než problematická. Pokud jde o konservatismus, ten bývá většinou vykládán jako způsob myšlení, kterému se jedná o zachování toho, co se všeobecně prokázalo být cenným. Na tom samo o sobě není nic špatného. Památkář, který v dobrém slova smyslu není konservativní (samozřejmě existuje i hloupý konservatismus, právě tak jako existuje i hloupá odvaha), je památkářem špatným.
Snad nejzávaznějším kulturním axiomem, který v architektuře přestává platit, je závaznost historickému kontextu, závaznost tomu, čemu říkáme respekt před dílem předků, respekt před charakterem místa, respekt před tím, co všeobecně označujeme jako genius loci. Nejpozději od mého syna, který vzhledem ke generačnímu konfliktu nenaslouchá radám otce ale radám Gregga Lynna na vídeňské akademii, vím, že "aby to bylo moderní", musí to vypadat přinejmenším jako slinivka břišní (Gregg Lynn sám dává přednost ananasu s čepicí, podobnou té, kterou nosí Jiří Stivín). Pro tuto architektonickou módu se ustálil výraz "blob", který v překladu znamená cosi jako "kapka" či "výron" - tj. jakýsi způsob ejakulace architekturou. Blob nedefinuje sám sebe v tektonických kategoriích měřitelného prostoru sloužícímu té či oné funkci, blob chce být funkcí sám o sobě, chce být událostí, chce být tím, čemu se v anglosaské terminologii říká "event". Tím se z architektury, která jako kulturní počin definovala svůj smysl mimo jiné i jistou permanencí, stává přechodná, tj. semipermanentní ideologicky motivovaná událost. Úspěch každé události spočívá v tom, že se toho stane co možná nejvíce, což samozřejmě platí i v event-architektuře. I v ní se toho musí stát pokud možno co nejvíce. Musí být hlučná, musí být v neustálém pohybu, musí gestikulovat, musí v každém případě ignorovat své okolí - a hlavně za každou cenu poutat pozornost, neboť v upoutání pozornosti tkví její smysl především. Tento smysl leží ale v příkrém rozporu s její fyzickou životností, ta má zpravidla dobré vyhlídky nejen na přežití svého tvůrce, ale i na přežití pozornosti svého konzumenta. Jistá obliba, které se tato architektura navzdory odstrašujícím příkladům těší (označil-li von Clausewitz válku jako pokračování politiky jinými prostředky, je více než oprávněné považovat kupř. architekturu Cookova "kunsthausu" v rakouském Grazu za pokračování války jinými prostředky) spočívá nejen v jejím zásadním populismu, ale možná i ve vzpomínce na dávné plácání dětských báboviček a jejich právě tak krátkodobou jako nezávaznou, jakoukoliv kulturní zkušeností neposkvrněnou estetiku.
Procházka pražskou památkovou rezervací, která nás doposud „nudila“ stavební rutinou minulosti, začíná mít konečně mezinárodni charakter, charakter vzrušující vize. Od Bílkovy vily, připomínající dávno zaniklou kulturu, přes most pro pěší od Bořka Šípka (jehož plechové voluty mne již od prvního dne přiváděly na pokraj extatického vzrušení), k vanilkovému pudingu od Jana Kaplického a odtud konečně k akváriu se žraloky na místě, z kterého kdysi velký Stalin mrzutě pohlížel na město, jehož sláva se dle dávného proroctví měla dotýkati hvězd.
Nemá to lehké ta naše stověžatá matička. Turbokapitalismus vylidnil centrum, pomaloval fasády a s miliardami turistů přilákal i architekturu mezinárodních hvězd. Ta je zaměnitelná a zcela nezávislá na lokalitě. Gehry v Praze je stejný jako Gehry v Düsseldorfu či v Bilbao, asi tak jako coca-cola nebo burger-king, jejichž internacionalismus nás zbaví přemýšlení o tom, na které polokouli či hemisféře této planety je právě konzumujeme.
Gehryho už máme, Nouvela též a Zahu Hadid jsme měli alespoň v porotě. Zbývá snad jen Friedensreich Hundertwasser, ale ten už je na pravdě Boží. Stejně tak jako pan profesor Krise, který, kdyby ještě žil, by snad našel v Praze pro to jednooké strašidlo nějaký ten dolík.
