Význam tradiční formy kampusu roste spolu s významem vzdělávání, vědy a výzkumu pro společnost. Novodobým trendem, zkvalitňujícím toto směřování, je hledání interakce mezi obory, sdílení informací a týmová spolupráce.
V případě Albertova není úkolem architekta pouze dostavba dvou objektů, ale i využití potenciálu této realizace k oživení celého areálu jako místa setkávání lidí a myšlenek.
Druhým důležitým poznáním je význam tradice a identity. Vyjádření vzájemnosti universitního společenství architektonickým jazykem má být zachováno a posíleno.
Areál má svou specifickou atmosféru, vysokou urbanisticko - architektonickou kvalitu a je obklopen přírodním amfiteátrem v malebné konfiguraci. Díky relativně krátké době vzniku je Albertov jako celek velmi kompaktní a harmonický.
Zásadním pro vytvoření místně souladného návrhu je pochopení významu stavby jako dokončení silného a podmanivého místa. Zde je velmi důležitým kontextuální přístup.
OŽIVENÍ MÍSTA
K přeměně klasického uličního prostoru, sloužícího především dopravě v místo setkávání podobné antickému fóru je vhodný koncept pěší zóny. Sdílený prostor, založený na principech zklidnění dopravy a využívání celého uličního prostoru pěšími, se u části města obklopené neprůjezdnými přírodními svahy přímo nabízí. Oživení pěší zóny je podepřeno otevřenými partery obou nových domů, ve kterých jsou prioritně umístěny služby pro širší veřejnost.
PROVOZNÍ A EKONOMICKÝ KONCEPT
Užitná hodnota je vysokou prioritou ovlivněnou povahou a náplní obou domů, žádá si nalezení racionálně organizovaného plánu. Plánu velmi přehledného, snadně komunikačně prostupného, umožňujícího důsledné zónování a universalitu. Zvoleným modem operandi je zokruhovaný disposiční tří nebo pěti trakt obklopující vnitřní nádvoří. S organizací prostorů nejtěsněji souvisí požadavek úsporné stavby – nákladů pořizovacích i provozních. Nezbytný je především kompaktní objem, minimální plocha pláště, typizace fasád (zvláště výplní) a minimalizace atypických konstrukcí (s výjimkou velkých sálů).
URBANISTICKÝ KONCEPT
Hlavním koncepčním principem je metaforicky řečeno „rozestoupení“ základního bloku, a to v jeho osách – v místech kde se též nachází veškeré albertovské vstupy do domů.
„Rozestoupením“ vzniklé prostory jsou místy nejen vstupů lidí a světla, ale symbolicky otevírají tradiční dům svému okolí, umožňují interakci dění uvnitř a dění vně.
Základní masivní, uzavřená, racionální hmota svým rozestoupením, a v případě BCA i posunutím jednotlivých hmot v půdorysném i výškovém smyslu, interpretuje tradiční formu albertovské instituce.
Členění se vstupem v ose a se zvýrazněnými nárožími zmenšuje měřítko, působí malebně.
Převzetí tohoto konceptu umožňuje oběma novým domům komunikovat s okolní prostorovou matricí (předstoupené rizality, nedokončené uliční prostory, předsazené hmoty s loubím).
Místa „rozestoupení“ bloku, jsou koncipována jako maximálně otevřená/propustná, jsou logicky místy setkávání (konferenční, seminární, denní místnosti...) a jsou při nich umístěny veškeré vertikální cesty. Spolu s procházející horizontální okružní komunikací tak tato otevřená místa představují „křižovatky“.
Dům obklopující vnitřní nádvoří/atrium je poté možno vnímat jako čtyři nárožní křídla tvaru „L“ do kterých se vstupuje z těchto míst vstupuje.
