Rodinný dům v Münchensteinu
Koncept
Rodinný dům v jedné z okrajových obcí Basileje je pokusem o tematizaci typické situace předměstských vilkových čtvrtí, které jsou produktem hospodářského vývoje poválečných desetiletí. Vzrůstající blahobyt, snaha odlišit se od souseda a v neposlední řadě také monofunkční zónování územních plánů daly vzniknout heterogenní a někdy až chaotické přehlídce módních tvarosloví a všech dostupných materiálů. Takový veletrh individualizmu kupodivu nevzbuzuje dojem životadárné různorodosti; svým formalizmem naopak evokuje pocit banality a nedostatku jakékoliv orientace.
Formální zmatek okolní zástavby vedl k co největší objemové přísnosti a zdrženlivosti výrazových prostředků. Dům je koncipován jako podlouhlá krychle, jejíž převládající rozměr je ve směru vrstevnic poměrně příkrého jihozápadního svahu podtržen šrafurou horizontálního šalování a stínem přesazené střechy. Tři téměř zcela uzavřené strany domu zvýrazňují odstup vůči okolní zástavbě; malá hloubka dispozice dovoluje řazení všech obytných prostor podél jihozápadní fasády a jejich orientaci ve směru vyhlídky do údolí. Také volba skromných a levných materiálů a sériových produktů, používaných spíše v průmyslové výstavbě, je odpovědí na překypující rozmařilost stavebních stylů okolí.
Prostorová organizace domu reaguje na danou topografii - vchod se nalézá v horním patře, obývací prostor s kuchyní na úrovni zahrady. Prostorové propojení vstupu se zahradním podlažím je dosaženo dvoupodlažním obývacím pokojem; malá galerie provázanost obou podlaží dodatečně podporuje. V přízemí pokračuje vertikální průdušnost domu otevřeností horizontální; jednostranná dispozice domu dovoluje propojení všech prostor širokými zasouvacími dveřmi, které umožňují průhledy po celé délce domu. Pracovní část kuchyně je ve sledu prostor odsazena a přímému pohledu skryta.
Organizační, objemové a konstrukční struktuře domu odpovídá diferencované vedení světla v jednotlivých prostorách. Lineární protažení vstupu je zdůrazněno střešním oknem; horní osvětlení proměňuje chodbu před ložnicemi v obrazovou galerii sběratelsky činných obyvatel domu. Dvoupodlažní okno obývacího pokoje umožňuje výhled do údolí už z proskleného zádveří ve vstupním podlaží. Až k podlaze prosklená francouzská okna jednotlivých, poměrně malých ložnic jejich podlahovou plochu opticky zvětšují; intimní charakter pokojů zůstává přesto zachován.
Program
1. NP - obytný prostor, kuchyně, dílna, WC, topení, protiletecký kryt
2. NP - závětří, hala, galerie, 3 ložnice, koupelna, sprcha
samostatně stojící garáž
Konstrukce - základová deska, obvodové zdivo pod terénem a stropy ze železobetonu, nosné zdivo z cihel; terasa z pozinkovaných ocelových profilů.
Fasáda - tepelná izolace z minerální vlny, větrané šalování z neimpregnovaného dřeva douglasie; okna dřevěná, lakovaná se stahovacími lamelami; přesah střechy z vodovzdorné překližky na pozinkovaných konzolách; zábradlí z pozinkovaných ocelových prutů; střešní okno tříplášťové z akrylového skla.
Interiéry - nenosné příčky z homogenních sádrových tvárnic, povrch v obývacích prostorách hlazená omítka, v ložnicích papírová tapeta s nátěrem; podlaha v 1. NP parkety z diamantového dřeva, v 2. NP a na schodech vlněný koberec; podlahy a stěny ve sprše, WC a koupelně dlaždice z carrarského mramoru; lakované dveře z dřevotřísky s kovovými zárubněmi.
Topení - plynový kotel s podlahovým topením a termostatickými ventily.
