Komerční budova Metalka

Metalka je po Šubicově Nebotičniku druhým výškovým objektem na hlavní lublaňské třídě Slovenska cesta. Přibližně sto metrů severně od Nebotičniku vyrostl po třiceti letech v centru Lublaně další mrakodrap, který však nedosahoval takové výšky jako on a měřil o deset metrů méně než první výšková stavba na Balkánu. O titul nejvyšší slovinské stavby Nebotičnik připravila až v 70. letech Ravnikarovy dvojčata na dnešním náměstí Republiky. Zatímco Šubicův mrakodrap se ještě řídil Sullivanovými zásadami o trojdílném členění, tak Edo Mihevc, přestože byl Plečnikovým žákem, se zhlédl v čistých liniích Burnshaftova Lever House (1952), ale především v Miesově Seagram Buiding (1958).
Metalka je příkladem rychle rostoucí obchodní společnosti, která chtěla dát všem vědět o svém úspěchu a předvést svoji moc obyvatelům městu. Mrakodrap, který pro Metalku na přelomu 50. a 60. let postavil architekt Edvard Mihevc, měl zobrazovat význam společnosti, což by pochopitelně nešlo bez tichého souhlasu politiků, a její suverénní úlohu v pokřivené ekonomice. Mihevc se pro řešení sporného zadání přitahujícího tehdy řadu pozornosti a kritiky rozhodl využít na západě osvědčený 'Miesovský' model jednoduchého štíhlého kvádru prozrazujícího za uniformní zavěšenou fasádou svoji konstrukci. Výška domu byla předem dána kvůli ochraně celkového panoramatu města, jemuž doposud vévodily barokní zvonice, hradní návrší a nově také Nebotičnik, který byl obrazem moderního rozrůstajícího se města. V příběhu lublaňských mrakodrapů představuje Metalka příchod nového a rychlého konstrukčního řešení, které od 60. let udávalo standard administrativních budov po celém světě. Mihcův přístup byl však odlišný v užším zapojení průmyslového designu, což je nejvíce patrné na zavěšeném hliníkovém plášti, který navrhl Branko Kraševac. O dodávku konstrukce se postarala slovinská společnost Impol a dům se tak proměnil ve vývěsní štít technologického pokroku obchodníka. Po vzoru Seagram Buidling také Metalka ustupuje od uliční čáry a vytváří městský předprostor. Z Metalky se následně stal vzor pro řadu dalších výškových staveb v Jugoslávii a pro slovinskou architekturu 60. let měla Metalka stejně velký význam, jakou měl Nebotičnik ve 30. letech minulého století.