URBANISMUS BCA
Návrh BCA sleduje tyto cíle:
◾zvýšení kvality centrální alejové třídy ul Albertov – pěší zóny - jako representačního a nástupního místa Kampusu – ustoupení z uliční čáry analogicky s protějším ústavem, umístění hl. vstupu a parteru se službami (kavárna, studovna), kašna Carolinum – symbol identity universitního společenství
◾dostavba křižovatky Albertov/Votočkova, nejkvalitnějšího uličního prostoru
◾vymezení ul. Votočkova podél budov Ústavu imunologie a mikrobiologie
◾pro dálkové pohledy tvoří BCA hranu kampusu ze západního směru
◾ze severní strany tvoří úpatí přiléhající k zelenému svahu – kotlině Albertova
Hlavní vstupy všech ústavů Kampusu se nachází vždy v jejich osách. Tato orientačně/symbolická kvalita je analogicky dodržena i u obou budov BCA a GCA viz osa č.1.
Vnitřní ulice Ústavu imunologie a mikrobiologie směřuje cca do středu pozemku viz osa č.2
ROZESTOUPENÍ BLOKU - PROSVĚTLENÍ, VSTUPY
Základní blok je v místě os „rozestoupen“, světlo je vpuštěno do středu, vznikají zde průhledy domem. Do těchto exponovaných, orientačně významných míst jsou umístěny vstupy. Čtyři nárožní hmoty jsou posunuty i vůči sobě a vůči uliční čáře – dle tvarových principů vystupujících nárožních hmot (kontext místa).
DISPOSIČNÍ, KOMUNIKAČNÍ A ORIENTAČNÍ SYSTÉM
Velikost programu znamená intenzivní využití/zástavbu pozemku. Prostorově nejúspornější systém disposičního 3 a 5-ti traktu umístěný po celém obvodu pozemku obklopuje centrální dvoranu/atrium. Horizontální komunikační systém je důsledně uzavřený/cirkulační (tvar 0), s možností dále propojit budovu vložením příčného můstku do atria (tvar 8). Tento systém zajišťuje universalitu vnitřního členění (dělení nebo propojení provozů).
V místech domovních os – tj. v pohledově/orientačně významných bodech - se centrální chodba otevírá do společných jednacích/relaxačních prostor (meeting zón), při kterých jsou umístěna vertikální komunikační jádra. V přízemí jsou potom v těchto místech umístěny vstupy.
HMOTOVÉ ČLENĚNÍ
Půdorysná tvarová cézura vystupujících nárožních hmot, je podpořena výškovým členěním, kdy každý nárožní objem má jiný počet podlaží – komposice výškově stoupá severním směrem, resp. klesá směrem k pohledově citlivému nároží před vstupem do Purkyňova ústavu.
Nejcennější jižní fasáda na hlavní Albertovské ose analogicky zrcadlí protějším budovu Purkyňova ústavu. Do křižovatky Albertov/Votočkova je navrženo v parteru loubí. Jihozápadní nároží je ustoupeno z uliční čáry. Před ním tak přirozeně vzniká rozšířený uliční prostor a „náměstí“ naznačené dvěma vnitřními rohy – tj. dnes chybějící střed Kampusu. Umístění vodního prvku – odkazu kašny před Karolinem – je duchovním sjednocením historické a novodobé University Karlovy.
Válcová hmota nároží tvoří spolu s protějším vzorovým válcem Purkyňova ústavu symbolickou “bránu” Kampusu.
URBANISMUS GCA
MÍSTO
Návrh GCA sleduje tyto cíle
Pozemek se nachází z pohledu hlavní třídy ul. Albertov v druhém plánu – za Purkyňovým ústavem,
Nová budova GCA (vzhledem k programu musí cca využít celý stavební pozemek, část pozemku nelze zastavět – parková zeleň) sleduje tyto cíle:
◾hmotové dokončení místa zcela v souladu s danou uliční sítí, včetně ul. Korčákova – s osou Purkyňova ústavu zakončenou dominantou hmoty s přednáškovým sálem
◾vytvoření nejrozsáhlejší parkové/relaxační plochy Kampusu
◾uživatelsky kvalitní a provozně racionální umístění celoareálové menzy se zázemím
Osa č.1 v podélném směru přejímá silný princip symetrického protějšku – budovy ČVUT.
