Soutěžní projekt na Václavské náměstí

V minuloroční soutěži na novou podobu jednoho z nejdůležitějších náměstí v České republice nezískal tento projekt vůbec žádné ocenění ani odměnu. Porota přešla návrh mladých absolventů Školy architektury profesora Emila Přikryla (ve spolupráci s dopravním inženýrem Antonínem Žižkovským) bez povšimnutí. Byla by škoda, aby myšlenka tohoto projektu zapadla, a proto jsem si dovolil představit ho stránkách archiwebu, který se prioritně zabývá publikováním vítězných návrhů a realizovaných staveb.

Nové Václavské náměstí:
Volná plocha náměstí s volným středem jako nezpochybnitelná kvalita. Velkorysý kultivovaný prostor pro veřejnost. Náměstí jako právo na veřejný prostor, na vyjádření. Platforma, jeviště i hlediště. Jednotný prostor velkoměsta bez živořících stromů. Soudobý povrch, sklobeton, v celé ploše v jedné rovině. Nově navržené pronajímatelné prostory pasáže, Nové Galerie (24320 m²), pod náměstím, propojující všechny podchody. Osvětlení svrchu. Magistrála přeložena do tunelu za Muzeem, parkování pod povrchem, vstřícná poklidná okružní tramvaj, omezený rychlostní režim.

Plocha náměstí:
Středověký modul založení Václavského náměstí (2x22 zemských provazců) jako rastr pro nově definovanou plochu. Další dělení na lokte jako modul návrhu (dělení plochy náměstí, tvar a umístění mobiliáře a komunikace, výška objektů). Lokte a provazce jako lidské měřítko. Sklobeton, jako interaktivní plocha, obrazovka, měnící se hrou se světlem. Platforma pro vytváření ornamentů, znázorňování historických událostí a oslav (světelná česká vlajka, nápisy, interaktivní obrazce). Prostory všech podlaží propojeny pulsujícími signifikantními výtahy, reprezentující život a ruch velkoměsta. Polohy navrhovaných objektů na náměstí (kašny, baldachýn, sochy, model náměstí s přilehlými pasážemi atd.) určeny polohou předchozích historických objektů na náměstí. Např. obrys bývalého divadla (dolní část náměstí) jako plocha pro kulturní události a pořádání trhů. Horní část: plocha pro shromažďování, oslavy a demonstrace. Střed náměstí jako volné klidové prostory s kašnami, baldachýnem, sochami, lavičkami a modelem náměstí.

Dopravní řešení:
Okružní jednokolejná linka tramvaje po obou stranách náměstí s okruhem za budovou Muzea. Bezpečný přechod, demokratizace stran. Perspektivní ideální propojení historického jádra tramvajovým okruhem (Staroměstský a Malostranský Okruh). Obousměrné nízkopodlažní vozy, výstup směrem do náměstí. Obslužná komunikační síť v tradičním pojetí. Podélné parkování na povrchu Václavském náměstí omezeno pouze pro obsluhu, zastavení, taxi, stání pro invalidy. Doprava v klidu (rezidenti, pracující) ve druhém a třetím podzemním podlaží suterénu. Rampy v ulicích Opletalova a Štěpánská, vždy oba provozní směry. Přístup návštěvníků a hostů na horní profil náměstí u Muzea s dalším pokračováním do podélných obslužných komunikací. Dolní část náměstí jako pěší zóna, bez veřejného přístupu vozidel na povrch. Posílení dopravní obsluhy oboustrannými zásobovacími koridory v  podlaží Galerie s možností zásobování přímo do suterénů přilehlých budov (1080 m). Prostor samotného náměstí v jedné rovině povrchu, jízdní i automobilové pásy vyznačeny odlišným povrchem tvárnice či dekorem ve spárách mezi dlaždicemi.

Urbanismus:
Okolí Národního Muzea: volná plocha s rozvolněnou a kvalitní výsadbou stromů, ohraničená okružní tramvají. Možnost zastavění plochy vedle Muzea objektem kulturního charakteru. Variantně zastřešení kolejiště nádraží (připojení nádraží včetně nových parcel nad nimi do centra města). Posílení příčných bulvárů lemovaných stromy na místech bývalých opevnění (náměstí Republiky - Národní divadlo a navrhovaný bulvár Hlavní nádraží - Muzeum).

Závěr:
Důstojné, reprezentativní, současné a pulsující srdce města. Nový landmark pro Prahu. Nový symbol.