Areál Kartuziánského kláštera v Brně Králově Poli , který byl založen ve druhé polovině 14. století, využívá od roku 1962 Vysoké učení technické v Brně, od roku 2002 pak nově vytvořená fakulta informačních technologií. Podmínkou rozvoje fakulty v tomto území bylo získání nevyužitých pozemků a objektů historicky souvisejícího areálu bývalého klášterního velkostatku a jejich vzájemné propojení.
Nový provozní koncept fakulty je navržen tak, aby jednotlivé části fakulty pokud možno rovnoměrně využívaly nové i stávající objekty. Proto jsou ústavy i seminární a výukové místnosti situovány v obou částech, v historickém areálu je dále děkanát, knihovna a novostavba poslucháren, v nových objektech pak především počítačové laboratoře a podzemní garáže. Vzájemné propojení obou částí je navrženo nadzemní lávkou v úrovni 2. nadzemního podlaží. V této úrovni je celý areál bezbariérově propojen.
Aby bylo možno rekonstruovat a dostavět historické budovy kláštera bylo v nutno nejdříve postavit nové výukové pavilony učeben a laboratoří, které vyžadují náročné technické a technologické vybavení pro vytvoření nezbytného vnitřního prostředí.
Učebny a pracovny pedagogů jsou umístěny v pavilonu ústavů, třípodlažní stavbě vymezující areál bývalého klášterního velkostatku vůči rušné městské komunikaci. Především z tohoto důvodu je uliční průčelí této stavby řešeno jako vícevrstvá protihluková fasáda. Specializované výukové počítačové laboratoře jsou soustředěny do laboratorního komplexu, tvořeném třemi dvoupodlažní pavilony se zelenými atrii ,které jsou vzájemně propojeny vnitřním komunikačním systémem.
Architektonické řešení klade důraz na přiměřenost hmotového uspořádání novostaveb ve vztahu k historickým objektům. Hlavní průčelí pavilonu ústavu je komponováno v několika vrstvách jejíž součástí je rovinné transparentní prosklení protihlukové stěny a její dynamické členění, které je však materiálově potlačeno. V druhém plánu je čitelné soudobé pravidelné členění průčelí objektu. Vícevrstevnatost architektonického řešení podporuje i pracovního osvětlení v protihlukové stěně. Dvojitá fasády však kromě hlukového útlumu má i nezanedbatelný pozitivní vliv na energetickou bilanci stavby v letním i zimním období. V celé stavbě je dále uplatněn princip nočního provětrávání. V každém patře je v instalačním jádře ventilátor, který nasává dvorní vzduch a tlačí ho do dutinové podlahy patra. Vzduch prochází pod parapetem do místnosti, odkud je odsáván přes mřížky s regulační klapkou do podhledu a dále přes vzt jednotku vyfoukáván ven. Jednotka se přes den používá na větrání garáží, v noci na noční provětrávání. Osluněné fasády jsou dále chráněny venkovními stínícími žaluziemi a textilními roletami.
Materiálové řešení novostaveb využívá především surového betonu, skla, dřeva, přírodních linoleí a kamene.