Elektrárna v Háji u Mohelnice
Vodní elektrárna Třeština
Address:
Třeština 72,
Háj u Mohelnice,
Czech Republic
Investor:Ellen a Karel Plhákovi
Project:1920-21
Completion:1922-23
Další informace:
» Iva Poláčková, Rané dílo Bohuslava Fuchse: Rodinný dům a vodní elektrárna v Háji u Mohelnice, bakalářská práce na FF MU u prof. Jiřího Kroupy, 2014
» Vladimír Šlapeta, Bohuslav Fuchs a rodinný domek, Domov 1973, s. 39
» Pavel Zatloukal, Vodní elektrárna a rodinný dům v Háji u Mohelnice, Severní Morava, č. 48, 1984, s. 38-43
Historie místa
1358 – První zmínka o osadě Háj.
1819 – Liechtensteinský statek odprodává Hájský mlýn Františku Švestkovi a v následujících desetiletích se střídá řada vlastníků.
1873 – Mlýn získávají za částku 35000 zlatých Josef a Terezie Plhákovi z Třeštiny.
1883 – Plhákovi předávají mlýn svému synovi Hubertovi (1859-1934).
1894 – Hubert Plhák se rozhodl v mlýně vybudovat elektrárnu za účelem osvětlení mlýna, pohonu mlýnských kol a strojů.
1898 – Mlýn vyhořel a družstevní mlékárna v Třeštině finančně vypomáhá Hubertovi financovat obnovu. Je založena První moravská elektrárna s.r.o. v Hájském mlýně u Mohelnice. Jedná se o vůbec první družstevní elektrárnu v celé rakousko-uherské monarchii a Třeština je první zcela elektrifikovanou obcí na Moravě.
1909-12 – Hubert Plhák nechal vystavět na původním mlýnském náhonu pozdně secesní objekt samostatné elektrárny, která zásobuje elektřinou 70 obcí.
1919 – Hubert Plhák předává původní Hájskou elektrárnu synům Radomírovi a Karlovi. Nejstarší syn Miroslav získává mlýn s elektrárnou v Nových Mlýnech u Litovle.
Historie nové elektrárny
1919 – Zahájena výstavba nového umělého koryta o délce 320 m a šířce 12 m a Plhákovi žádají o povolení stavby zcela nové elektrárny.
1920 – Plhákovi oslovují významného architekta Pavla Janáka (1882-1956) s žádostí o vyhotovení plánů na novou elektrárnu. Pavel Janák předkládá návrh na třípodlažní obytnou budovu spojenou se strojovnou elektrárny v zadní částí. Objekt je navržen v národním stylu včetně červeno-modro-bílé barevnosti. Návrh je však Plhákovými odmítnut a následně oslovují nejvýznamnějšího českého architekta Jana Kotěru s žádostí o vypracování projektu. Vzhledem k pracovnímu vytížení Jan Kotěra požadavek nemůže přijmout a navrhuje Plhákovým, aby projekt zadali u jeho nejnadanějších žáků Bohuslava Fuchse a Josefa Štěpánka. Tito architekti rozdělují záměr do dvou objektů, elektrárny a vily.
1921 – Plhákovi oznamují architektům, že se definitivně rozhodli pro použití jejich návrhu a jsou zahájeny stavební práce. Stavby realizuje stavební firma Bernarda Sychravy z Oloumouce a výstavba je dokumentována fotografem Josefem Relichem ze Zábřehu na Moravě.
1945 – Podnik bratří Plháků byl znárodněn podle dekretu prezidenta republiky č. 100/45 Sb.
70. léta 20. století – V elektrárně byla odstraněna menší turbína a nadále je provozováno pouze jedno soustrojí.
1996 – V rámci restitučního řízení a privatizace je elektrárna navrácena potomkům původních majitelů.
1998 – Elektrárna je odkoupena soukromou firmou.
2008 – Objekt elektrárny je prohlášen pro svoji architektonickou hodnotu národní kulturní památkou.
2020 – Nákladem 8,1 mil. Kč byla provedena modernizace technologie elektrárny.
Popis stavby elektrárny
Elektrárna byla vybudována na nově zbudovaném náhonu. Stavba má dvě haly, severní slouží k čištění vody a přívodu vody k turbínám, zadní nižší část kryje stavidla. Ve vyšší centrální hale je umístěna turbína. Hale (strojovně) dominuje stěna s rozvodnou deskou s rozvaděči, která je prolomena v prvním patře arkádami. Hala je osvětlena velkými továrními okny. Hlavní průčelí elektrárny je symetrické, z náhonu vystupuje pilíř a k němu se přimykají ramena betonových podloží. Osový pilastr vrcholí v atice. Základním motivem bočních průčelí je střecha zaoblená do čtvrtkruhu.
Technický popis současného stavu elektrárny
Malá vodní elektrárna Háj je derivační, průtočné, nízkotlaké zařízení na levém břehu řeky Moravy, říční km 284,226. Vodní dílo využívá spád pevného jezu, který je na počátku rozsáhlého říčního meandru řeky Moravy. Celý areál se skládá z pevného jezu se štěrkovou propustí, přívodního kanálu s vtokovými stavidly, budovy elektrárny a odpadního kanálu. Původně byla elektrárna vybavena dvěma soustrojími s turbínami různé velikosti, ale v sedmdesátých letech minulého století bylo menší soustrojí bez náhrady zrušeno. Jednalo se o Francisovu turbínu s generátorem o výkonu 240 kW a hltností 11,1 m³/s vyrobenou firmou Českomoravská Kolben-Daněk Blansko. Dnes provozované větší soustrojí, vertikální, kašnová, pravotočivá Francisova turbína, bylo stejnou firmou instalováno dodatečně v roce 1932. Hltnost turbíny je 13,5 m³/s při spádu 3 m, má třináctilopatové oběžné kolo o průměru 2600 mm a rozváděcí ústrojí má 28 stavitelných lopatek. Provozované soustrojí má elektrický výkon 280 kW a ročně vyrobí cca 1 000 000 kWh elektřiny.