Prof.ing.arch.Mirko Baum
Roetgen, 7. 03. 2007
KDO VYHRÁL SOUTĚŽ?
KAPLICKÝ RULES!
Mohu se zeptat? Byl jste tam nekdy vecer nebo pres vikend? Potkal jste tam lidi? Nikdo tam v tu dobu neni ... je to mrtve misto ...
Ano je skvele vsechny tyto budovy umistit na predem urcene misto - plan, ale neni na archikteture a na umeni krasne, kdyz muzeme videt nove kombinace? Kde bychom zili, kdyby se nic takoveho v minulosti nesmelo delat - ve sterilnim prostredi jednotlivych slohu? :-/
Víte, pane Vaníčku, on bude problém s pasováním současné architektury do stávající zástavby asi někde jinde. Já jej například vidím v tom, že všechny předchozí slohy, počínaje románským a konče secesí, si jaksi tolik nepřekážely, neb používaly stále stejný stavební materiál - kámen, dřevo, cihly, vápenné omítky apod. Jakmile se začal používat beton, obrovské skleněné plochy, plasty a oplechované fasády, vše lajnováno podle pravých úhlů a proboha jen ne dekor(!), natož socha, ale fuj, jaké staromilství, tak to byl konec jakéhokoliv souladu současného s minulým. Ještě, že se příroda neřídí podle současné architektury a neprodukuje čtvercové, či trojúhelníkové květiny a stromy v podobě jehlanů, krychlí a kvádrů, a to vše nejlépe v barvě šedi bitevních křižníků! Kdykoliv a kdekoliv se začne stavět dnes novostavba nějaké veřejné budovy, mohl bych se vsadit, že to bude ve většině skleňák podle pravítka, bez cm2 omítky, kde okna neumyjete jinak než pomocí horolezců a budova bude neobývatelná po přerušení dodávek elektrického proudu, neb vypadne klimatizace. Všiml jste si někdy, že pokud si nespleteme Plzeň s Prahou, Klatovy s Českými Budějovicemi, Londýn s Madridem atd., že je to hlavně díky historickým jádrům těchto měst? Pokud by se již v minulosti města vyvíjela podle současné urbanistiky a děl většiny soudobých architektů, tak bychom města od sebe jen těžko nerozeznávali! To co je dnes například postaveno jako Nový Anděl na Smíchově v Praze, klidně můžete zaměnit s jakoukoliv podobnou architekturou kdekoliv jinde! Když architekt a stavitel Josef Hlávka dostal v druhé půli 19. století svoji největší zakázku – postavit rezidenci řecko-katolického metropolity v Černovcích v Bukovině (dnes Ukrajina), první co udělal, že se do tohoto místa rozjel, nastudoval tamější sloh a jeho vývoj a pak přizpůsobil svůj projekt těmto poznatkům. U návrhu pana Kaplického a jiných současných architektů tento citlivý přístup nevnímám. Hlavní je, aby vyniklo jejich architektonické dílo, bez jakéhokoliv ohledu k okolí, mnohdy záměrně jdoucí proti němu.
Konkretne ten pohled od spejcharu - stavba ma myt tech cca 40metru a pritom vrchol stavby vypada, jako by byl na stejne urovni jako okolni zastavba. Podivejte se ale na pudorys. Vrchol knihovny je mnohem mnohem dal a tudiz dochazi redukci jeho vysky a proto se z mista, odkud je zakres proveden jevi objekt vyrazne mensi. Az budete stat blize pod nim a nebudete mit v popredi nejake meritko, bude vam budova zase pripadat hrozne velika, protoze jji zuzovani smerem vzhuru tu perspektivu zase umocni. Nicmene bych doporucoval, pokud se vam to pravdu nezda, vzit tuzku a pravitko a zkusit si to vynest do te fotografie aspon v par bodech sami a pak budete mit jasno
i když by byl nejlepším závodníkem světa,
i když by bylo možné, že kdyby byl býval branku projel, jeho čas by stále
stačil na první místo,
i když by onu branku neprojely další dvě třetiny závodníků,
i když by se všichni shodli na tom, že to byla úplně pitomá branka...
Řvěte, křičte, žalujte, rád Vás podpořím, to ticho mě štve.
