Zázemí fotbalového hřiště ve Studenci
Studenec se nachází na náhorní plošině, první vyvýšenině od blízkých Krkonoš, která nabízí nádherné výhledy. Na takovém místě byl pohyb (ať už pěšky, na lyžích nebo jinak) vždy hlavním dopravním prostředkem a přirozenou součástí života každého. Není proto překvapivé, že už od samého začátku byly ve Studenci zakládány sportovní kluby. Jedním z nich byl fotbalový klub SK Studenec, založený v roce 1923, který později zahrnoval i orientační běh, alpské lyžování a atletiku. Po letech hledání našel SK Studenec vhodné místo na mírném jižním svahu přímo uprostřed obce Studenec. Spolu s přilehlým sokolským domem, tenisovými kurty, hřištěm s umělým trávníkem, atletickým hřištěm a o něco vzdálenější budovou Základní školy a mateřské školy Studenec tvoří mimořádně hodnotný celek, který spojuje vzdělání, kulturu a sport.
Původní budova byla postavena jako dočasný sklad pro uložení potřeb Červeného kříže a již byla ve špatném stavu. Prostor a počet místností byl zcela nedostatečný pro současné aktivity klubu. Záměrem SK Studenec bylo proto rozšířit stávající budovu tak, aby zázemí splňovalo současné požadavky a úroveň sportovních zařízení a umožnilo lepší využitelnost většími sportovními skupinami, ať už fotbalovými nebo jinými. Bylo také potřeba poskytnout zázemí pro všechny členy klubu, nejen pro fotbalovou sekci.
Zařízení fotbalového hřiště ve Studenci respektuje umístění původní budovy. Díky svému podlouhlému tvaru odděluje sportovní oblast od obytných budov a přispívá k vzájemnému oddělení těchto dvou oblastí z hlediska jejich zamýšleného využití. Spolu s přilehlou tělocvičnou vymezuje sportovní oblast a dodává jí malebný ráz, který je dále umocněn skutečností, že samotné fotbalové hřiště je umístěno níže než tyto budovy.
Hygienická zařízení pro hráče jsou umístěna v části budovy nejdále od hřiště, zatímco klubovna a zařízení pro členy klubu a diváky jsou umístěny co nejblíže k hřišti. V podzemním podlaží, jehož vstup chytře využívá výškový rozdíl původního terénu, jsou hygienická zařízení pro rozhodčí a technická místnost. Nad vstupem do podzemního podlaží je terasa, která umožňuje ještě lepší výhled na dění na hřišti a svým podlouhlým tvarem vytváří zdůrazněný konec budovy.
S důrazem na co nejúspornější využití uzavřeného prostoru budovy jsou jednotlivé provozní jednotky budovy přístupné zvenčí, z kryté venkovní plochy, která slouží jako chodník a venkovní krytá chodba. Jednotlivé vstupy jsou zvýrazněny vystupováním z roviny fasády a jsou také výrazně barevně označeny, což vizuálně zkracuje podlouhlý tvar budovy. Okenní otvory jsou také navrženy tak, aby poskytovaly dostatek denního světla, a zároveň zajišťovaly soukromí uživatelů, protože většina vnitřního prostoru budovy slouží jako hygienická zařízení.
Technické řešení
Budova je s ohledem na svůj účel provozována od brzkého jara do pozdního podzimu, což ovlivňuje i volbu zařízení techniky prostředí stavby. Je navržena tak, aby co nejvíce využívala přirozených prostředků pro zajištění odpovídajícího vnitřního prostředí stavby. Budova je důsledně zónována s ohledem na umožnění přirozeného větrání křížného a rovněž komínového. Vzduch proudí přes prostory šaten do hygienického zázemí, odkud je přirozeně odváděn kopulovitými světlíky ve střeše. Budova má možnost dotápění v případě potřeby, povětšinou ale spoléhá na mimořádnou tepelnou stabilitu vnitřních prostor. Výjimku tvoří klubovna, ve které jsou umístěna kamna na dřevo pro případ nahodilého využití v zimních měsících. Budova je svým účelem vhodná pro druhotné využití zdrojů, zejména dešťových a šedých vod, stejně tak pro využití obnovitelných zdrojů, zejména energie ze slunce. Na jejich použití je budova připravena, s ohledem na omezené zdroje na pořízení stavby je ale jejich doplnění plánováno až později při provozu budovy.
