Nová hala pro tramvaje DPMB
Dopravní podnik města Brna vybudoval v areálu vozovny Pisárky moderní pracoviště pro denní očistu a ošetření tramvají. Nová hala s akustickou fasádou a jediným obřím oknem i rekonstrukce stávajících hal a kolejiště zlepšily pracovní podmínky i kvalitu přepravy.
Nová hala Dopravního podniku města Brna (DPMB) disponuje dvěma krytými kanály pro denní kontrolu podvozků tramvají, plošinami pro náhled na elektrickou výzbroj na střeše a zázemím pro očistu interiéru. „Spolu s halou vyrostlo nové zastřešení směrem k původním stavbám, ve kterých je umístěna nová portálová myčka tramvají,“ vysvětlil architekt David Kudla, autor návrhu ze studia dkarchitekti.
Nová dominanta Hlinek
Alejová ulice Hlinky získala v první čtvrtině roku 2020 novou dominantu. Nikoli výškovou, ale horizontální – pro představu: stavba je o 17 metrů delší než Janáčkovo divadlo či stejně dlouhá jako Špilberk. Celý projekt se zabývá plochou o rozměrech náměstí Svobody. Specifickým prvkem této obrovské stavby je okno s úctyhodnými rozměry – vysoké přes pět a půl metru a dlouhé více než 23 metrů.
„Přestože jde o utilitárně-racionální provozní objekt pro očistu a ošetření vozů tramvají před jejich odstavením do následujícího dne, jedná se o významné architektonické téma. Stavba vytváří 117 metrů dlouhou fasádu a silně tak ovlivňuje tvář brněnského dopravního podniku ve veřejném prostoru,“ uvedl architekt Kudla.
Cedník proti hluku
Objekt je koncipován jako průjezdný hranol pokrytý sofistikovanou členitou fasádou z hliníku, která tříští hluk souprav projíždějících po sousední tramvajové trati. „Severní fasáda do ulice Hlinky byla speciálně vyvinuta tak, aby splňovala vysoký estetický standard, ale především minimalizovala odrazy hluku tramvají projíždějících do Bystrce,“ popsal účel fasády architekt.
Hluk tříští celkem 108 pyramid, které díky perforaci část hluku rovnou pohlcují. „Běžná fasáda do okolí odrazí až 90 % hluku, zatímco naše jen 40 %. Pro atypický vzhled své fasády dostala budova mezi architekty přezdívku – cedník,“ dodal architekt Kudla. Hodně pozornosti tvůrci věnovali také vratům v čelech budovy, která se svojí konstrukcí a vzhledem vymykají běžné produkci.
Pohled do interiéru umožňuje jediné okno, zato patrně největší v Brně. S plochou 129 metrů čtverečních je dvakrát větší než skleněný pokoj čili obývákové okno ve vile Tugendhat. Toto „oko“ spolu s podsvětleným logem DPMB svítí do noční ulice – pracovní proces čištění tramvajových souprav totiž končí v pozdních nočních hodinách. „Jediné okno září do potemnělého okolí a sděluje příběh o tom, že zatímco ostatní mají dnes už odpracováno, tady se ještě pracuje, aby bylo vše připravené na nový den,“ vylíčil Tomáš Fries, který se v kanceláři dkarchitekti o projekt staral.
Moderní bezpečnější provoz
„Celkové náklady na stavbu 411 milionů korun umožnily vedle vzniku nové haly také přestřešení pěti stávajících odstavných kolejí, rekonstrukci stávajících objektů a modernizaci kolejiště. Vozovna v Pisárkách, která je v Brně nejstarší, získala s novou budovou jako první plně automatizované stavění vlakové cesty.“ uzavřel architekt Kudla.
Stavba po svém dokončení v roce 2020 získala zvláštní cenu ČKAIT v soutěži Stavba roku a také se stala stavbou JMK v kategorii průmyslových a technologických staveb. První etapu modernizace vozovny zahájil dopravní podnik v roce 2015, kdy o 560 metrů rozšířil kolejiště pro odstavení tramvají, což zjednodušilo obsluhu areálu. Do budoucna je v plánu i třetí etapa prací. Ta bude zahrnovat nové kolejové zhlaví směrem k areálu výstaviště a novou vratnou smyčku.
Pisárecká vozovna v současném umístění vznikla v roce 1870, tedy rok po zahájení provozu koňky. První přestavby se dočkala v polovině osmdesátých let 19. století, když v Brně začala jezdit parní tramvaj. Od roku 1900 zde našly místo elektrické tramvaje a aktuálně ve vozovně „nocuje“ více než 180 tramvají. Brno má dvě tramvajové vozovny – vedle Pisárek ještě Medlánky.
