Malometrážní bytový dům je hmotově koncipován tak, aby jej bylo možno umístit do typické maloměstské bytové zástavby aniž by působil svou hmotou rušivě. Výchozí principy při formování domu možno shrnout do následujících zásad:
- zachovat v maximální možné míře možnost samostatného života pro obyvatele domu.
- vtisknout domu charakter bytového až rodinného bydlení, nikoliv instituce.
- respektovat zvýšenou potřebu starších osob užívat dům a jeho bezprostřední okolí celodenně.
- společné a zdravotnické provozy domu odsunout do nerušící a nerušené polohy v 1PP.
- od 1NP řešit stavbu jako běžný chodbový bytový dům s přímo osvětlenou chodbou umožňující plnit nejenom komunikační ale i společenskou funkci.
- hmotově dům rozčlenit do pěti základních objemů - nižšího dvoupodlažního objemu a čtyřech vyšších příčných traktů o relativně malé půdorysné ploše.
- příčné trakty obsahující horizontální komunikační jádra půdorysně posunout oproti užší hmotě o cca 1/2 konstrukčního modulu a v takto vzniklých „koutech“ umístit oba hlavní vstupy do budovy: na východě vstup do obytného domu a na západě, na úrovni 1PP vstup do provozního a společenského zázemí domu.
Dům je členěn do šesti základních objemů: podélné dvoupodlažní hmoty, čtyř vyšších příčných traktů a křídla společenského sálu zapuštěného v terénu s ozeleněnou střechou. Různorodé měřítko stavby reaguje na rozdílnou velikost sousedních objektů. Zároveň je tak dosaženo optimálního osvětlení bytů i společenských prostor při minimálním zastínění sousedních objektů. Zvolené provozní schéma poskytuje i potřebnou různorodost v míře veřejného a soukromého charakteru společných prostor i odlišnou míru otevření a uzavření prostor patřících jednotlivým bytům.