Rodinná usedlost v Kostelci nad Černými lesy

První dojem je velmi příjemný. Zapadá mi to krásně do okolí, působí to útulně i přesto, že je to obrovské. Člověk by se tam rád prošel a prohlédl si to...

libi se mi to i kdyz zit bych v tom nechtel

už i s pěknou zahradou. Pane Línek napadla mi pro vás speciální kategorie - rurální dekonstruktivismus, jste nějak významně proti?

..přijde mi to tak libive, až je to nelibivé. proč tak přetvarované a vevnitř přenesmyslovane? nic proti útulnosti, ale každý si ji představuje po svém...

Milý příteli,musím Vás pouze varovat,že uveřejním další z přetvarovaných a přenesmyslovaných staveb,které Vás tak iritují,jak jste projevil při mé prezentaci Domova seniorů ve Hvězdě.Nerad bych,abyste utrpěl jakoukoliv zdravotní újmu,neboť vidím,že Vás silně rozčiluji.Holt každý si to představuje po svém.Proto až se objeví Domov seniorů v Loučné nad Desnou či Domov důchodců v Benešově stránky neotevírejte.

Můj záporný přístup ke všem těm "čekarnám na smrt" je zde možná již znám, leč nikdy bych neupřel panu Línkovi jeho zdařilou snahu to čekaní co nejvíce zpříjemnit.

Tohle je obydlí s dílnou, v stávajícím maloměstském prostředí, námět mi mnohem bližší. Také mám ateliér přilepený na svůj barák, ani ta věž nechybí. "Křivou" zeď sice ne, ale z podobné se několik mých zákazníků také těší. Dřevo, zdivo, to je moje. Takže není divu, že se mi mnohé zde velice líbí a přesto bych v takovém domě nechtěl také bydlet.

Několikráte již, když jsem dostavoval nějaký obzvlaště "zajímavý" barák, samozřejmě s povolením stavebníka, jsem pozval řadu svých bývalých, současných i (možná že) budoucích zákazníků, na prohlídku téměř dokončeného místa. "Je to krasné ale bydlet bych v tom nemohla" jsem slyšel nespočetněkrát. Vždy jsem takovou osobu ujistil, že já bych v tom bydlet také (většinou) nechtěl. Důležité bylo, že můj zakaznik pro koho to bylo stavěno, v tom bydlet chtěl.

Proto architektova závěrečná věta: "Majitelé se stali mými přáteli, .." je všerozhodující. Neboť není architektonické ceny, či názor odbornika, které by takové ohodnocení mohly nahradit.

Vážený doktore,sdílím Váš názor o dožití v domově důchodců,které je pro mnohé nezbytné,ale i když jsem na své domovy pyšný kolik snahy jsem do nich vložil,tak bych nejraději odešel ve své posteli a né v některém z nich.Lišíme se však v ostatním ,u rodinných domů a vil,které jsem postavil-si v každé z nich dovedu představit své žití a skoro závidím majitelům,když jim dům předávám.Je to možná znak přílišné pýchy,ale je to tak.Naposledy se všichni moji klienti sešli díky pozvání majitele vily v Liboci při jejím otevření a mohu snad pokud to budou číst,konstatovat,že je ku mně drží stále náklonnost.Usedlost v Kostelci je takový jejich svět,což je vidět i na ozelenění okolo stavby-výsledek činnosti paní domu,která s láskou opečovává okolí domu,na druhé straně je zde určitá přirozenost .Ta takzvaná přenesmyslovanost je vlastní partiíím zadních traktů náměstí,které vznikaly po desetiletí přístavbami ad hoc,tu jsem potom svým způsobem transformoval.Sakra já bych v tom bydlel,v keramické dílně bych stavěl a věšel do prostoru letadla a moje paní je milovníkem zahradničení,občas bych koukal při hezkém počasí z věže na Ještěd.

Ty nejlepší práce se vždy setkávají s největší kritikou.

... nevim co dodat.

mozna se pletu,ale soude hlavne podle jinych praci arch. Linka,troufl bych si rict,ze mezi jeho oblibene architekty patri F.L.Wright ( mezi me tedy urcite ) ---

Pane kolego, rozdíl je asi v tom, že před 32 roky jsme si přestavěli domek v kterém jsme předtím měli nájemníky, neboť z něj je nádherný výhled na vzdálené město a je hned nad železniční zastávkou. Od té doby to místo, velmi pomalu ale téměř soustavně roste a proměnuje se a již dosti dlouho v něm nejen žiji ale i pracuji. Ostatní místa, kdyby se mi nelíbila od začátku, tak bych na nich ani nazačal pracovat. Ale když s nima skončím, jsou již hotová.

