David Gilly
*7. 1. 1748 – Schwedt, Německo
†5. 5. 1808 – Berlín, Německo
Biografie
David Gilly byl německý neoklasicistní a novo gotický architekt a vysokoškolský pedagog. Narodil se v rodině francouzských Hugenotů. Již v patnácti letech začal se stavbou vodních zahradních prvků. Ve věku 22 let se stal stavebním mistrem a později byl prvním stavebním komisařem. V roce 1777 se oženil s dcerou správce vojenských stájí Friederike Ziegenspeck, s níž měl dvě děti. 1779 byl byl jmenován stavebním ředitelem Pomořanska a 1782 byl převelen do Štětína, kde byl zodpovědný na stavbu přístavů. 1788 byl povolán do Berlína na horní stavební úřad, kde byl architektonickým dozorcem nad provinciemi Pomořanskou, Východní a Západní Prusko, Kurmark a Altmark. 1993 založil v Berlíně soukromou architektonickou školu a o pět let později byl spoluzakladatelem Berlínské stavební akademie (dnešní Technické univerzity). Postavil řadu městských paláců a zámků na venkově. Po smrti jeho syna Friedricha ztratil veškerou energii. Na přelomu 1803-04 odcestoval studijně do Paříže se svými žáky August Crelle a Leo von Klenze a po návratu zemřela i jeho žena a dcera. Po ročním smutku si vzal její sestru a sám zemřel o tři roky později v šedesáti letech.
David Gilly byl německý neoklasicistní a novo gotický architekt a vysokoškolský pedagog. Narodil se v rodině francouzských Hugenotů. Již v patnácti letech začal se stavbou vodních zahradních prvků. Ve věku 22 let se stal stavebním mistrem a později byl prvním stavebním komisařem. V roce 1777 se oženil s dcerou správce vojenských stájí Friederike Ziegenspeck, s níž měl dvě děti. 1779 byl byl jmenován stavebním ředitelem Pomořanska a 1782 byl převelen do Štětína, kde byl zodpovědný na stavbu přístavů. 1788 byl povolán do Berlína na horní stavební úřad, kde byl architektonickým dozorcem nad provinciemi Pomořanskou, Východní a Západní Prusko, Kurmark a Altmark. 1993 založil v Berlíně soukromou architektonickou školu a o pět let později byl spoluzakladatelem Berlínské stavební akademie (dnešní Technické univerzity). Postavil řadu městských paláců a zámků na venkově. Po smrti jeho syna Friedricha ztratil veškerou energii. Na přelomu 1803-04 odcestoval studijně do Paříže se svými žáky August Crelle a Leo von Klenze a po návratu zemřela i jeho žena a dcera. Po ročním smutku si vzal její sestru a sám zemřel o tři roky později v šedesáti letech.
