Nové sídlo pojišťovací společnosti Lloyd's
Lloyd's of London
"Z vlastní zkušenosti vím, jak moc jsou osvícení a angažovaní klienti důležití v 'návrhářském týmu' po boku architektů a inženýrů... S tak významným klientem, jakým byl například Lloyd’s, byly naše konzultace s generálním ředitelem, rozvojovým ředitelem, správní radou a řadou členů dalších výborů doslova na každodenním pořádku... V případě jako je tento, výsledná stavba odráží klientovu vnímavost a osvícení." (Richard Rogers, 1991)
Loyds’s of London je největším pojistným trhem na světě - místem, kde se spíš než s hmotnými majetky obchoduje s pojistkami. Rogersův vítězný projekt nebyl založen na architektonickém návrhu, ale stanovení strategie této klíčové instituce do budoucna. Lloyd’s se kvůli rostoucím potřebám prostoru stěhoval za posledních padesát let dvakrát a chtěl, aby nová budova vyhovovala jeho potřebám i v dalším století. Nezbytným požadavkem také bylo, aby mohla pojišťovna nerušeně fungovat během přestavby, kterou navíc komplikovala demolice stávající budovy z roku 1928.
Rogersova kancelář navrhla stavbu, v níž se mohou jednací místnosti podle potřeb zmenšovat nebo rozšiřovat v závislosti na potřebách trhu. Komunikace mezi galeriemi kolem centrálního atria probíhá po eskalátorech a ve výtazích. Pro dosažení maximálního volného prostoru uvnitř, byly obslužné funkce umístěny po obvodu stavby. Architektonická podoba Lloyd’s měla velký dopad na své nejbližší okolí, zvláště pak na památkově chráněný Leadenhall Market. Výsledný svazek věží se strojovnami na svých vrcholech působí jako gotická katedrála kombinovaná s továrnou. Nedostatek odvahy části vedení Lloyd’s vedl ke kompromisům v zařizování některých interiérů - kancelář prezidenta Lloyd’s je vyzdobena v pseudo-gregoriánském duchu - ale prostory, ve kterých pracují běžní úředníci, jsou zařízeny moderně.
Lloyd’s je jedním z největších architektonických počinů 80. let 20. století a zároveň vynesl Richrada Rogerse mezi přední světové architekty. Jeden z nejlepších příkladů britského high-tech rovnocenně pracuje s technickou efektivností i silným architektonickým výrazem. Výsledkem je velmi romantický příspěvek do londýnského panoramatu, který si vysloužil přezdívku 'mechanická katedrála'.
Další informace
- budova nese jméno po Edwardu Lloydovi, který na tomto místě založil v roce 1688 restauraci, kde byly uzavírány pojistky námořních výprav.
- první sídlo pojišťovny z roku 1928 se zbouralo, aby zde bylo možné postavit současnou budovu. Průčelí domu na ulici Leadenhall Street 12 bylo zachováno a začleněno do Rogersovy stavby.
- na jedenáctém podlaží se nachází historický skvost v podobě dřevem obložené jednací místnosti z 18. století. Jejím autorem byl Robert Adam, který roku 1763 navrhl místnost jako jídelnu pro hraběte z Shelbourne do Bowood House (starší sídlo pojišťovny). Místnost byla rozebrána a do nového domu ze skla a oceli byla přenesena kus po kuse.
- uprostřed stavby je čtrnáctipatrové atrium o výšce 76 metrů. V něm je umístěn zvon Lutine Bell z francouzské fregaty La Lutine, která se vzdala Britům v roce 1793. Na zvon se zvoní jednou v případě dobrý zpráv a dvakrát při špatných zprávách. Velké atrium dokáže roznést tento zvuk po celé budově.
- Lloyd's na Lime Street byla první ze tří staveb, které Rogers navrhl pro pro Lloyd’s v londýnské City. Následovaly 88 Wood Street (1998) a Lloyds Register of Shipping Building (2000).
- veškeré obslužné funkce a únikové komunikace jsou umístěny do šesti vnějších věží, které tak umožnily vznik velkých a ničím nerušených kancelářských prostorů uvnitř stavby.
- budova výškově stoupá od sedmi podlaží na jižní straně přes řadu teras až po nejvyšší bod na severní hraně parcely.
- prvně v Anglii zde byly použity venkovní skleněné výtahy (celkem 12).
- na nosnou konstrukci bylo použito 33.510 m³ betonu, 30.000 m² obkladu z nerezu, 12.000 m² skleněných ploch, 5.000 m² anodizovaného hliníku a 2.000 m² lakované oceli.