Vojta
Já vycházím z toho řezu, protože jinak nemám podklady, ani šířku ulice atd.Taky si to znovu kreslím a moje úvaha je (bez obrázku je to složitý) následující: spojnice pomyslného oka na protější straně ulice a vrcholu knihovny v řezu protne téměř přesně římsu sousedního domu (nevím, jestli to byl záměr??). Ale to je v řezu. Tato spojnice a její vodorovný průmět tvoří trojúhelník, který je, když si ho představíme v tom šikmém pohledu z ulice trochu dál přes roh souseda a naž na vrchol knihovny, poněkud delší. Tím pádem je úhel tohoto trojúhelníku menší a vrchol knihovny vidíme o něco níž než je římsa, což by mohlo odpovídat tomu diskutovanému zákresu.
Ale ještě jedna důležitá věc - pozorovatel z druhé strany ulice nemůže vidět nejvyšší bod knihovny, protože její tvar je zaoblený. Zase pomůže oblíbený řez, tam je to pěkně vidět. Pravítko jdoucí od "oka" se zastaví kus pod vrcholem. Určitě teda ne 13 m pod vrcholem (48-35), ale i tak, když se k tomu přičtou další nepřesnosti... Ta římsa může být 14 a máte to podstatně jinak, ten řez je podle mě lepší
Abych pravdu řekl, napadá mě málo staveb, které vypadají jako to, co jsou. Snad ještě starý divadla díky tandemu Fellner a Hellmer, ale ty jsou k poznání, protože jsou jedno jak druhý. Pak asi paneláky, ale typickou knihovnu si nevybavím. Alte Pinacothek v Mnichově vypadá jak řecký chrám, ale může to být i divadlo, soud, knihovna... Jsou nádraží, který jsou muzea a pyramidy, kterýma se do muzea chodí. Centre Pompidou může být továrna, administrativní budova, knihovna i ten hotel zrovnatak. Já myslím, že Praha další dominantu a inspiraci unese a až v roce cojávím 2015 komukoliv kdekoliv ukážete pohled "greeting from prague" se zeleným slizem, tak věřte, že bude vědět, že ta budova je knihovna
K těm rozpakům zblízka snad jen, že mně to přijde snesitelný tím velmi pozvolným nástupem až k té 48-timetrové výšce, ke které zvláště z blízka ani nedohlédnete.
Lépe se mi obhajuje cizí barák, který mě zaujal, bojovat takhle za vlastní výtvor je většinou problém - to pochybování... Třeba nám k tomu ale někdo od Kaplických časem taky napíše, internetová vesnice je malá a když dělají o 10 cm vedle nábor do Future Systems pro Prahu, tak třeba něco utrousí.
Ale asi ne a sám bych se asi taky nezapojoval, jen se kochal...
A není ten Švácha někde na netu? To by mohlo být taky zajímavé čtení...
Díky
JK asi i čte, ale je otázka, jestli je to ta platforma, možná časem, bylo by to dobré.
Taky myslím, že dnešní odpolední projevy fotbalových fanoušků v centru Prahy mohou avizovat přesun zájmu přímo do nového stánku kultury - než vyšmelí vstupenky, budou moci do vyhlídkové kavárny hned na Letné a ne se tlačit v tom malém mekáči.Nebo to vždycky před fotbalem budou hlídat těžkooděnci za veřejné peníze jako dneska po Praze?
S panem Šváchou vřele souhlasím v obavách o osud pláně - nezapomeňte na mazané pražské zastupitele, kteří kdykoli změní územní plán když se to někomu (či jejich kámošům) hodí.. anebo myslete na šikovné právníky investorů - tzv. rovnost před zákonem - hotely u stadionu by přece byly terno.A městský park pro děti? Tam přeci tihle lidi nechodí anebo nemaj děti a nebo bydlí v katalogovém domku za městem a venčí se na vlastním umělém trávníku.
Anebo ať magistrát udělá pořádnou 3D simulaci a nejsou k dispozici přád jen 3 fotky toho modelu. Vźdyť tu národ tři týdny blbne a vlastně se neví, jak "to" za pět miliard (střízlivý odhad) s přeložkou tramvaje, atd (další související akce, o kterých se opatrně začíná mluvit) opravdu bude velké.
V horsim pripade postavime podprumernou, nic nerikajici, ci necitlive zasazenou stavbu - no a co ? takovych novych staveb je u nas drtiva vetsina - nudny a nevyrazny, jak vetsina nasi spolecnosti...