Přemýšlel jsem o Vaší poznámce,hledající v mých pracech jistou oblíbenost pro některého architekta.Tak jsem se dostal k počátkům své praxe.V roce 1960,kdy jsem začal studovat architekturu na fakultě byl F.L.Wright rok po smrti a naše spojení se světem bylo mizerné.Jistě Vilu nad vodopádem a Muzeum umění jsme znali,ale Wright byl již víceméně jakousi ikonou,jejíž hodnotu jsem poznal až ve zralejším věku.V 60 letech byly živoucími architekty,vím že jsem se například dle nějakého časopisu učil kreslit perspektivy,Louis Kahn,Philip Johnson či Paul Rudolph,ale více jsme pošilhávali po Jamesi Stirlingovi a ve snech po Jamesi Cookovi a japonských metabolistech.V duchu množení jakýchsi kovových buněk jsme koncipovali pavilon šelem pro pražskou zoologickou zahradu a byli spolu s jiným týmem první v soutěži na pražskou botanickou zahradu,sice byl projekt publikován v Domusu a francouzském časopise Cree,ale k realizaci pro naši manažerskou nezkušenost nedošlo.Hledali jsme proto cestu k reálnému stavění a tou bylo pro naši generaci stavění z panelů.Přivítali jsme proto když v atelieru nikdo nechtěl projektovat domov důchodců,jako zařízení veskrze odpuzující,prace jsme se uchopili a stala se pro nás na takřka čtvrt století osudovou.Po návštěvě Švédska v 70 letech jsme do koncepce vnesli řadu lidských prvků a práce nás bavila.Bohužel nebylo jiné materiálové základny než panely v modulu 60cm,takže podvědomé využití znalosti tvorby F.L .Wrighta a dalších ikon architektury nám byla k ničemu.V té době jsme objevili belgického architekta Luciena Krolla,švéda Ralpha Erskina a Hermanna Hertzbergera.V jejích pracech byly prvky,které připomínaly naše snahy o jinou práci s panelovými stavebnicem a zvláště práce Krolla byly inspirativní-především pro určité vrstvení prvků adhoc.A tady je snad moje odpověď sama sobě co mě nejvíce ovlivnilo až dodnes,je to určité vrstvení,které ale nacházíme i v naší lidové architektuře,takže Československá lidová architektura od manželů Menclových je mojí biblí o čemž se zmiňuje i PhDr.Švácha v doprovodném článku k usedlosti.Naše profesionální dráha byla poznamenána jako vše kolem tehdejšími poměry,kdyby nepřišel převrat v roce 89,tak snad již jsme museli s projektováním skončit protože variace s panely neměly nekonečné možnosti.Přišla další fáze naší tvorby,setkání s novými typologickými druhy/vily,usedlosti atd/,kde podkladem jsou již dlouholeté zkušenosti s irracionálními podněty,které jsou vnášeny do každého výtvarného díla.Vám A.J.K děkuji za umírněnost,kterou věnujete kritikám zde prezentovaným pracem různých architektů.

FLW je určitě kvalitní inspirace, ale v tomto ji skutečně neshledávám.
Tím nechci říci, že je špatně uděláno,
jen méně líbivé pitvořivosti by určitě všem stavbám pana Línka prospělo.

Vážím si dizkuse s Vámi,ale nemohu příjmout tezi,že po dostavbě kteréhokoliv projektu mnou navrženého rodinného sídla ,vždy v těsném kontaktu s rodinou klienta,pochopitelně při vnesení mých představ o uspořádání v daném prostoru,bych mohl konstatovat,že bych v té které stavbě nechtěl bydlet.To je zaprvé,zadruhé zcela vnímám přirozený časový nárůst Vašeho obydlí,který popisujete,ale snad nelze zavrhnout řešení novostavby,která jistým způsobem simuluje tuto adici novotvary,byť v krátkém časovém úseku a vrůstá do svého okolí.Záleží zda se to povede,někomu se mé stavby líbí,někomu zase ne,to je normální.Hlavně že z nich mají radost moji klienti a také já.

Tuším, že náš rozdílný přístup je věcí osobní povahy, ne přístupu k tvorbě. Já jsem tvor konzervativní. Třeba již přes dvacet let jezdím v tom samém Volvu 240, neboť přes najetých půl milionu kilometrů se ještě nezastavilo (navíc, jedná se o "vagon" a tak moji synové si jej na rande nikdy nevypujčí - jdou za maminkou, její je nové každých pět let). Samozřejmě že se mi libí mnoho jiných i krásnějších aut. Zrovna tak jako se mi stále líbí mnoho krásných žen ale přes třicet let manželství s tou svojí bych za žádnou nevyměnil. Podobně se mi líbí téměř vše, co jsem kdy postavil pro druhé, aniž bych se chtěl hned stěhovat.
V nejdůležitějším se ale scházíme: To nejlepší co se nám může stát je, že naši zákazníci se stanou přáteli nás.

Pane Línek, děkuji za nepřímou odpověď ohledně stylových inspirací a podnětů, jen je mi trochu líto, že jste nepokračoval s nějakým tím jménem i z 80. let a dál. Ve vaší dnešní práci už ten přímý ad hoc, provokativně náhodný, v podstatě postmoderní přístup není příliš patrný. Zatímco tradiční lidová architektura a zájem o kontext je jasně vidět (a já tomu s radostí tleskám), je u vás zřejmá i jistá dramatická industriálnost, snad příbuzná s Coop Himmelb(l)au? či je to už jen a pouze soukromý zájem o letecké modelářství a dobrodružství iracionality? Omlouvám se jestli jsem příliš impertinentní, ale mě to zajímá. Pan doktor Švácha napsal perfektní text, který vám přeji aj i závidím, často to vypadá, že česká architektura je jen o vytěžování funkcionalismu.