Rodinný dům v jedné z okrajových obcí Basileje je pokusem o tematizaci typické situace předměstských vilkových čtvrtí, které jsou produktem hospodářského vývoje poválečných desetiletí. Vzrůstající blahobyt, snaha odlišit se od souseda a v neposlední řadě také monofunkční zónování územních plánů daly vzniknout heterogenní a někdy až chaotické přehlídce módních tvarosloví a všech dostupných materiálů. Takový veletrh individualizmu kupodivu nevzbuzuje dojem životadárné různorodosti; svým formalizmem naopak evokuje pocit banality a nedostatku jakékoliv orientace.
Formální zmatek okolní zástavby vedl k co největší objemové přísnosti a zdrženlivosti výrazových prostředků. Dům je koncipován jako podlouhlá krychle, jejíž převládající rozměr je ve směru vrstevnic poměrně příkrého jihozápadního svahu podtržen šrafurou horizontálního šalování a stínem přesazené střechy. Tři téměř zcela uzavřené strany domu zvýrazňují odstup vůči okolní zástavbě; malá hloubka dispozice dovoluje řazení všech obytných prostor podél jihozápadní fasády a jejich orientaci ve směru vyhlídky do údolí. Také volba skromných a levných materiálů a sériových produktů, používaných spíše v průmyslové výstavbě, je odpovědí na překypující rozmařilost stavebních stylů okolí.
Prostorová organizace domu reaguje na danou topografii - vchod se nalézá v horním patře, obývací prostor s kuchyní na úrovni zahrady. Prostorové propojení vstupu se zahradním podlažím je dosaženo dvoupodlažním obývacím pokojem; malá galerie provázanost obou podlaží dodatečně podporuje. V přízemí pokračuje vertikální průdušnost domu otevřeností horizontální; jednostranná dispozice domu dovoluje propojení všech prostor širokými zasouvacími dveřmi, které umožňují průhledy po celé délce domu. Pracovní část kuchyně je ve sledu prostor odsazena a přímému pohledu skryta.
Organizační, objemové a konstrukční struktuře domu odpovídá diferencované vedení světla v jednotlivých prostorách. Lineární protažení vstupu je zdůrazněno střešním oknem; horní osvětlení proměňuje chodbu před ložnicemi v obrazovou galerii sběratelsky činných obyvatel domu. Dvoupodlažní okno obývacího pokoje umožňuje výhled do údolí už z proskleného zádveří ve vstupním podlaží. Až k podlaze prosklená francouzská okna jednotlivých, poměrně malých ložnic jejich podlahovou plochu opticky zvětšují; intimní charakter pokojů zůstává přesto zachován.
Program
1. NP - obytný prostor, kuchyně, dílna, WC, topení, protiletecký kryt
2. NP - závětří, hala, galerie, 3 ložnice, koupelna, sprcha
samostatně stojící garáž
Konstrukce - základová deska, obvodové zdivo pod terénem a stropy ze železobetonu, nosné zdivo z cihel; terasa z pozinkovaných ocelových profilů.
Fasáda - tepelná izolace z minerální vlny, větrané šalování z neimpregnovaného dřeva douglasie; okna dřevěná, lakovaná se stahovacími lamelami; přesah střechy z vodovzdorné překližky na pozinkovaných konzolách; zábradlí z pozinkovaných ocelových prutů; střešní okno tříplášťové z akrylového skla.
Interiéry - nenosné příčky z homogenních sádrových tvárnic, povrch v obývacích prostorách hlazená omítka, v ložnicích papírová tapeta s nátěrem; podlaha v 1. NP parkety z diamantového dřeva, v 2. NP a na schodech vlněný koberec; podlahy a stěny ve sprše, WC a koupelně dlaždice z carrarského mramoru; lakované dveře z dřevotřísky s kovovými zárubněmi.
Topení - plynový kotel s podlahovým topením a termostatickými ventily.
0 comments
add comment
