Lávka v zámeckém parku ve Vlašimi byla vyprojektována v rámci druhé fáze úprav louky pod Znosimskou branou, které budou dokončeny v podletí t.r. Byla provedena rekonstrukce mnoha původních zajímavých staveb v parku. Pozoruhodný je především tzv. Čínský pavilon v centrální části parku. Cílem města bylo učinit park turisticky přitažlivým; peníze poskytla zčásti Evropská unie. Lávka byla pouze jedním z elementů, které byly do prostoru okolí Znosimské brány přidány. Je určena pro pěší a spojuje předprostor Znosimské brány s přilehlým ostrovem.
V první fázi prací bylo architektovi zadáno pro tento ostrov vytvořit stálou instalaci několika soch – výsledků sochařského sympozia konaného v na konci léta roku 2005. Výsledek takovýchto akcí bývá obvykle poněkud nejistý a nevyrovnaný, což se projevilo částečně i zde. Přesto vznikla i některá kvalitní díla, a celek má navíc osobitou kvalitu. Sochy z hořického pískovce byly instalovány na rozsáhlé louce na soklech ze žlutého barveného betonu. Záměrem bylo vytvořit kompozici inspirovanou např. slavnou zahradou Parco dei Monstri v Bomarzu, kde podivné tvary soch „vrůstají“ do bujného porostu, bojují s rozpadem a živly. Posledně jmenované se zvláštním způsobem záhy naplnilo při
povodni v dubnu 2006.
Ve druhé fázi byla provedena lávka, šachovnice a další drobná architektura. Celé projektování provázela bouřlivá debata s památkáři, kteří vyžadovali především „rustikální provedení" lávky a nepovolili umístění kamenné šachovnice do trávníku na louce.
Lávka konstrukčně navazuje na princip proplétané „dřevěné klenby", používaný zejména v Číně, ale známý též např. v renesanční Itálii (používal se třeba na valené zaklenutí některých bazilik). Výhodou tohoto principu je maximální únosnost konstrukce při minimální spotřebě materiálu. Konstrukce se skládá z dvanácti nosných rámů rozepřených proti sobě v párech čtyřmi příčnými trámky. K těm je zároveň fixována konstrukce zábradlí. Klenba je založena na dvě betonové patky; konstrukce lávky tedy byla přivezena a jeřábem rozepřena mezi břehy. Materiál lávky je sibiřský modřín, spoje jsou truhlářské. Rámy jsou příčně staženy ocelovým šroubením. Výlet na místo stojí za to, Vlašimský park je opravdu pozoruhodný.
Autoři instalovaných soch: Marie Šeborová -
Vetřelec, Michal Blažek -
Vlašimmata, Igor Kalina -
Figura, Daniel Talavera -
Žába, Hannu Aaltonen -
Pentahittinen.