Jen clovek zvedne paty - a je jedno zda navstivy Dusseldorf, Berlin, Milan, Amsterdam, Barcelonu, Valencii, Londyn - citi ten svezi vitr odvaznych napadu, ktere navic maji sirokou podporu a nakonec vytvori cosi vyjmecneho, potom si uvedomi nasi skutecnou a nefalsovanou, ukricenou malost...
Jestli se nemylim Kaplicky vyhral v mezinarodni soutezi, ci ne? Reci o protekci jsou zase jenom nase neustale narky, jestli bylo prihlizeno (u mezinarodni poroty) k tomu, ze Kaplicky u nas nema realizovanou stavbu, tak to pouze svedci o jeho renome v komunite svetovych architektu...
A vubec at uz to stavi a za tricet let si povime (nejen my, ale i nasledujici generace) zda to na Letnou patri ci ne, osobne verim spise vizionarum, nez ubrecenym detem...
Lidé velice rádo kritizují, všechno si berou k srdci a dělají jako by někdo činil něco proti nim. Ale nejhorší na tom je, jak lidé mění své názory, podle toho jak se jim to hodí. Však počkejte, až to budou jednou obdivovat, cítit se v oněch prostorách úžasně a v nejhorším případě tvrdit, že to věděli od začátku. Pečlivě jsem si prozkoumával dispoziční řešení a musím říct, že se opravdu těším. Barevná kombinace je hodně pestrá a to jestli je nebo není vhodná ke studijnímu prostředí posoudí snad až jen čas.
PS: Opravdu jsem zklamán tak nízkým vyjadřováním lidí do této diskuze. Snižuje to její úroveň. Možná by se mohlo uvažovat o moderování archiwebu.
chybou NK je, že tak špatně soutěž zadala. Chybou poroty je, že nerespekovala soutěžní podmmínky, které ji ukládaly povinnost vyloučit v prvním kole všechny návrhy nesplňující závazné body programu a posuzovali neporovnatelnné návrhy.
KDYBY NÁRODNÍ KNIHOVNĚ SKUTEČNĚ ŠLO O DOSAŽENÍÍ NEJLEPŠÍHO NÁVRHU NOVÉ KNIHOVNY, TAK BY SOUTĚŽ ZOPAKOVALA BEZ TÉTO ZÁVAZNÉ PODMÍNKY. TAKTO JEN POPOTVRDILA, ŽE SOUTĚŽ BYLA KAMUFLÁŽ.
Zajímalo by mě který chytrák to rozhodl nebo kolik dostal do kapsy aby vybral právě tuhle na první místo...
Chce se mi začít zpívat... My Letnou nedáme, radší ji zbouráme...!
Samotný tvar navrhované budovy mi připadá velice zajímavý a elegantní. Ale představa, že se má jednat o budovu knihovny, a pohled na tuto budovu, zakomponovanou do místa stavby, ve mě osobně vzbuzuje negativní pocity. Pocity podobné reakcím např. na zpravodajství o tom kdo kde někoho zabil, že tam a tam zahynulo při nehodě tolik a tolik lidí nebo že ten a ten vytuneloval tu a tu banku. Jsou to prostě pocity úžasu a bezmoci nad tím, co jsou lidé ochotní a schopní páchat na ostatních.
Chci tím říct, že i když si pan Kaplický nezaslouží, aby jeho jméno bylo citováno spolu s odkazy na zločinné jednání, přesto v jeho návrhu vidím nedostatek ohleduplnosti. Myslím, že každý člověk by měl při tom co dělá uvažovat o tom, jak se to bude dotýkat jeho okolí.
Ne, nevím v jakém poměru jsou vůči sobě zastánci a odpůrci návrhu. A pokud tato budova nakonec bude postavena, patrně si na ní za čas všichni zvykneme. Ale chápu knihovny jako součást systému, který má za úkol předávat vědomosti a kultivovat společnost. A když už samotný návrh vzbuzuje dojmem, že autor nepřemýšlel o tom jak bude na mnoho lidí působit ...
Nakonec prozradím, který návrh (z těch osmi, které jsem viděl) se mi nejvíc líbil. Bylo to "kávové zrnko" ... ale ještě jsem neuvažoval, jak to bude působit na ostatní ...
