Jiří Suchomel: Architektura spolupráce - výstava v NTK
Výstavy FUA30 a Jiří Suchomel: Architektura spolupráce se konají u příležitosti 80. narozenin profesora Jiřího Suchomela a výročí 30 let od založení FUA TUL.
Jiří Suchomel: Architektura spolupráce
Zdařilé architektonické dílo je zpravidla výsledkem spolupráce skupiny lidí, kteří se v otevřeném dialogu snaží nalézt cestu, jak uplatnit a rozvinout iniciační nápad jedince. Při pohledu na tvorbu architekta Jiřího Suchomela tato povaha stavebního umění vystupuje do popředí. Autorským vkladem přispěl k řadě výrazných a mezinárodně oceněných návrhů staveb jako člen Školky Sial, od roku 1985 také jako vedoucí ateliéru 2 libereckého Stavoprojektu a po politickém převratu v roce 1989 jako jeden ze společníků a ředitel kanceláře Sial. Od poloviny 90. let se těžiště pozornosti Jiřího Suchomela přesunulo na nově založenou libereckou fakultu architektury. I do ní se propsal, spolu se zkušeností výuky architektury z Michiganské univerzity, přístup ze Školky Sial. Zvláště je třeba vyzdvihnout způsob práce na Jedlové v 70. letech a na počátku 80. let, kde mladí architekti a architektky díky Karlu Hubáčkovi a Miroslavu Masákovi mohli navzdory těžké době prohlubovat své schopnosti společným úsilím a diskuzemi mezi sebou i s přizvanými odborníky z jiných oborů. Lze konstatovat, že důležité návrhy architektů a architektek na Jedlové vznikaly na přelomu 70. a 80. let během takzvané normalizace. Přesto je třeba zdůraznit, že nepatří svou povahou do uzavřeného a neutěšeného světa za železnou oponou. Na dohled Ještědu byly navrhovány stavby, které promyšleností přístupu i formálním řešením patří k tomu nejlepšímu, co v oblasti architektury v tehdejší Evropě vznikalo. Dokládá to fakt, že výsledky společného hledání nalezly ohlas na mezinárodní úrovni. Ačkoli výstava má charakter soustředěného ohlížení se do nedávné minulosti, jež nám překvapivě rychle uniká ze živé paměti, Jiří Suchomel nadále sleduje aktuální možnosti architektury. Přesvědčivě to dokládá autorův zájem o technologii 3D tisku ve stavebnictví. Ovšem už architektova energeticky úsporná řešení staveb z konce 70. a 80. let se dnes ukazují jako prozíravá. Shrnout to lze tak, že tvorba Jiřího Suchomela přetrvává už od konce 60. let 20. století do dnešních dnů s cílem hledat důstojnou současnou architekturu, která odráží technologický pokrok a buduje blízký vztah člověka ke světu.
Filip Šenk, kurátor výstavy
pořadatel: Fakulta umění a architektury TUL
kurátor: Filip Šenk
obrazová redakce: Jiří Suchomel
modely: Ivo Louda / TAKJAK
architektonické řešení: Vladimír Balda, Jiří Žid
grafický design: Petr Krejzek / ReDesign
texty: Filip Šenk, Ondřej Hojda
překlady: André Crous
jazyková redakce: Jana Palacká
produkce: Klára Pučerová / Architectura
spolupráce: Národní technické muzeum, Národní galerie v Praze, Severočeské muzeum v Liberci, Kloknerův ústav, Sial, Dominik Bokr, Vladimír Bureš
realizace: Signpek, Karel Stöhr, Jan Pokorný
Jiří Suchomel: Architektura spolupráce
Zdařilé architektonické dílo je zpravidla výsledkem spolupráce skupiny lidí, kteří se v otevřeném dialogu snaží nalézt cestu, jak uplatnit a rozvinout iniciační nápad jedince. Při pohledu na tvorbu architekta Jiřího Suchomela tato povaha stavebního umění vystupuje do popředí. Autorským vkladem přispěl k řadě výrazných a mezinárodně oceněných návrhů staveb jako člen Školky Sial, od roku 1985 také jako vedoucí ateliéru 2 libereckého Stavoprojektu a po politickém převratu v roce 1989 jako jeden ze společníků a ředitel kanceláře Sial. Od poloviny 90. let se těžiště pozornosti Jiřího Suchomela přesunulo na nově založenou libereckou fakultu architektury. I do ní se propsal, spolu se zkušeností výuky architektury z Michiganské univerzity, přístup ze Školky Sial. Zvláště je třeba vyzdvihnout způsob práce na Jedlové v 70. letech a na počátku 80. let, kde mladí architekti a architektky díky Karlu Hubáčkovi a Miroslavu Masákovi mohli navzdory těžké době prohlubovat své schopnosti společným úsilím a diskuzemi mezi sebou i s přizvanými odborníky z jiných oborů. Lze konstatovat, že důležité návrhy architektů a architektek na Jedlové vznikaly na přelomu 70. a 80. let během takzvané normalizace. Přesto je třeba zdůraznit, že nepatří svou povahou do uzavřeného a neutěšeného světa za železnou oponou. Na dohled Ještědu byly navrhovány stavby, které promyšleností přístupu i formálním řešením patří k tomu nejlepšímu, co v oblasti architektury v tehdejší Evropě vznikalo. Dokládá to fakt, že výsledky společného hledání nalezly ohlas na mezinárodní úrovni. Ačkoli výstava má charakter soustředěného ohlížení se do nedávné minulosti, jež nám překvapivě rychle uniká ze živé paměti, Jiří Suchomel nadále sleduje aktuální možnosti architektury. Přesvědčivě to dokládá autorův zájem o technologii 3D tisku ve stavebnictví. Ovšem už architektova energeticky úsporná řešení staveb z konce 70. a 80. let se dnes ukazují jako prozíravá. Shrnout to lze tak, že tvorba Jiřího Suchomela přetrvává už od konce 60. let 20. století do dnešních dnů s cílem hledat důstojnou současnou architekturu, která odráží technologický pokrok a buduje blízký vztah člověka ke světu.
Filip Šenk, kurátor výstavy
pořadatel: Fakulta umění a architektury TUL
kurátor: Filip Šenk
obrazová redakce: Jiří Suchomel
modely: Ivo Louda / TAKJAK
architektonické řešení: Vladimír Balda, Jiří Žid
grafický design: Petr Krejzek / ReDesign
texty: Filip Šenk, Ondřej Hojda
překlady: André Crous
jazyková redakce: Jana Palacká
produkce: Klára Pučerová / Architectura
spolupráce: Národní technické muzeum, Národní galerie v Praze, Severočeské muzeum v Liberci, Kloknerův ústav, Sial, Dominik Bokr, Vladimír Bureš
realizace: Signpek, Karel Stöhr, Jan Pokorný
0 komentářů
přidat komentář