Původní budova byla postavena jako dočasný sklad pro uložení potřeb Červeného kříže a již byla ve špatném stavu. Prostor a počet místností byl zcela nedostatečný pro současné aktivity klubu. Záměrem SK Studenec bylo proto rozšířit stávající budovu tak, aby zázemí splňovalo současné požadavky a úroveň sportovních zařízení a umožnilo lepší využitelnost většími sportovními skupinami, ať už fotbalovými nebo jinými. Bylo také potřeba poskytnout zázemí pro všechny členy klubu, nejen pro fotbalovou sekci.
Zařízení fotbalového hřiště ve Studenci respektuje umístění původní budovy. Díky svému podlouhlému tvaru odděluje sportovní oblast od obytných budov a přispívá k vzájemnému oddělení těchto dvou oblastí z hlediska jejich zamýšleného využití. Spolu s přilehlou tělocvičnou vymezuje sportovní oblast a dodává jí malebný ráz, který je dále umocněn skutečností, že samotné fotbalové hřiště je umístěno níže než tyto budovy.
Hygienická zařízení pro hráče jsou umístěna v části budovy nejdále od hřiště, zatímco klubovna a zařízení pro členy klubu a diváky jsou umístěny co nejblíže k hřišti. V podzemním podlaží, jehož vstup chytře využívá výškový rozdíl původního terénu, jsou hygienická zařízení pro rozhodčí a technická místnost. Nad vstupem do podzemního podlaží je terasa, která umožňuje ještě lepší výhled na dění na hřišti a svým podlouhlým tvarem vytváří zdůrazněný konec budovy.
S důrazem na co nejúspornější využití uzavřeného prostoru budovy jsou jednotlivé provozní jednotky budovy přístupné zvenčí, z kryté venkovní plochy, která slouží jako chodník a venkovní krytá chodba. Jednotlivé vstupy jsou zvýrazněny vystupováním z roviny fasády a jsou také výrazně barevně označeny, což vizuálně zkracuje podlouhlý tvar budovy. Okenní otvory jsou také navrženy tak, aby poskytovaly dostatek denního světla, a zároveň zajišťovaly soukromí uživatelů, protože většina vnitřního prostoru budovy slouží jako hygienická zařízení.
Technické řešení
Budova je s ohledem na svůj účel provozována od brzkého jara do pozdního podzimu, což ovlivňuje i volbu zařízení techniky prostředí stavby. Je navržena tak, aby co nejvíce využívala přirozených prostředků pro zajištění odpovídajícího vnitřního prostředí stavby. Budova je důsledně zónována s ohledem na umožnění přirozeného větrání křížného a rovněž komínového. Vzduch proudí přes prostory šaten do hygienického zázemí, odkud je přirozeně odváděn kopulovitými světlíky ve střeše. Budova má možnost dotápění v případě potřeby, povětšinou ale spoléhá na mimořádnou tepelnou stabilitu vnitřních prostor. Výjimku tvoří klubovna, ve které jsou umístěna kamna na dřevo pro případ nahodilého využití v zimních měsících. Budova je svým účelem vhodná pro druhotné využití zdrojů, zejména dešťových a šedých vod, stejně tak pro využití obnovitelných zdrojů, zejména energie ze slunce. Na jejich použití je budova připravena, s ohledem na omezené zdroje na pořízení stavby je ale jejich doplnění plánováno až později při provozu budovy.
0 komentářů
přidat komentář
