Město v plamenech / Město v rozkvětu
V roce 2007 se architektonická koláž zvaná Rotterdam symbolicky stala hostitelským městem bienále architektury. Mimo hlavní výstavy v NAi, Kunsthalle a Boijmans Van Beuningen doprovázela bienále řada akcí.
Jednou z největších byla připomínka výročí bombardování Rotterdamu nacistickým letectvem 14. května 1940. V důsledku 15-minutového bombardování a následného požáru, který dílo zkázy dokonal, bylo centrum Rotterdamu dokonale srovnáno se zemí. Tato událost bývá každoročně připomínána. V rámci bienále ji organizátoři pojali velkolepě.
Epicentrem bombardování bylo náměstí Schouwburgplein, které bylo v devadesátých letech přestavěno podle návrhu Adriaana Geuze z West8. Při 57. výročí zachvátily plameny Schouwburgplein znovu. Adriaan Geuze navrhl na "své" náměstí velkolepou květinovou sochu, hořící tisíci plaménky rudých květů. Socha symbolizovala požár a zkázu, zároveň však květy představovaly poválečnou obnovu a opětovný rozkvět Rotterdamu.
Po technické stránce tvořila základní rámec jednoduchá konstrukce z lešenářských trubek, na níž byla upevněna síť s velkými oky a do ní osazeno 64 000 květin v květináčích s plastovým hákem. Přestože v Holandsku de facto každý den prší, byl každý květináč automaticky zavlažován. I tak musela v "obdobích sucha" napomoci obyčejná manuální práce zahradníka.
Socha, kterou tvořily desetitisíce květin, byla odstraněna v létě roku 2007.
Skupina Mothership (tzv. zprostředkovatel uměleckých děl) v noci 14. května ve 22:45 pomocí stovky reflektorů rozsvítila na obloze nad Rotterdamem dvanáctikilometrovou hranici, znázorňující oblast, jež byla zcela zdevastována bombardováním a požárem. Analogie s pátracími světly protiletecké obrany byla zcela záměrná, avšak značně kontroverzní. Stejný koncept totiž v roce 1934 použil Albert Speer, kdy pomocí 130 pátracích světel vytvořil "Katedrálu světla" na oslavu fašistického sjezdu NSDAP.
Jednou z největších byla připomínka výročí bombardování Rotterdamu nacistickým letectvem 14. května 1940. V důsledku 15-minutového bombardování a následného požáru, který dílo zkázy dokonal, bylo centrum Rotterdamu dokonale srovnáno se zemí. Tato událost bývá každoročně připomínána. V rámci bienále ji organizátoři pojali velkolepě.
Epicentrem bombardování bylo náměstí Schouwburgplein, které bylo v devadesátých letech přestavěno podle návrhu Adriaana Geuze z West8. Při 57. výročí zachvátily plameny Schouwburgplein znovu. Adriaan Geuze navrhl na "své" náměstí velkolepou květinovou sochu, hořící tisíci plaménky rudých květů. Socha symbolizovala požár a zkázu, zároveň však květy představovaly poválečnou obnovu a opětovný rozkvět Rotterdamu.
Po technické stránce tvořila základní rámec jednoduchá konstrukce z lešenářských trubek, na níž byla upevněna síť s velkými oky a do ní osazeno 64 000 květin v květináčích s plastovým hákem. Přestože v Holandsku de facto každý den prší, byl každý květináč automaticky zavlažován. I tak musela v "obdobích sucha" napomoci obyčejná manuální práce zahradníka.
Socha, kterou tvořily desetitisíce květin, byla odstraněna v létě roku 2007.
Hranice ohně / Fire Limits
Výročí doprovázela další výjimečná událost.Skupina Mothership (tzv. zprostředkovatel uměleckých děl) v noci 14. května ve 22:45 pomocí stovky reflektorů rozsvítila na obloze nad Rotterdamem dvanáctikilometrovou hranici, znázorňující oblast, jež byla zcela zdevastována bombardováním a požárem. Analogie s pátracími světly protiletecké obrany byla zcela záměrná, avšak značně kontroverzní. Stejný koncept totiž v roce 1934 použil Albert Speer, kdy pomocí 130 pátracích světel vytvořil "Katedrálu světla" na oslavu fašistického sjezdu NSDAP.
0 comments
add comment