Nakopnutí? Zkoušel jsem fandit - kdysi - myšlence, aby na Letné stál Parlament, nejlépe s pěknou bílou kupolí, přičemž mně samotnému ovšem šlo hlavně o to, aby "parlamentní čtvrť" nedevastovala historickou zástavbu Malé Strany, to sebekriticky přiznávám (ale mně nevyjde asi nikdy nic - asi je to tak dobře). Pak by se na Letnou hodila i Národní knihovna. Ale takhle?
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=240&r=nazorya&c=838904
Je mi divné, že na podobnou stavbu nebyla vypsána nějaká ideová soutěž, ve které by se nevyžadovalo nákladné a pracné řešení některých detailů, ale bylo by možné vznést náměty ohledně umístění apod., včetně požadavků památkové péče, podle mého klíčových (ale podmínky soutěže jsem nestudoval, protože to na hnojišti nemusíme; třeba ve skutečnosti "toto" byla ideová soutěž). To by totiž umožňovalo porovnávat různé varianty a náměty. Pak by se mohly po diskusi a na určitém obecněji srozumitelném základu vypsat podmínky "definitivní" soutěže. Tedy si myslím, že by např. bylo vhodné u podobně závažných akcí vypsat soutěž i na stanovení samotných podmínek soutěže.
Jsem narozen v roce 55, ale k pravidlům mám velmi rozporuplný vztah - souvisí s ním mnoho velmi privátních a drtivých problémů a otázek. Vlastně mi ode vždycky vadili stanovovatelé pravidel, protože se zákonitě nezabývají spoustou detailů, jež mohou dopadat i na lidi, kteří se v "demokracii" nemohli reálně vyjádřit, ale zase jsem přesvědčen, že je chyba, že některé osoby neuznávají pravidla, která mně připadají vhodná např. kvůli hledání smírného řešení každého reálného i potenciálního rozporu. Smírné řešení považuji za jediné konstruktivní. Každý zastánce militantního řešení by měl být eliminován, ale jak to provést, když např. já nepovažuji žádnou svou prioritu za závažnější, nežli tu - třeba - Vaši, a militantní řešení odmítám, přičemž nedocením porovnání toho, co je pro mě banální, ale pro Vás rozhodné.
Narozdíl od některých zde diskutujících se zdejšímu "kočkování" nesměji. Nevím, jak bych vyjádřil intenzitu svých pocitů. Děkuji editorům zdejšího webu! Jestli to nestačí, tak prosím o omluvu.
Příběh jak pan Ježek zapíchl prst do mapy při hledání místa, je pro mne odstrašující. A jak se do toho vložila ODS je už z kategorie politických hororů.
Doporucuji se pred tim trikrat nadechnout a zkusit cist nezaujate, stejne ale nakonec mate pocit "ze je tu neco zvlastniho..." (plus clovek, ktery protokol zpracovaval, by mel vratit honorar)
Ja situaci nakonec i chapu, stary pan chtel mit v Praze aspon jednu stavbu, ale do souteze se mu po predchozich spatnych zkusenostech nechtelo - jen tu ceskou cestu nemuseli delat tak okate. Po vsem tomto handrkovani jsem bohuzel ztratil viru predevsim v UIA; jsem zvedav jaky uspech bude mit pri prodavani prihlasek pri jakekoliv dalsi ji organizovane soutezi v Cesku... Je skoda, ze NK prichazi o kvalitni budovu, muze si za to ale bohuzel sama...
Mimochodem, nema nahodou nova knihovna plnit funkci daleko blizsi arealu na Chodovci (uskladneni narodniho fondu) nez napr. "klasicka " MKP na Marianskem namesti
nerozumím, jaktože Ježkovo skandální jednání není předmětem medií. buď novináři nedokáží přečíst dokumenty nebo je Ježek v hájení.
fondů musí být umístěna v nadzemních podlažích s přímou vazbou na studovnu a další
pracoviště národních konzervačních fondů tak, aby zde vznikla uzavřená zóna."
Stavební program je k dispozici tady http://www.uschovna.cz/vyzvednout.php, číslo zásilky: Uschovna471d9ee9ecb2234.
