Obchodní dům Prior
Popis
Obchodní dům Prior v Pardubicích efektně přiznává zvolenou tektoniku ocelové kostky - výplň tvoří kromě oken esteticky barevně působivá vyzdívka z režných cihel. Jednoduchá a efektní řešení odpovídají tématu typologie obchodního domu.
Interpretace
Architektka Žertová projektuje tak, že vyvolává dojem, že disponuje pro jiné architekty utajenou karteziánskou rovnicí, která jí umožňuje uvádět složité a mnohdy protichůdné požadavky na krásu a funkčnost budovy do samozřejmého souladu s nároky na pohyb zákazníků zboží, na příznivý koeficient podlažnosti, na co největší velikost volné prodejní plochy, na požadavky provozu a bezpečnosti. Stavba v době svého vzniku vynikla, přitom nic v této realizaci nepodléhá samoúčelu a exhibici. Provoz není obětován touze po originalitě, naopak je to princip, který architektonická idea nesmí potlačit. Architektka Žertová i po letech říká jasně: „Každá architektura musí mít především dobrý provoz.“ Dobře vyřešený provoz nepotlačuje architektonickou inspiraci, a ta je na této stavbě neméně pozoruhodná. V šedi urbanismu počátku sedmdesátých let představují realizace Růženy Žertové doslova oživující intervenci - jak tvaroslovím, formou, tak konstrukcí. Stavba na sebe upozorňuje svou tektonikou i barevností. Stavební prvky odkazují v této realizaci výlučně na sebe a na svoji funkci - jsou „objektivními fakty". Dosahovaná maximální jednoduchost má své sofistikované kouzlo: červený rám ocelové konstrukce jednoznačně definuje tektoniku, cihlová výplň změkčuje svou čitelnou strukturou kubus a člení jej na uchopitelné celky - činí jej „přívětivějším". Uvedená stavba představuje radikální provedení doktríny pravdivosti a poctivosti. Jakkoliv se R.Žertová brání zjednodušenému uvádění svých realizací do mezinárodního kontextu, jsou tyto konotace zřejmé a uvedená realizace v těchto souvislostech vychází nanejvýš příznivě. Výtvarný koncept - ve své formativní síle i výrazné barevnosti (sama Žertová se vyjádřila, že „v Pardubicích šlo o barevnou prostorovou grafiku") je následně proveden i v bezprostředním okolí obchodního domu - ať jde o odpočivadla, chráněné místo pro odložení kol atd. Obchodní dům upoutá pozornost a nabídne i kolem sebe kultivované, estetikou sjednocené prostředí. „Chtěla jsem postavit dům, který člověka osloví, nenechá jej v klidu,“ řekla R.Žertová v rozhovoru s B.Klímovou. Tím se nabízí odpověď na téma „využití svobody" v šedesátých a v devadesátých letech. Těsně vedle tohoto obchodního domu vyrostlo po roce 1989 doslova monstrózní obchodní centrum bez jakýchkoli architektonických aspirací. I další stavby devadesátých let v této lokalitě vykazují cokoli, jen ne uvážlivou práci s kontextem a zodpovědné generování veřejných prostor.
Obchodní dům Prior v Pardubicích efektně přiznává zvolenou tektoniku ocelové kostky - výplň tvoří kromě oken esteticky barevně působivá vyzdívka z režných cihel. Jednoduchá a efektní řešení odpovídají tématu typologie obchodního domu.
Interpretace
Architektka Žertová projektuje tak, že vyvolává dojem, že disponuje pro jiné architekty utajenou karteziánskou rovnicí, která jí umožňuje uvádět složité a mnohdy protichůdné požadavky na krásu a funkčnost budovy do samozřejmého souladu s nároky na pohyb zákazníků zboží, na příznivý koeficient podlažnosti, na co největší velikost volné prodejní plochy, na požadavky provozu a bezpečnosti. Stavba v době svého vzniku vynikla, přitom nic v této realizaci nepodléhá samoúčelu a exhibici. Provoz není obětován touze po originalitě, naopak je to princip, který architektonická idea nesmí potlačit. Architektka Žertová i po letech říká jasně: „Každá architektura musí mít především dobrý provoz.“ Dobře vyřešený provoz nepotlačuje architektonickou inspiraci, a ta je na této stavbě neméně pozoruhodná. V šedi urbanismu počátku sedmdesátých let představují realizace Růženy Žertové doslova oživující intervenci - jak tvaroslovím, formou, tak konstrukcí. Stavba na sebe upozorňuje svou tektonikou i barevností. Stavební prvky odkazují v této realizaci výlučně na sebe a na svoji funkci - jsou „objektivními fakty". Dosahovaná maximální jednoduchost má své sofistikované kouzlo: červený rám ocelové konstrukce jednoznačně definuje tektoniku, cihlová výplň změkčuje svou čitelnou strukturou kubus a člení jej na uchopitelné celky - činí jej „přívětivějším". Uvedená stavba představuje radikální provedení doktríny pravdivosti a poctivosti. Jakkoliv se R.Žertová brání zjednodušenému uvádění svých realizací do mezinárodního kontextu, jsou tyto konotace zřejmé a uvedená realizace v těchto souvislostech vychází nanejvýš příznivě. Výtvarný koncept - ve své formativní síle i výrazné barevnosti (sama Žertová se vyjádřila, že „v Pardubicích šlo o barevnou prostorovou grafiku") je následně proveden i v bezprostředním okolí obchodního domu - ať jde o odpočivadla, chráněné místo pro odložení kol atd. Obchodní dům upoutá pozornost a nabídne i kolem sebe kultivované, estetikou sjednocené prostředí. „Chtěla jsem postavit dům, který člověka osloví, nenechá jej v klidu,“ řekla R.Žertová v rozhovoru s B.Klímovou. Tím se nabízí odpověď na téma „využití svobody" v šedesátých a v devadesátých letech. Těsně vedle tohoto obchodního domu vyrostlo po roce 1989 doslova monstrózní obchodní centrum bez jakýchkoli architektonických aspirací. I další stavby devadesátých let v této lokalitě vykazují cokoli, jen ne uvážlivou práci s kontextem a zodpovědné generování veřejných prostor.
Beneš, Ondřej. Metody zkoumání a interpretace architektury, Praha: ČVUT, 2016, s.129-130
0 comments
add comment
