Brněnské sídliště Lesná vznikalo na přelomu 60. a 70. let minulého století. Architekti, kteří ho projektovali, čerpali inspiraci v dalekém Finsku. Na tehdejší dobu tak vzniklo v našich podmínkách poměrně ojedinělé sídliště.
Mezi panelovými domy byly v zeleni zasazeny objekty pro občanskou vybavenost. Ty však se změnou doby ztratily svoji funkčnost a začaly zůstávat prázdné, nevyužívané. Obchody a další služby se přesunuly jinam. Vznikla tak myšlenka využít stávající objekt, zachovat v něm prostor pro obchod a doplnit ho o bydlení.
Na rozdíl od okolních nástaveb na panelových bytových domech a přistavovaných balkonech ve stylu často mezi lidmi označovaném jako "podnikatelské baroko", zvolil architekt pro nový objekt strohou, čistou architekturu. Díky tomu dům citlivě zapadá do stávající zeleně. V projektu byly částečně využity stávající nosné konstrukce a doplnili je třípodlažní nástavba a šestipodlažní přístavba.
Architektonický koncept návrhu je založen na rozdělení objektu na jižní a severní trakt. Ty jsou vzájemně propojeny otevřenou komunikační galerií, která prochází vertikálně přes všechna navrhovaná podlaží. Severní trakt je dále rozdělen vynecháním jednoho šestimetrového modulu na dvě části. Toto řešení výrazně akcentuje schodiště, jež tímto prostorem prochází. Na východní fasádě je na galerii napojen solitérní objekt vertikálního charakteru - "věž", který tvoří výraznou dominantu ze strany hlavního příjezdu. Zde je také hlavní schodiště s výtahem propojující všechna podlaží.
Na střeše budovy jsou umístěny v pravidelném rastru nástavby s terasami, patřící k bytům ve čtvrtém podlaží. Tyto nástavby svým rytmem, ale i odlišným materiálovým výrazem zjemňují relativně strohý charakter celého objektu.
Při návrhu hmoty domu a dispozičního řešení jednotlivých podlaží musel být brán zřetel na dostatečné oslunění a osvětlení plochy bytů.
V Polyfunkčním domě Lučina vzniklo 49 bytů a 18 jednotek pro integrovanou funkci bydlení. V prvním nadzemním podlaží severního traktu je navíc prostor pro dvě komerční jednotky. V podzemí severního traktu je hromadná garáž s 36 stáními, v podzemí přístavby jsou tři jednotlivé garáže a další parkovací stání jsou provedena ze severní a východní strany domu. Ve dvou podlažích jižního křídla, využívající prostor původního objektu, jsou situovány jednotky pro integrovanou funkci bydlení, které umožňují i případné bezbariérové bydlení.
V nástavbě 2.NP až 4.NP severního a jižního traktu a celém prostoru nově přistavěné věže - 6.NP, je vybudováno celkem 49 bytů o velikosti 42,7 m² až 164,6 m² podlahové plochy. Z tohoto počtu je 17 bytů provedeno jako mezonetové, využívající prostor nástaveb 4.NP severního a jižního traktu.
Přístup do bytů je z galerií, které jsou situované do atria mezi severním a jižním traktem, napojené na dvě schodiště. Tak vzniknul bytový dům, který je v našich podmínkách neobvyklý. Díky galerii s pavlačemi, odkud jsou vstupy do jednotlivých bytů, se budou jejich obyvatelé zcela určitě potkávat. Navíc velkými okny ze svých kuchyní, jež jsou směřovány také dovnitř "atria", si vidí - jak se říká - až do talíře. Anonymita jako v klasickém paneláku, kde lidé vystoupí z výtahu a z tmavé chodby zmizí za dveřmi, tak vzala za své.