Dále se ježek v textu komicky vymlouvá na to, že během zpracován programu došlo k vývoji na poli knihovnictví, který knihovníci nemohli stihnout aplikovat a proto když NK uviděla řešení soutěžících s podzemním uložením NKF, tak šla s dobou a od podmínky upustila
Největší drzost je ale v Ježkově tvrzení, že "Ve stavebním programu není uvedeno, že v případě nedodržení některé z uvedených podmínek je porota povinna návrh vyloučit a nestalo se to ani při dodržení některé z jiných podmínek u dalších návrhů." samozřejmě, toto je jasně uvedeno v druhém soutěžním dokumentu - Soutěžních podmínkách - a Ježek to samozřejmě ví - ve kterých NK v bodě 12.3.1 a .2 jednoznačně stanovila, že Stavební program je závazný a porota je povinna vyloučit z řádného posuzování všechny návrhy nesplňující závazné podmínky - http://www.nkp.cz/competition_library/CZpodminky.htm.
Ježek dávno nemá v NK co pohledávat - prodal soutěž, přitáhl sem nedoceněného blázna a odehnal architektonickou elitu.
to je právě otázka. není k dispozici vyjádření odborníků, které by potvrdilo, že Stavební program byl pro NKF nastaven chybně a že je robotický systém vhodný pro kombinované uskladnění běžného a konzervačního fondu. Jsou zatím tedy dvě možnosti:
1) zadání bylo chybné: návrhy v drtivé většině nesou chybu zadavatele - soutěž má díky NK chybné výsledky. a jakou roli hrála v konceptu třetina skladů je jasné při porovnání návrhu Kaplického a ostatních. ostatně to potvrdila i UIA.
2) zadání nebylo chybné: potom Vlastimil Ježek, který první den jednání poroty navrhl podmínku vypustit, jednal na objednávku Jana Kaplického i za cenu bezpečnosti NKF.
A to pomíjím skutečnost, že složení poroty, které jasně ukazovalo kdo vyhraje, bylo důvodem, proč se soutěže neúčastnila elita architektury.
Jediný nezpochybnitelný fakt je, že uvededné skutečnosti soutěž zmařily - soutěž nemohla přinést nejlepší řešení pro novou Národní knihovnu, což měl být její smysl. Budeme-li se chovat "jako že se nic nestalo" a skandální soutěž necháme proběhnout do realizace, způsobíme si mnohem větší škodu, než pokud přiznáme chybu, napravíme výsledky případně soutěž zopakujeme. Kritikou UIA resp. vzdorování tomu, že asistovala podrazu, se rozhodně v očích světových architektů neshodíme, právě naopak.
Velmi zajímavé by bylo uvedení politické příslušnosti jednotlivých členů Bémem najmenovaných komisí. Nemají v nich většinu ti, kteří nedávno hlasovali proti umístění knihovny (vždyť to byli tací, kteří zřejmě podle insrtukce strany, podobně jak to bylo za komunistů, se naráz stali odborníky v urbanismu, architekuře, estetice.
A nevadí nám, že panorama Hradčan, tak vycvalované, bráněné, je "slepencem" slohu románského, gotického, s jednou věží vedle gotické s dostavbou spíše barokní, tereziánským kompexem napojeným na Vladislavský sál.
" Neekamenujte proroky, jsou jak ptáci, ..."
O panoramatu PH snad na těchto stránkách nemusíte poučovat, to tu většina lidí bude asi znát...
Co kuprikladu takova kovova spicka hrde divajice ku vesmiru v Parizi? Kolik divokych a rozhorcenych nazoru bylo prave kvuli Eiffelove vezi? A podivejte dneska, neodmyslitelne patri k Parizi a Pariz je na ni hrdy!
Nechapu lidi, kteri se boji novych staveb a tahle je navic svetove nadherna! A verim, ze by ji ceskemu narodu hodne lidi zavidelo!
Pan Kaplicky patri k svetove uznavanym architektum, jen Ceska republika protestuje..prominte, ale trochu mi to pripomina casy, kdy lide, kteri neco umeli, byli v Cechach zatraceni a ve svete? Meli nezapomenutelnou a nikdy nekoncici slavu!
Drzim Vam palce pane Kaplicky a klobouk dolu!
Sarka
kniznica ma a musi splnat prevadzkove a technicke poziadavky, prezentovany sutazny navrh od FutureSystem ma prvy pohlad nedostatky - dispozicne riesenie citarni, zmiesanie s administrativou, chybajuce m2 kancelarskej plochy..
Lumir
Nicméně stále doufám, že jste se spletl a místo "aktuálně" jste napsal "archiweb".
Opravdu kvalitní názor, kterých je zde na archiwebu málo, jen houšť.