- na stavbě bylo použito 1400 kilometrů okenního těsnění a 80 km rour a potrubí.
- vnější trojité zasklení s ochranným filtrem proti slunečnímu záření a odvětrávanou vzduchovou dutinou umožňuje odrážet umělé osvětlení nazpět do interiéru. Toto řešení pomáhá snížit spotřebu světla po západu slunce.
- stavba v roce 1987 získala tři ocenění (Trust Award, Concrete Society Commendation a Financial Times 'Architecture at Work' Award). O rok později byla oceněna prestižní RIBA Award a Eternit 8th International Prize for Architecture.
Rogersova kancelář navrhla stavbu, v níž se mohou jednací místnosti podle potřeb zmenšovat nebo rozšiřovat v závislosti na potřebách trhu. Komunikace mezi galeriemi kolem centrálního atria probíhá po eskalátorech a ve výtazích. Pro dosažení maximálního volného prostoru uvnitř, byly obslužné funkce umístěny po obvodu stavby. Architektonická podoba Lloyd’s měla velký dopad na své nejbližší okolí, zvláště pak na památkově chráněný Leadenhall Market. Výsledný svazek věží se strojovnami na svých vrcholech působí jako gotická katedrála kombinovaná s továrnou. Nedostatek odvahy části vedení Lloyd’s vedl ke kompromisům v zařizování některých interiérů - kancelář prezidenta Lloyd’s je vyzdobena v pseudo-gregoriánském duchu - ale prostory, ve kterých pracují běžní úředníci, jsou zařízeny moderně.
Lloyd’s je jedním z největších architektonických počinů 80. let 20. století a zároveň vynesl Richrada Rogerse mezi přední světové architekty. Jeden z nejlepších příkladů britského high-tech rovnocenně pracuje s technickou efektivností i silným architektonickým výrazem. Výsledkem je velmi romantický příspěvek do londýnského panoramatu, který si vysloužil přezdívku 'mechanická katedrála'.
Další informace
- budova nese jméno po Edwardu Lloydovi, který na tomto místě založil v roce 1688 restauraci, kde byly uzavírány pojistky námořních výprav.
- první sídlo pojišťovny z roku 1928 se zbouralo, aby zde bylo možné postavit současnou budovu. Průčelí domu na ulici Leadenhall Street 12 bylo zachováno a začleněno do Rogersovy stavby.
- na jedenáctém podlaží se nachází historický skvost v podobě dřevem obložené jednací místnosti z 18. století. Jejím autorem byl Robert Adam, který roku 1763 navrhl místnost jako jídelnu pro hraběte z Shelbourne do Bowood House (starší sídlo pojišťovny). Místnost byla rozebrána a do nového domu ze skla a oceli byla přenesena kus po kuse.
- uprostřed stavby je čtrnáctipatrové atrium o výšce 76 metrů. V něm je umístěn zvon Lutine Bell z francouzské fregaty La Lutine, která se vzdala Britům v roce 1793. Na zvon se zvoní jednou v případě dobrý zpráv a dvakrát při špatných zprávách. Velké atrium dokáže roznést tento zvuk po celé budově.
- Lloyd's na Lime Street byla první ze tří staveb, které Rogers navrhl pro pro Lloyd’s v londýnské City. Následovaly 88 Wood Street (1998) a Lloyds Register of Shipping Building (2000).
- veškeré obslužné funkce a únikové komunikace jsou umístěny do šesti vnějších věží, které tak umožnily vznik velkých a ničím nerušených kancelářských prostorů uvnitř stavby.
- budova výškově stoupá od sedmi podlaží na jižní straně přes řadu teras až po nejvyšší bod na severní hraně parcely.
- prvně v Anglii zde byly použity venkovní skleněné výtahy (celkem 12).
- na nosnou konstrukci bylo použito 33.510 m³ betonu, 30.000 m² obkladu z nerezu, 12.000 m² skleněných ploch, 5.000 m² anodizovaného hliníku a 2.000 m² lakované oceli.
- na stavbě bylo použito 1400 kilometrů okenního těsnění a 80 km rour a potrubí.
- vnější trojité zasklení s ochranným filtrem proti slunečnímu záření a odvětrávanou vzduchovou dutinou umožňuje odrážet umělé osvětlení nazpět do interiéru. Toto řešení pomáhá snížit spotřebu světla po západu slunce.
- stavba v roce 1987 získala tři ocenění (Trust Award, Concrete Society Commendation a Financial Times 'Architecture at Work' Award). O rok později byla oceněna prestižní RIBA Award a Eternit 8th International Prize for Architecture.
0 comments
add comment
