Cyrilometodějská teologická fakulta Olomouc

Nárožní budova na okraji olomoucké městské památkové rezervace prošla zásadní rekonstrukcí. Původně hotel od architekta Jakoba Gartnera upadl v nevěstinec a následně došlo k utilitární přestavbě na vysokoškolské koleje Marie Kudeříkové. Z původního interiéru nezbylo nic. Jednalo se o typický případ rozpačitosti socialistického stavebnictví jak naložit s neostyly.
Rekonstrukce znamenala možnost rehabilitovat základní dvoutraktové uspořádání a posunout jej dále pro potřeby odborného pracoviště OUSHI v rámci Cyrilometodějské teologické fakulty UP OL.
Poloha nároží je zdůrazněna novým vstupem a novou věží (helmicí). V nároží jsou soustředěny nejvýznamnější provozy – pracovna vedoucího institutu, jednací místnosti a malá kaple v helmici věže.
V rámci rekonstrukce bylo vybouráno a znovu postaveno schodiště s hlavní podestou uprostřed, nikoliv na okraji, doplněn výtah v hloubi dispozice, nikoliv na fasádě jako přílepek. Vertikála schodiště je prosvětlena okny, které vedou světlo od dvorní fasády a zároveň vizuálně propojují společné prostory. Paralelně se schodištěm byl nově zbudován vertikální společenský prostor školy. Kolem světlíku, který ústí na terasu střešní zahrady, je situována v každém podlaží studovna a kuchyňka.
Schodiště a společenský prostor jsou jádrem domu. Jsou obchozí novým arkýřem.
Interiér je kompletně nový. V principu je proveden historicky. I když z původního nic nezbylo. Proporce, členění oken a nálada je stále z přelomu 19/20. stol. Proto byly zvoleny parketové podlahy se vzorem do stromečku, bílé ostění a linka pod stropem. Jemně šedá výmalba.
Schodiště jako hlavní komunikace je uvnitř bílé, hladké se stěrkou na pohledovém betonu. Jasně přiznaný novotvar. Jeho obvodové zdivo je vně neomítané, s viditelnými zásahy do původního zdiva, přiznanými překlady a dozdívkami.
Barevnost interiéru včetně nábytku je decentní v jemných šedohnědých valérech. Obklady a dlažby, nábytek, zejména vestavěný je variován z několika málo druhů, pracovny a kanceláře mají vestavěné dřezy a světla.
Výrazově obyčejné provedení má ambici dobře stárnout.
Budova je využitá maximálně. Sklep i podkroví. V prostoru krovu je vestavěna oválná kaple, která graduje v dutině věže. Interiér kaple je měkký, obložený dřevěnými bukovými šablonami. Kaple graduje stěnou s vitráží a svatostánkem od Jakuba Lipavského. Současný tvar opatřen plátkovým hliníkem byl překřtěn uživateli na batoh boží. Světlo do kaple prosvítá otvory v helmici.
Fasády budovy prošli nedávným zateplením, tedy nebylo možné do nich zasahovat mimo nátěr. Původní novogotický výraz byl více méně setřen. Doplňované elementy budovy jsou volně tvarovány v duchu toho neostylu. Nejsou však citací. Proto mají rizalitové atiky batmanovské kočičí ouška. Jehla věže je prázdná špice, je pouze konturou.