Západní strana je cenná svou orientací do parkové plochy a proto zde leží druhá osa č.2.
ROZESTOUPENÍ BLOKU – PARTER, VSTUPY, PARK
Díky poloze stavby není jednoznačné umístění jednoho hlavního vstupu. Analogicky k budově ČVUT se místo vstupu nachází na severní fasádě – v ose č.1, z ul. Hlavova. Západní fasáda má ale mnohem kvalitněji dimenzovaný předprostor s parkovou plochou. Potenciál obou míst je natolik podobný, že je potřeba použít oba vstupy.
Dělením bloku v místech os vzniká v parteru nárožní prostor (kavárna,obchod), který obchozí vně loubím a uvnitř halou. Tím jsou oba vstupy “spojeny”.
Parkový předprostor tvoří motiv dvou kopců (viz. Albertovská kotlina).
ROZESTOUPENÍ BLOKU - PROSVĚTLENÍ
Základní blok je v místě os „rozevřen“, světlo je vpuštěno do středu a vzikají zde průhledy domem. Do těchto exponovaných a tedy orientačně významných míst jsou umístěny hlavní a vedlejší vstupy
DISPOSIČNÍ, KOMUNIKAČNÍ A ORIENTAČNÍ SYSTÉM
Velikost pozemku a program směřují k potřebě jeho intenzivního využití. Tedy použití prostorově nejúspornějšího systému dvou disposičních 3-ti traktů, propojených středovým komunikačním uzlem. V tomto pohledově/orientačně významném bodě se nachází společné jednací/relaxační prostory (meeting zóny) a vertikální komunikace. Delší jižní křídla uzavírají atrium, horizontální komunikační systém je zde uzavřen/cirkulační (tvar 0).
HMOTOVÉ ČLENĚNÍ, MENZA A PŘILEHLÉ PARKOVÉ PLOCHY
Základní hmota je jednoduchá, analogická k budově ČVUT. Půdorysný tvar ctí uliční čáry, výšková hladina je jedna.
Kompaktní blok menzy a jejího zázemí je oddělen od GCA. Prioritou bylo umístění vstupu a orientace menzy do parkové plochy (západní fasáda) a situování menzy i zázemí vzhledem k intenzitě vstupů do přízemí. Zásobovací vstupy jsou potom z ulice Korčákova.
ARCHITEKTONICKÝ KONCEPT
BCA+ GCA
Doplnění velmi kvalitního areálu analogicky koncipovanou architekturou je nepochybně hodnotnější řešení, než přidáním jakkoliv zajímavých soliterů. Vnímání celku je pro kampus důležité nejen z pohledu harmonie prostředí, ale má i důležitou rovinu vzájemnosti universitního společenství a jeho vztah k tradicím. Oba domy BCA + GCA jsou navrženy v kontextu s místem jako variace na principy albertovské architektury.
HMOTOVÉ ŘEŠENÍ
Základní principy jsou popsány v kapitole Urbanismu. Umístění staveb respektuje uliční síť, ale reaguje i na subtilnější lokální prvky (předsazené hmoty s loubími, boční ulice, válcová nároží, ustoupení z uliční čáry).
Domy dodržují místní, poměrně jednotnou výškovou hladinu. Zatímco GCA ležící v jednodušší situaci má jednu výšku, BCA na členitější hlavní ose Albertov má sochařsky výraznější členění v půdorysu i siluetě. Rozdělení do tří výškových hladin stoupajících od Albertova k úpatí příkrého svahu zmenšuje měřítko vstupní partie a potřebný objem technických provozů, včetně rozsáhlého zvířetníku, umísťuje do zadní části pozemku.
Střechy domů jsou technické – ploché.
FASÁDY
Koncept vyžaduje dva typy fasád.
