Jihovýchodní pobřežní park s auditoriem jsou součástí infrastruktury, která vznikla v Barceloně u příležitosti konání Mezinárodní fóra kultur v roce 2004.
V souladu s požadavkem zadání jsme měli vyrovnat 12 metrový terénní rozdíl u severní hrany pozemku, vytvořit rozlehlý veřejný prostor a koupaliště u moře. Součástí zadání byla i dvě auditoria pod širým nebem a zelené plochy. Náš návrh spočívá v průzkumu strategií tvorby komplexní krajiny prostřednictvím uměle vytvořené topografie. Organizace prostoru vychází z formy písečných dun, přírodního modelu, který je typický pro mnoho pobřežních oblastí. Duny představují formu organizace hmoty s nízkou mírou vnitřní strukturovanosti, písečné vlny jsou tvarovány působením větru. V našem případě duny plní několik různých funkcí: umožňují nám zformovat dvojici auditorií; vytvářejí diagonální rampy podél dvanáctimetrového příkopu mezi hranicí města a pobřežní promenádou tak, aby jejich sklon umožňoval vjezd vozíčkářů; vytvářejí závětří chránící před větrem vanoucím z jižní strany od moře a umožňují růst určitých druhů rostlin. Výsledná topografie vyplývá z funkčních i environmentálních aspektů a disponuje geometrickou komplexitou, jakou obvykle nacházíme v přírodních „malebných“ krajinách. Tato krajina ovšem sleduje striktní uspořádání a zastírá tak tradiční rozdíl mezi racionálním a organickým.