Rekonstrukce bytového domu Šmeralova
Silný rodinný příběh stál od počátku za projektem celkové obnovy bytového domu na pražské Letné.
Původní činžák, konstrukcí i vzhledem poplatný době vzniku na počátku 20. století, zakoupil ve 30. letech advokát a hokejový reprezentant Karel Hartmann. Jeho všestrannost se projevila i ve smělém návrhu přeměny domu. Byla přistavěna 2 podlaží a masivní arkýř na uliční fasádě, jejíž dekorativní prvky byly silně abstrahovány do současné puristické podoby. Pro nové zásahy byly použity dobové stavební technologie – železobeton a ocel, lité teraco apod. Na dvorním hospodářském objektu bylo dostavěno patro, kam Hartman umístil knihovnu několika tisíců svazků bibliofilií, které dostal jako odměnu za své služby advokáta. Svoji vizi propojení knihovny a vlastního bytu s velkorysým arkýřem pomocí lávky nad dvorem už zůstala nenaplněna, když byla celá rodina deportována do Terezína.
Následná desetiletí i nešťastné spoluvlastnictví s městskou částí po porevolučních restitucích vedly k postupné devastaci domu ve všech jeho částech. Vytrvalostí a osobním zanícením nakonec před pár lety Hartmannovi potomci dosáhli dohody s městskou částí a stejné zaujetí věnovali samotné obnově domu. S jediným cílem - vzdát hold svému předkovi, jehož neměli možnost nikdy osobně potkat.
Své zásahy musel Hartmann opakovaně v rámci povolení stavby obhajovat před pražskými radními. Nakonec vznikla jakási učebnice stavitelství a architektury, ve které může pozorný návštěvník domu číst podle materiálů i jednotlivých prvků, tvořících harmonickou kompozici. V tomto přístupu jsme se s majiteli snažili pokračovat a připsat pár kapitol. Stejně jako zdědili Hartmannovi smělost po svém dědovi, zůstávají tak zkostnatělí a alibističtí někteří zodpovědní úředníci. Jakoby nechápali, že hodnoty, které chrání, jsou výsledkem vizí, odvahy, práce a smysluplných změn. Výsledkem je tak nakonec spíš pietní obnova Hartmannova díla. Kvůli němu i kvůli svědomí potomků to každopádně stálo za to.
Původní činžák, konstrukcí i vzhledem poplatný době vzniku na počátku 20. století, zakoupil ve 30. letech advokát a hokejový reprezentant Karel Hartmann. Jeho všestrannost se projevila i ve smělém návrhu přeměny domu. Byla přistavěna 2 podlaží a masivní arkýř na uliční fasádě, jejíž dekorativní prvky byly silně abstrahovány do současné puristické podoby. Pro nové zásahy byly použity dobové stavební technologie – železobeton a ocel, lité teraco apod. Na dvorním hospodářském objektu bylo dostavěno patro, kam Hartman umístil knihovnu několika tisíců svazků bibliofilií, které dostal jako odměnu za své služby advokáta. Svoji vizi propojení knihovny a vlastního bytu s velkorysým arkýřem pomocí lávky nad dvorem už zůstala nenaplněna, když byla celá rodina deportována do Terezína.
Následná desetiletí i nešťastné spoluvlastnictví s městskou částí po porevolučních restitucích vedly k postupné devastaci domu ve všech jeho částech. Vytrvalostí a osobním zanícením nakonec před pár lety Hartmannovi potomci dosáhli dohody s městskou částí a stejné zaujetí věnovali samotné obnově domu. S jediným cílem - vzdát hold svému předkovi, jehož neměli možnost nikdy osobně potkat.
Své zásahy musel Hartmann opakovaně v rámci povolení stavby obhajovat před pražskými radními. Nakonec vznikla jakási učebnice stavitelství a architektury, ve které může pozorný návštěvník domu číst podle materiálů i jednotlivých prvků, tvořících harmonickou kompozici. V tomto přístupu jsme se s majiteli snažili pokračovat a připsat pár kapitol. Stejně jako zdědili Hartmannovi smělost po svém dědovi, zůstávají tak zkostnatělí a alibističtí někteří zodpovědní úředníci. Jakoby nechápali, že hodnoty, které chrání, jsou výsledkem vizí, odvahy, práce a smysluplných změn. Výsledkem je tak nakonec spíš pietní obnova Hartmannova díla. Kvůli němu i kvůli svědomí potomků to každopádně stálo za to.
ABTSMOLEN
0 comments
add comment