HLAVNÍ FASÁDA
Racionální fasádní mřížka těžké fasády s hlubokým ostěním oken, je odvozena z tradičního člení. Pravidelný rytmus oken a ostění na dlouhých fasádách je typickým znakem instituce a jeho vnímání z ostrého úhlu při pohledu rovným uličním prostorem patří k nejpůsobivějším kvalitám Albertova. Rozmístění oken je zcela v souladu s potřebami modulového systému vnitřních disposic. Atypické prostory konferenční sálů, menzy či parteru s loubím, jsou zvýrazněny velkými okny. Harmonický výraz celku dává použití jediné proporce oken – tedy běžných i zvětšených.
Povrch fasády je omítkový na KZS, s důrazem na hrubý až teracový vzhled (více viz níže).
Okna mají dvě části – prosklenou neotvíravou, velkoformátovou, bezrám a úzké plné větrací křídlo. Okno je hliníkové, pohledově se uplatňuje pouze plné křídlo v odstínu patinované mědi. Okna jsou na osluněných fasádách opatřena předokenním zastiňovacím roletovým systémem (screen) napojeným na inteligentní systém domu MaR. Dle potřeby je doplněn vnitřní zatemňovací roletový systém.
CELOPROSKLENNÁ FASÁDA
V místech „rozestoupení“ domovní hmoty se vždy nachází komunikační uzly – vertikální a horizontální křižovatky a na ně navazující společné prostory (konferenční centra, jednací místnosti, denní místnosti...). Přes tato „otevřená“ místa se v maximální možné míře propojuje vnitřní zastřešené nádvoří s okolním uličním prostorem. Vizuální spojení a prostup denního světla je zároveň orientačním principem obou domů. Celoprosklenná fasáda je systémová hliníková předsazená konstrukce zasklenná strukturálně velkoformátovým sklem. Většina těchto fasád je zapuštěna do hlavní hmoty a tím chráněna před sluneční zátěží. Fasáda je zevnitř opatřena vertikálními mechanicky otočnými panely, variabilně redukujícími množství světla. (více níže)
FASÁDA DVORANY - ATRIA
Lehká vnitřní fasáda je variací na vnější fasádu, pouze s hustším rastrem oken bez větracího křídla. Neotevíravé výplně mají akustickou a částečně i tepelně-izolační funkci. Povrch fasády je koncipován v kontrastu k vnější fasádě jako interierový - dýhovaný, při zohlednění bezpečnostních požadavků.
ZASTŘEŠENÁ DVORANA – ATRIUM
Centrální prostor obou domů chápeme jako kryté nádvoří. Je to prostora navazující na vnější ulici a je jí svým charakterem podobná – je to především živý komunikační prostor. Centrální místo setkávání, křižovatka hlavních cest a předprostor velkých konferenčních sálů. Zastřešení prostoru je potřebou ekonomickou, tvořenou porovnáním nákladů pořizovacích a provozních. Jeho přesnou polohu je potřeba stanovit v podrobnějším ověření ekonomie.
INTERIER
Koncept interieru běžného patra harmonizuje s přehledností racionálně organizovaného prostoru. Hlavním motivem je denní světlo, které je intenzivní v místech komunikačních uzlů a sdílených prostor – v místech „rozestoupení“ bloku. Tato místa s celoprosklenými fasádami jsou koncipována jako otevřená a variabilní. Mohou být podle velikosti a potřeb kombinací nástupního předprostoru, haly, haly s jednacími boxy, konferenčního centra, denních místností atp.
Z tohoto živého, světlého místa se vstupuje do klidové zóny - vlastního nárožního „křídla“. Zde jsou pracovny a laboratoře přístupné z přímé okruhové centrální chodby. Sekundární přisvětlení chodby prosklenou dveřní výplní či částí příček je vedle kvality prostoru žádoucí i z pohledu podpory vizuální komunikace. Přesný rozsah pohledového propojení chodby a místností je možno stanovit až po konzultacích s uživateli.