1358 – První zmínka o osadě Háj.
1819 – Liechtensteinský statek odprodává Hájský mlýn Františku Švestkovi a v následujících desetiletích se střídá řada vlastníků.
1873 – Mlýn získávají za částku 35000 zlatých Josef a Terezie Plhákovi z Třeštiny.
1883 – Plhákovi předávají mlýn svému synovi Hubertovi (1859-1934).
1894 – Hubert Plhák se rozhodl v mlýně vybudovat elektrárnu za účelem osvětlení mlýna, pohonu mlýnských kol a strojů.
1898 – Mlýn vyhořel a družstevní mlékárna v Třeštině finančně vypomáhá Hubertovi financovat obnovu. Je založena První moravská elektrárna s.r.o. v Hájském mlýně u Mohelnice. Jedná se o vůbec první družstevní elektrárnu v celé rakousko-uherské monarchii a Třeština je první zcela elektrifikovanou obcí na Moravě.
1909-12 – Hubert Plhák nechal vystavět na původním mlýnském náhonu pozdně secesní objekt samostatné elektrárny, která zásobuje elektřinou 70 obcí.
1919 – Hubert Plhák předává původní Hájskou elektrárnu synům Radomírovi a Karlovi. Nejstarší syn Miroslav získává mlýn s elektrárnou v Nových Mlýnech u Litovle.
Historie nové elektrárny
1919 – Zahájena výstavba nového umělého koryta o délce 320 m a šířce 12 m a Plhákovi žádají o povolení stavby zcela nové elektrárny.
1920 – Plhákovi oslovují významného architekta Pavla Janáka (1882-1956) s žádostí o vyhotovení plánů na novou elektrárnu. Pavel Janák předkládá návrh na třípodlažní obytnou budovu spojenou se strojovnou elektrárny v zadní částí. Objekt je navržen v národním stylu včetně červeno-modro-bílé barevnosti. Návrh je však Plhákovými odmítnut a následně oslovují nejvýznamnějšího českého architekta Jana Kotěru s žádostí o vypracování projektu. Vzhledem k pracovnímu vytížení Jan Kotěra požadavek nemůže přijmout a navrhuje Plhákovým, aby projekt zadali u jeho nejnadanějších žáků Bohuslava Fuchse a Josefa Štěpánka. Tito architekti rozdělují záměr do dvou objektů, elektrárny a vily.
1921 – Plhákovi oznamují architektům, že se definitivně rozhodli pro použití jejich návrhu a jsou zahájeny stavební práce. Stavby realizuje stavební firma Bernarda Sychravy z Oloumouce a výstavba je dokumentována fotografem Josefem Relichem ze Zábřehu na Moravě.
1945 – Podnik bratří Plháků byl znárodněn podle dekretu prezidenta republiky č. 100/45 Sb.
70. léta 20. století – V elektrárně byla odstraněna menší turbína a nadále je provozováno pouze jedno soustrojí.
1996 – V rámci restitučního řízení a privatizace je elektrárna navrácena potomkům původních majitelů.
1998 – Elektrárna je odkoupena soukromou firmou.
2008 – Objekt elektrárny je prohlášen pro svoji architektonickou hodnotu národní kulturní památkou.
2020 – Nákladem 8,1 mil. Kč byla provedena modernizace technologie elektrárny.
Popis stavby elektrárny
Elektrárna byla vybudována na nově zbudovaném náhonu. Stavba má dvě haly, severní slouží k čištění vody a přívodu vody k turbínám, zadní nižší část kryje stavidla. Ve vyšší centrální hale je umístěna turbína. Hale (strojovně) dominuje stěna s rozvodnou deskou s rozvaděči, která je prolomena v prvním patře arkádami. Hala je osvětlena velkými továrními okny. Hlavní průčelí elektrárny je symetrické, z náhonu vystupuje pilíř a k němu se přimykají ramena betonových podloží. Osový pilastr vrcholí v atice. Základním motivem bočních průčelí je střecha zaoblená do čtvrtkruhu.
Technický popis současného stavu elektrárny
Malá vodní elektrárna Háj je derivační, průtočné, nízkotlaké zařízení na levém břehu řeky Moravy, říční km 284,226. Vodní dílo využívá spád pevného jezu, který je na počátku rozsáhlého říčního meandru řeky Moravy. Celý areál se skládá z pevného jezu se štěrkovou propustí, přívodního kanálu s vtokovými stavidly, budovy elektrárny a odpadního kanálu. Původně byla elektrárna vybavena dvěma soustrojími s turbínami různé velikosti, ale v sedmdesátých letech minulého století bylo menší soustrojí bez náhrady zrušeno. Jednalo se o Francisovu turbínu s generátorem o výkonu 240 kW a hltností 11,1 m³/s vyrobenou firmou Českomoravská Kolben-Daněk Blansko. Dnes provozované větší soustrojí, vertikální, kašnová, pravotočivá Francisova turbína, bylo stejnou firmou instalováno dodatečně v roce 1932. Hltnost turbíny je 13,5 m³/s při spádu 3 m, má třináctilopatové oběžné kolo o průměru 2600 mm a rozváděcí ústrojí má 28 stavitelných lopatek. Provozované soustrojí má elektrický výkon 280 kW a ročně vyrobí cca 1 000 000 kWh elektřiny.
Czech Hydro s.r.o.
0 comments
add comment
