Bohumil Hypšman
*10. 1. 1878 – Praha, Česká republika
†3. 11. 1961 – Praha, Česká republika
Biografie
Též: Hübschmann. Po ukončení stavební průmyslové školy pracuje v ateliérech B.Ohmanna v Praze a ve Vídni, kde poté studuje Akademii výtvarných umění u O.Wagnera. Absolvuje v roce 1904 a vrací se natrvalo do Prahy. Zde se věnuje intenzívní projektové, památkářské, teoreticko-kritické a organizační práci. Řadu let je předsedou Společnosti architektů a iniciativním předsedou Klubu za starou Prahu. Po 2. světové válce si počešťuje své původní příjmení Hübschmann.
V raných Hypšmanových stavbách se projevují historické směry a geometrická secese, později dospívá ke klasicistnímu funkcionalismu, vždy citlivému k prostředí. Šíře jeho tvůrčího záběru je úctyhodná: obytné budovy, veřejné budovy, průmyslové stavby, historické rekonstrukce, regulační plány měst, soutěžní, publikační a organizátorská aktivita. Jeho moderní urbanistická řešení, respektující charakter historického místa, jsou poučná dodnes.
Též: Hübschmann. Po ukončení stavební průmyslové školy pracuje v ateliérech B.Ohmanna v Praze a ve Vídni, kde poté studuje Akademii výtvarných umění u O.Wagnera. Absolvuje v roce 1904 a vrací se natrvalo do Prahy. Zde se věnuje intenzívní projektové, památkářské, teoreticko-kritické a organizační práci. Řadu let je předsedou Společnosti architektů a iniciativním předsedou Klubu za starou Prahu. Po 2. světové válce si počešťuje své původní příjmení Hübschmann.
V raných Hypšmanových stavbách se projevují historické směry a geometrická secese, později dospívá ke klasicistnímu funkcionalismu, vždy citlivému k prostředí. Šíře jeho tvůrčího záběru je úctyhodná: obytné budovy, veřejné budovy, průmyslové stavby, historické rekonstrukce, regulační plány měst, soutěžní, publikační a organizátorská aktivita. Jeho moderní urbanistická řešení, respektující charakter historického místa, jsou poučná dodnes.
Hlavní díla
obytné budovy:• vily v Mělníce (1905), vila Sieburgova v Praze-Bubenči (1908-09), vila v Holečkově ul. čp. 105 v Praze (1924), vlastní vila na začátku ul. Střešovické v Praze-Střešovicích (1927-29),
• domy pohřebního bratrstva Chewra Kaddischa v Široké ul. čp. 36/5a a 37/7 v Praze-Josefově (1910-11),
• obchodní a nájemní dům Matějovského na Národní třídě 19, čp. 341 v Praze (1910-12),
• dům ve Vratislavově ul. čp. 20 v Praze-Vyšehradě (1921-25),
veřejné budovy a stavby:
• škola pro neslyšící v Holečkově ul. v Praze-Smíchově (1901-2),
• zeď severovýchodní části Starého židovského hřbitova v Praze-Josefově (1911),
• nemocenská pojišťovna, dnes poliklinika, v Klimentské ul. čp. 1235 při dnešním nábř. L.Svobody v Praze (1925-27, spolu s F. Roithem),
• budovy býv. ministerstva sociální péče a zemského úřadu na náměstí Pod Emauzy v Praze (1924-29), nejzávažnější Hypšmanovo dílo s vynikajícím urbanistickým řešením,
• budovy předdvoří Emauzského kláštera (1930),
• přístavba býv. Plodinové burzy: dům čp. 866 na Senovážném nám. v Praze (1928-29),
průmyslové stavby:
• Odkolkův mlýn v Praze-Vysočanech (1907),
• mlýny v Praze-Holešovicích (1910-12),
• mlýny a pekárny v Praze-Hostivaři (1920-22),
• elektrárna v Ervěnicích (1923-25),
• továrna na dusíkatá hnojiva v Ostravě (1926-27),
regulační plány měst:
• Litomyšle, Mladé Boleslavi, Českých Budějovic, Turnova, Pardubic,
účast v soutěžích na dostavbu Prahy:
• na Staroměstskou radnici (1899, 1909, 1939, 1946), na Petrské nábřeží (1921, 1925), na úpravu Letenské pláně (1902, 1921, 1928), na regulaci Malé Strany (1900), na Státní galerii na Kampě (1937) aj.
publikační práce:
• řada vynikajících odborných článků v časopisech Architektura, Styl, Věstník Klubu za starou Prahu aj.,
• publikace: Sto let Staroměstského rynku a radnice (1946), Obnova památné Prahy (1947).
