Café De Unie

1. Existuje staré a nové vědomí doby. Staré směřuje k individuálnímu, nové směřuje k univerzálnímu. Konflikt mezi individuálním a univerzálním se dnes odráží stejně ve světové válce jako v umění.
2. Válka ničí starý svět se vším, co obsahuje: přednostní postavení individua ve všech oblastech.
3. Nové umění odhalilo podstatu nového vědomí doby: rovnováhu mezi univerzálním a individuálním.
4. Nové vědomí je připraveno uskutečnit se ve všem, včetně každodenních věcí života.
5. Tradice, dogmata a přednostní postavení individua (přirozené) stojí tomuto uskutečňování v cestě.
6. Zakladatelé neoplasticismu proto vyzývají všechny, kdo věří v reformu umění a kultury, aby zničili všechno, co narušuje další vývoj stejně jako nové výtvarné umění, tím, že se zbaví omezení přírodními formami, že vyloučí všechno, co stoí v cestě výrazu čistého umění, extrémnímu důsledku každého konceptu umění.

Původní interiér Café de Unie od J.J.P. Oud z roku 1925 byl zničen na počátku II. světové války 14. května 1940. Kavárna předtím stála v historické části Coolsingel. V roce 1986 vznikla podle návrhu architekta Carel Weebera kopie na ulici Maurtisweg, což je rotterdamská část, která byla ušetřena od ničivých náletů Luftwaffe. Průčelí kavárny, kde jsou použity primární barvy (modrá, červená a žlutá) a jednoduché matematické kalkulace, pomocí kterých na dvourozměrném povrchu vzniká trojrozměrný výsledek, tvoří dokonalý příklad holandského uměleckého hnutí De Stijl usilujícího o to, aby jejich tvorba nereflektovala žádné prvky okolního světa a mohla tak osamoceně stát jakožto vyvážená kombinace linií, tvarů a barev. Vedle Rietveldova domu pro paní Truus Schröder-Schraderovou v Utrechtu (1924) a interiéru Caffé L‘Aubette ve Štrasburku (1928) se jedná o nejvýstižnější prezentaci ideálů tohoto uměleckého hnutí v architektuře. V přízemí Café de Unie se nachází bar s restaurací a v zadní části je malý divadelní sál.