Nová hala Dopravního podniku města Brna (DPMB) disponuje dvěma krytými kanály pro denní kontrolu podvozků tramvají, plošinami pro náhled na elektrickou výzbroj na střeše a zázemím pro očistu interiéru. „Spolu s halou vyrostlo nové zastřešení směrem k původním stavbám, ve kterých je umístěna nová portálová myčka tramvají,“ vysvětlil architekt David Kudla, autor návrhu ze studia dkarchitekti.
Nová dominanta Hlinek
Alejová ulice Hlinky získala v první čtvrtině roku 2020 novou dominantu. Nikoli výškovou, ale horizontální – pro představu: stavba je o 17 metrů delší než Janáčkovo divadlo či stejně dlouhá jako Špilberk. Celý projekt se zabývá plochou o rozměrech náměstí Svobody. Specifickým prvkem této obrovské stavby je okno s úctyhodnými rozměry – vysoké přes pět a půl metru a dlouhé více než 23 metrů.
„Přestože jde o utilitárně-racionální provozní objekt pro očistu a ošetření vozů tramvají před jejich odstavením do následujícího dne, jedná se o významné architektonické téma. Stavba vytváří 117 metrů dlouhou fasádu a silně tak ovlivňuje tvář brněnského dopravního podniku ve veřejném prostoru,“ uvedl architekt Kudla.
Cedník proti hluku
Objekt je koncipován jako průjezdný hranol pokrytý sofistikovanou členitou fasádou z hliníku, která tříští hluk souprav projíždějících po sousední tramvajové trati. „Severní fasáda do ulice Hlinky byla speciálně vyvinuta tak, aby splňovala vysoký estetický standard, ale především minimalizovala odrazy hluku tramvají projíždějících do Bystrce,“ popsal účel fasády architekt.
Hluk tříští celkem 108 pyramid, které díky perforaci část hluku rovnou pohlcují. „Běžná fasáda do okolí odrazí až 90 % hluku, zatímco naše jen 40 %. Pro atypický vzhled své fasády dostala budova mezi architekty přezdívku – cedník,“ dodal architekt Kudla. Hodně pozornosti tvůrci věnovali také vratům v čelech budovy, která se svojí konstrukcí a vzhledem vymykají běžné produkci.
Pohled do interiéru umožňuje jediné okno, zato patrně největší v Brně. S plochou 129 metrů čtverečních je dvakrát větší než skleněný pokoj čili obývákové okno ve vile Tugendhat. Toto „oko“ spolu s podsvětleným logem DPMB svítí do noční ulice – pracovní proces čištění tramvajových souprav totiž končí v pozdních nočních hodinách. „Jediné okno září do potemnělého okolí a sděluje příběh o tom, že zatímco ostatní mají dnes už odpracováno, tady se ještě pracuje, aby bylo vše připravené na nový den,“ vylíčil Tomáš Fries, který se v kanceláři dkarchitekti o projekt staral.
Moderní bezpečnější provoz
„Celkové náklady na stavbu 411 milionů korun umožnily vedle vzniku nové haly také přestřešení pěti stávajících odstavných kolejí, rekonstrukci stávajících objektů a modernizaci kolejiště. Vozovna v Pisárkách, která je v Brně nejstarší, získala s novou budovou jako první plně automatizované stavění vlakové cesty.“ uzavřel architekt Kudla.
Stavba po svém dokončení v roce 2020 získala zvláštní cenu ČKAIT v soutěži Stavba roku a také se stala stavbou JMK v kategorii průmyslových a technologických staveb. První etapu modernizace vozovny zahájil dopravní podnik v roce 2015, kdy o 560 metrů rozšířil kolejiště pro odstavení tramvají, což zjednodušilo obsluhu areálu. Do budoucna je v plánu i třetí etapa prací. Ta bude zahrnovat nové kolejové zhlaví směrem k areálu výstaviště a novou vratnou smyčku.
Pisárecká vozovna v současném umístění vznikla v roce 1870, tedy rok po zahájení provozu koňky. První přestavby se dočkala v polovině osmdesátých let 19. století, když v Brně začala jezdit parní tramvaj. Od roku 1900 zde našly místo elektrické tramvaje a aktuálně ve vozovně „nocuje“ více než 180 tramvají. Brno má dvě tramvajové vozovny – vedle Pisárek ještě Medlánky.
dkarchitekti, s.r.o.
1 comment
add comment
Subject
Author
Date
Krása
Hynek
22.06.20 03:39
show all comments