Pane kolego,jsem rád,že jste to pochopil i jako částečnou odpověď Vám.Rád se pokusím formulovat východiska pro další práci po dlouhé panelové epizodě,ale musím si to v hlavě srovnat.Tvůrčí architekti nejsou teoretiky a verbální vyjádření pocitů a inspirací je pro ně často obtížné.Jsou to momenty,které se vryjí do paměti a od těch se to celé odvíjí.Nechme už knihovnu knihovnou,ale ta Kaplického inspirace cukřenkou byla velmi hezký příklad.Až to v hlavě srovnám, tak se Vám při vhodné příležitosti pokusím východiska formulovat.

ano ano, právě to mne zajímá, do jaké míry reagujete na kolegy / konkurenty architekty a momentální aktuální tendence, či prostě tvoříte z vlastních zdrojů, ale i ty mne samozřejmě zajímají.

Myslím, že pan Línek se snaží svou trochu provokativní architekturou a svými údernými komentáři zviditelnit. To nepovažuju za špatnou věc. Dnes je talent a umění bez reklamy k ničemu. Když se tedy o jeho stavbách hodně píše, je to jedině dobře (nejen pro něj a jeho stavby). Mně se docela jeho tvorba líbí, ale zdá se mi, že trochu postrádá nějakou nosnou myšlenku. Např. tato stavba má tolik dílčích nápadů a použitých materiálů, že by to vystačilo na celý hrad (, který mi to trochu hmotově připomíná. Někdy je méně více. Ale za odvahu a hlavně za schopnost se umět prosadit s takovou tvorbou, dávám palec hodně nahoru!

máte jistě právo na svoje hodnocení,jako já když jdu sem s kůží na trh,tak mám právo glosovat komentář a myslím,že to dělám slušnou formou oproti řadě příspěvků..,Ten Váš palec hodně nahoru je bezvadný,ale hodnocení motivace k mému architektonickému vyjádření,které dle Vás postrádá nosnou myšlenku a je spíše provokací za účelem zviditelnění nemohu nechat bez komentáře.Dnes je mi 65 let a nemám již vůbec žádný důvod se zviditelňovat,mnohdy jsem již unaven,neboť architektura ,kterou prosazuji není především na úřadech vnímána jako možný směr,ale za nešvar odporující zažitému klišé.Tudíž to 40 leté "zviditelňování "stálo zatraceně úsilí a jedinnou významnou odměnou je spokojenost klientů,které nikdo nenutí,aby stavěli v duchu směru "osobní šílenství" jak moji práci hezky v tabulce architektonických směrů zařadil Michal Kohout v jedné z Ročenek.I majitel vily Boomerang,které se to týkalo měl radost,prostě každý je jiný,prostě chtěl takový dům..Co se týče mých komentářů jsem příliš otevřený než abych se dizkuze ,kterou nakonec vítám a počítám s ní se neúčastnil.Myslím celkově,že by bylo zajímavější,kdyby autoři reagovali,ale mnohdy jde o takové nesmysly,že je lepší si ponechat to No comment.

právě proto, že nemáte zapotřebí se tady zviditelňovat, vám patří dík, pane Línku, za to, na jaké vysoké úrovni držíte diskusi na archiwebu (která jsem měl pocit, že už se z bahna nevyhrabe...)
usedlost v Kostelci je krásná, mnohokrát publikovaná stavba, ale vždycky mě dostanou ty exkluzivní fotky!
jak nám kdysi říkal s humorem sobě vlastním Masák - nejlepší českej architekt je (dnes už bohužel byl) Pavel Štecha

velmi vam dekuji za uvahu na tema mnou dane = F.L.W. - pracuji velmi daleko od CR,ale mel jsem po dva roka moznost spolupracovat - mohu-li to tak vubec nazvat s Rick Joy - velmi velice jsem mel rad Vas dum " Bumerang" - byl jsem nadseny z tohoto dila --- moc se me zamlouva vase prace a jsem rad,ze jste naspadnul do sedi,ktere se rika v CR kvalitni architektura --- jste vynikajici architekt - bez mazani medu kolem huby - jsme na stejnych souradnicich,dalo by se rici,snad na stejne frekvenci --- jsem tomu rad --- a ted trochu anekdoticna na zaver : Doufam,ze pri vasem kvalitnim veku Vas nenapadaji hlouposti,jako je odchod do duchodu a na praci se vykaslat - preji Vam velmi moc kvalitnich klientu a velmi moc vydarene prace,aby clovek mohl " venku" rici a chlubit se tim,ze nejsme jenom omalovankari,neumetelove a tvurci opalenych paskvilu.Preji Vam ve Vasem dalsim dile hodne zdaru.

Však ona by masochistická autocenzura Michala Kohouta stála sama za psychologický rozbor