Fotostudio Frei
Jedna z prvních realizací současných architektonických bohů se nachází nedaleko jejich Olympu. Německé předměstí Basileje - Weil am Rhein je především známé přítomností nábytkářské společnosti Vitra. Nedaleko od jejího areálu však v roce 1982 vyrostla nenápadná dřevěná stavba.
Fotografický ateliér se nachází na zahradě původní zděné dvoupatrové vily. V té jsou situovány kanceláře vedení firmy. Na zahradě stojí "výrobní" objekt. Architektura fotoateliéru stojí v kontrastu k původní vile, se kterou je dřevěný "shed" propojen vzdušnou spojovací chodbou. Svým řešením připomíná ateliér historické zahradní dřevěné fotoateliéry (srovnej například pražský ateliér Josefa Sudka).
Dominantními prvky stavby jsou tři čtyřmetrové světlíky. Ty přivádějí do interiéru měkké severní světlo. Na klasické okenní otvory je dům skoupý, každopádně jeden čtvercový ovládá zadní fasádu. Vstup do ateliéru je zdůrazněn bílou pergolou, která kontrastuje k tmavému obkladu z překližky. Materiály jsou v případě tohoto domu velmi důležité - zvýrazňují poplatnost k nové věcnosti. Titanzinek světlíků, překližka, asfaltové pásy, beton. Rovněž celková vnější forma odlišuje tuto stavbu od tehdy oblíbeného postmoderního běsnění.
Interiér ateliéru je světlý, jednoduchý a lze jej variabilně dělit podle fotografovi potřeby. Mnohé prvky této stavby byly použity na pozdějších slavných dílech švýcarské dvojice, včetně výrazných světlíků.
Osobně si cením také výborného usazení domu na parcele. Vila s ateliérem vymezily nástupní prostor, kde můžete pohodlně zaparkovat a velmi rychle se orientujete. Prvek poloveřejného prostoru působí v okolním vilovém kontextu příjemně a jistě celou strukturu oživuje.
Fotografický ateliér se nachází na zahradě původní zděné dvoupatrové vily. V té jsou situovány kanceláře vedení firmy. Na zahradě stojí "výrobní" objekt. Architektura fotoateliéru stojí v kontrastu k původní vile, se kterou je dřevěný "shed" propojen vzdušnou spojovací chodbou. Svým řešením připomíná ateliér historické zahradní dřevěné fotoateliéry (srovnej například pražský ateliér Josefa Sudka).
Dominantními prvky stavby jsou tři čtyřmetrové světlíky. Ty přivádějí do interiéru měkké severní světlo. Na klasické okenní otvory je dům skoupý, každopádně jeden čtvercový ovládá zadní fasádu. Vstup do ateliéru je zdůrazněn bílou pergolou, která kontrastuje k tmavému obkladu z překližky. Materiály jsou v případě tohoto domu velmi důležité - zvýrazňují poplatnost k nové věcnosti. Titanzinek světlíků, překližka, asfaltové pásy, beton. Rovněž celková vnější forma odlišuje tuto stavbu od tehdy oblíbeného postmoderního běsnění.
Interiér ateliéru je světlý, jednoduchý a lze jej variabilně dělit podle fotografovi potřeby. Mnohé prvky této stavby byly použity na pozdějších slavných dílech švýcarské dvojice, včetně výrazných světlíků.
Osobně si cením také výborného usazení domu na parcele. Vila s ateliérem vymezily nástupní prostor, kde můžete pohodlně zaparkovat a velmi rychle se orientujete. Prvek poloveřejného prostoru působí v okolním vilovém kontextu příjemně a jistě celou strukturu oživuje.
0 comments
add comment
